Hormuz se otevírá, ropa padá: jak vydělat na příměří mezi USA a Íránem

V prvním pololetí 2026 se důležitým faktorem udávajícím vývoj finančních trhů stalo vypuknutí blízkovýchodního konfliktu. Vzájemné válečné údery mezi USA a Íránem s faktickým uzavřením Hormuzského průlivu vyšroubovaly ceny ropy Brent do kritického pásma 100 až 120 USD za barel. Podobný cenový šok zažily i americká lehká ropa WTI a zemní plyn.

Nedávné oznámení dohody o příměří, která by měla plně obnovit volnou plavbu přes Hormuzský průliv, poskytlo finančním trhům značnou úlevu. Do budoucna totiž dává naději na zlepšení kondice světové ekonomiky ve smyslu zastavení eskalace inflace i opětovného zrychlení růstu HDP. Tyto příznivé globální makroekonomické efekty ovšem budou pravděpodobně probíhat s nezanedbatelným zpožděním. Navíc pouze za předpokladu, že vydrží mantinely dojednaného příměří bez zásadních komplikací v jeho realizaci a dojde k bezpečnému otevření průlivu.

Do širší inflace se levnější ropa a plyn promítají s odstupem, do reálného růstu HDP ještě později.

V takovém případě se nejprve dočkáme zlevnění pohonných hmot na čerpacích stanicích během následujících 2 měsíců, což nejspíš otočí vývoj meziroční celkové inflace ve vyspělých zemích směrem dolů. Jádrová inflace očištěná o energie a potraviny zareaguje pomaleji – pravděpodobně v horizontu 3 až 5 měsíců, jakmile různým výrobcům a poskytovatelům služeb klesnou náklady na energie, logistiku a dopravu. U samotné dynamiky HDP musíme počítat s nejvyšší setrvačností. Spotřebitelé a firmy pocítí úlevu ze zvolnění inflace a začnou více utrácet či realizovat odložené investice s odstupem 6 až 9 měsíců. To znamená, že silný pozitivní efekt dohody uzavřené v polovině roku 2026 uvidíme ve vyšším růstu vyspělých ekonomik asi až v 1. čtvrtletí 2027.

Geograficky se zmíněné makroekonomické přínosy rozdělí nerovnoměrně. Mezi hlavní vítěze, kteří si úlevu užijí nejvíce, budou patřit země s čistým dovozem energií. Evropská unie a asijské ekonomiky jako Čína, Indie, Jižní Korea a Japonsko pocítí poměrně rychle pokles deficitů obchodní bilance a upevnění kupní síly domácností. Naopak regiony jako Blízký východ nebo Norsko zaznamenají pokles nadměrných zisků, což jejich domácí ekonomický růst spíše utlumí. Mírně pozitivní dopad přinese ukončení geopolitického konfliktu ekonomice Spojených států, která se může dočkat zejména opětovného ztlumení celkové inflace pod 4 % směrem ke 3 % meziročně. Pokud jde o americký růst HDP, má na něj významnější vliv než aktuální energetický šok kondice technologického sektoru a rozvoj generativní umělé inteligence.

Dilema centrálních bank: Zastaví ECB měnové utahování?

Během konfliktu v Íránu stály centrální banky před obtížně řešitelným dilematem, jak se vypořádat se stagflačními tendencemi ve svých ekonomikách, které doprovodný energetický šok vyvolal. Zejména v Evropě a Asii sílila potřeba dalšího utažení měnové politiky s cílem zkrotit inflační očekávání živená drahými energiemi, a to navzdory zpomalujícímu růstu HDP. ECB již k takovému kroku přistoupila a zvýšila základní refinanční sazbu o 25 bazických bodů na 2,40 %. Tuzemští investoři budou 18. června pozorně sledovat zasedání ČNB, která nedávno avizovala jestřábí naladění. Guvernér Aleš Michl navíc zdůraznil argumenty pro aktuální zvýšení sazeb.

Zvážit ho může i americký Fed, ale u něj je přitvrzení politiky méně pravděpodobné vzhledem k silnější dosavadní úrovni jeho sazeb a výraznější strukturální odolnosti ekonomiky USA, která využívá masivní těžbu ropy z břidlicových plynů. V opačné situaci se jako velký dovozce energetických surovin nachází japonská ekonomika, kde již Bank of Japan zvedla základní sazbu o 25 bazických bodů na 1,0 %.

Dá se ovšem očekávat, že otevření Hormuzského průlivu, pokud vydrží v plném rozsahu, povede k oslabování ochoty centrálních bank zvedat sazby nad rámec již učiněných rozhodnutí. Pro ECB znamená pokles cen ropy příležitost k zastavení cyklu utahování měnové politiky. Většina investorů pak může dospět k názoru, že klíčové centrální banky právě narazily na vrchol svých úrokových sazeb, což finančním trhům dodá větší stabilitu a předvídatelnost.

Akciové trhy: vítězové a poražení podle hlavních sektorů

Na akciových trzích vyvolává nabídnuté řešení americko-íránského konfliktu významnou sektorovou rotaci. Zejména dynamičtí investoři, kteří vyhlížejí jeho trvalé urovnání, by se měli zaměřit na odvětví, kde levnější nákladové vstupy vydatně pomáhají firmám ke zvyšování marží. Ústup energetického šoku pravděpodobně nejvíce prospěje následujícím sektorům:

• Cyklická spotřeba (Consumer Discretionary): Pokles cen pohonných hmot uvolní hotovost v peněženkách spotřebitelů, což podpoří maloobchod, cestovní ruch nebo automobilový průmysl.
• Průmysl (Industrials): Zejména odvětví dopravy (letecké společnosti, námořní přeprava, logistické firmy) zažije růst ziskovosti díky citelnému poklesu nákladů na paliva (letecký benzín, nafta).
• Informační technologie (Information Technology): Technologické akcie mohou profitovat z poklesu inflačních očekávání a sestupu výnosů dlouhodobých dluhopisů čili výpůjčních nákladů růstových firem. Vysoké valuace řady růstových segmentů akciového trhu však pro jejich další zhodnocení vyžadují i konkrétní příznivé zprávy na korporátní úrovni, zejména silné hospodářské výsledky a výhledy klíčových big techů nebo jejich úspěchy na poli AI.

Naopak sektor energií, zahrnující především těžaře ropy a zemního plynu, bude hlavním poraženým. Petrochemické společnosti již patrně nevygenerují tak silné volné peněžní toky jako dosud, což povede k menšímu zájmu investorů o ně nebo k omezení zpětných odkupů jejich akcií. Defenzivní sektory jako utility nebo necyklická spotřeba sice nemusí být poškozeny přímo, ale s dominujícím sentimentem ve prospěch rizikových aktiv patrně zaostanou za širším akciovým trhem.

Dluhopisová renesance: Kde hledat nejvyšší zhodnocení?

Protiinflační impuls vyslaný nadějí na trvalé znovuotevření Hormuzského průlivu polévá živou vodou různé bonitní dluhopisy, reprezentující pevně úročená aktiva. Prostředí, kde inflace postupně zvolňuje a centrální banky zastavují zvyšování úrokových sazeb, vytváří dobré podmínky pro nadstandardní zhodnocení státních a korporátních dluhopisů investičního stupně s delší splatností nebo durací (nad 5 let). Platí základní pravidlo, že čím delší má dluhopis duraci, tím výrazněji vzroste jeho cena při poklesu trhem požadovaných výnosů (úrokových sazeb), a naopak.

Korporátní dluhopisy s vysokým výnosem nebo spekulativním ratingem nabízejí smíšené vyhlídky: mimo sektor energií jim sice prospějí levnější ropa a plyn, ale pokud se investoři budou nadále bát pozdních škod nebo zdlouhavé obnovy Hormuzského průlivu, mohou rizikové prémie z high yieldů zůstat nadprůměrné.

Geograficky zvyšuje řešení blízkovýchodního konfliktu atraktivnost evropských státních dluhopisů, ať už zemí eurozóny nebo České republiky. Evropský region totiž nadměrně zasáhly proinflační dopady energetického šoku, a proto zde jeho ústup přinese značnou úlevu. Z hlediska poměru výnos / riziko vypadají jako výhodná volba také korporátní dluhopisy investičního stupně s vyšším ratingem, u nichž nehrozí úpadek emitentů (třeba ze sektoru energií kvůli prudkému zlevnění ropy). Tato kategorie stále velmi příznivě reaguje na zlepšení inflačního výhledu. Avšak korporátní dluhopisy s vysokým výnosem již bude zatěžovat nadměrné riziko defaultu, protože společnosti, které je vydaly, nemusí pod dosavadním náporem energetického šoku finančně obstát.

Úpravy smíšeného portfolia: Jak se zachovat v optimistickém a pesimistickém scénáři?

Český investor spravující diverzifikované smíšené portfolio může s ohledem na svůj rizikově-výnosový profil využít zmenšení geopolitického napětí a snížení nákladově-inflačních tlaků k těmto taktickým úpravám:

• zvýšení váhy globálních akcií (zejména v regionech Evropy a rozvíjejících se trhů bez komoditní závislosti, jako je například Indie) a prodloužení durace dluhopisové složky nákupem dlouhodobých státních dluhopisů při současném zachování dominance investičních ratingů
• upozadění sektoru energií v akciové složce a energetických surovin u přímých komoditních investic

Jedná se o optimistický scénář, který předpokládá zachování příměří mezi USA a Íránem a bezrizikově průjezdný Hormuzský průliv. I kdyby došlo na jeho realizaci, znamenají uvedené změny pouze taktické úpravy portfolia v rámci sledované strategie nanejvýš v jednotkách procent, nikoliv razantní přeskupení investic do podstatně dynamičtějšího profilu.

Nelze vyloučit pesimistický scénář dalšího vývoje konfliktu, který počítá s novými spory mezi USA a Íránem při dojednávání konečné mírové dohody či bezpečnostními komplikacemi plného otevření Hormuzského průlivu.

V opačném soudku můžeme uvažovat také o skeptickém až pesimistickém scénáři. V něm by se dolaďování detailů konečné mírové dohody zadrhlo na vzájemné nedůvěře mezi Washingtonem a Teheránem, kterou ostatně projevovali během dosavadní fáze konfliktu, anebo by fyzické vyčištění Hormuzského průlivu od námořních min a trosek trvalo dlouhé měsíce. Průliv by se pak brzy nestal bezpečnou námořní trasou pro přepravu ropy či hnojiv a rychlý ústup globálních inflačních tlaků (přes energie a potraviny) by se nekonal.

Invest Kompakt: Micron dál letí nahoru, Binance v Evropě dočasně zavírá

Finanční trhy

26.06.2026

4 minuty

Za takové neutěšené situace zřejmě finanční trhy nesníží geopolitickou rizikovou prémii a zvítězí setrvačnost negativních dopadů pokračujícího energetického šoku. Inflace v klíčových vyspělých zemích se nejspíš uhnízdí mezi 3 % a 4 %, přičemž tamní centrální banky, vedené obavou ze mzdově-inflační spirály, se nevzdají svých záměrů dále zvyšovat úrokové sazby.

Pro smíšené portfolio by to znamenalo pokračování dosavadního stagflačního sevření: akcie by obnovily pokles kvůli hrozícímu útlumu ekonomiky i drahému kapitálu. Ztrácely by rovněž dlouhodobé dluhopisy kvůli vzestupu trhem požadovaných výnosů do splatnosti. V této situaci by se dynamickým investorům vyplácela preference petrochemických akcií či komoditních nástrojů na ropu. Ti konzervativní by zase mohli navýšit podíl solidně úročených korunových nástrojů peněžního trhu od spořicích účtů a termínovaných vkladů až po krátkodobé pokladniční poukázky či bonitní dluhopisy v rámci na ně zaměřených fondů.

Přehled doporučených úprav smíšeného portfolia v jednotlivých scénářích shrnuje tabulka 1:

 Šance na návrat k normálu

Dohoda o příměří mezi USA a Íránem z června 2026 působí na finanční trhy jako silný katalyzátor pro návrat k normálu. Uvolnění Hormuzského průlivu srazilo cenu ropy Brent pod 80 USD za barel, což dává šanci na ústup inflačních tlaků během příštích měsíců a umožňuje centrálním bankám zastavit cyklus zvyšování úrokových sazeb. Udržení tohoto optimistického scénáře nabádá k nadvážení růstových a zejména cyklických akciových sektorů mimo energie (technologie, doprava, průmysl) i prodloužení durace dluhopisové složky nebo redukci pozic v energetických komoditách.

Vždy je však na místě obezřetnost – pokud selže dojednávání mírové dohody, stagflační setrvačnost energetického šoku pravděpodobně vrátí do sedla petrochemické akcie, energetické komodity či nástroje peněžního trhu. Přesto považujeme optimistický scénář za pravděpodobnější vzhledem k rostoucí motivaci Donalda Trumpa zbytečně nezhoršovat konflikt s Íránem ani energetický šok před blížícími se doplňovacími volbami do amerického Kongresu v listopadu 2026.