Japonsko zvýšilo sazby na 1 %, nejvýše za 30 let. Dopady mohou být globální

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Když japonská centrální banka v polovině června zvýšila základní úrokovou sazbu na 1 %, většina světových investorů nad zprávou mávla rukou. Ve Spojených státech nebo u nás by ale taková sazba působila téměř symbolicky.

V Austrálii se základní sazba pohybuje nad 4 %, ve Velké Británii přesahuje 3 % a řada rozvíjejících se ekonomik operuje s ještě výrazně vyššími hodnotami. V Japonsku však jedno procento představuje historický milník. Jde o nejvyšší úroveň úrokových sazeb od roku 1995. Především však symbolizuje něco mnohem významnějšího než samotné číslo. 

Naznačuje, že země, která strávila více než dvě desetiletí bojem s deflací, stagnací a chronicky slabou domácí poptávkou, se začíná vracet do ekonomického světa, který většina ostatních zemí nikdy neopustila. Podle Bank of Japan vzrostla základní sazba z 0,75 % na 1 %, což představuje pokračování procesu normalizace měnové politiky zahájeného v březnu 2024. Tehdy centrální banka poprvé po sedmnácti letech zvýšila úrokové sazby. Mnozí investoři dnes sledují především umělou inteligenci, geopolitické konflikty nebo vývoj amerických technologických akcií a přitom Japonsko může v příštích letech ovlivnit globální finanční trhy více, než si většina lidí připouští.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 87 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak se z kolapsu japonské bubliny zrodila éra nulových sazeb
  • Proč centrální banka zvýšila sazby navzdory inflaci pod dvouprocentním cílem
  • Jak může růst japonských sazeb ovlivnit americké dluhopisy i světové akcie
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Rozvíjející se trhy už nejsou hlavně o Číně. Dominanci převzaly AI čipy z Tchaj-wanu a Koreje

5 minut

Investice do rozvíjejících se trhů byly po řadu let spojeny s dominancí Číny. Jenže to se mění. Zatímco čínské akcie brzdí problémy realitního trhu a slabší ekonomický růst, hlavní váhu v indexech dnes přebírají Tchaj-wan a Jižní Korea tažené AI boomem a rekordní poptávkou po polovodičích. Pro investory se tak mění nejen geografická mapa rozvíjejících se trhů, ale i samotná podstata rizika a koncentrace v pasivních EM fondech.

Hormuzský průliv dusí Indii. Modi kvůli ropě a zlatu žádá obyvatele, aby přestali nakupovat šperky

2 minuty

Konflikt kolem Hormuzského průlivu začíná tvrdě dopadat i na ekonomiky daleko od samotné války. Indie kvůli drahé ropě, oslabené rupii a rostoucímu obchodnímu deficitu dokonce vyzývá obyvatele, aby přestali nakupovat zlato, které je v zemi tradičně symbolem úspor i společenského statusu. Situace tak ukazuje, jak rychle mohou problémy v jedné úzké námořní trase ovlivnit ceny energií, inflaci i spotřebu po celém světě.

V pasti koruny: proč čeští investoři riskují víc, než si myslí

8 minut

Preference tuzemských investic a držení majetku v korunách láká české investory třeba i kvůli absenci měnového rizika. Tato výhoda je ovšem vykoupena úzkým výběrem aktiv a vysokou závislostí na výkonu malé a otevřené tuzemské ekonomiky. Home Bias činí investory citlivými na lokální a regionální šoky, investor s dlouhodobým investičním horizontem se tak připravuje o stabilizační efekt diverzifikace.

Vyšší výnosy, vyšší riziko: nová realita dluhopisů

8 minut

Globální finanční prostředí se na první pohled jeví jako příznivé. Finanční podmínky se uvolnily, trhy rostou, likvidity je dostatek a rizikové prémie zůstávají nízké. Pod klidným povrchem se však podle podzimní Zprávy o globální finanční stabilitě MMF (GFSR) skrývají posuny a strukturální posuny na dluhopisových trzích. Ocenění aktiv jsou napjatá a citlivá na korekci, zejména v prostředí zpomalující ekonomiky a vysoké koncentrace kapitálu v určitých segmentech. Případný pokles trhů by se navíc mohl přelít do reálné ekonomiky skrze oslabení spotřeby.

Geopolitický šok 2026: Jak válka v Íránu a drahá ropa překreslily mapu akciových výnosů

7 minut

Vypuknutí válečného konfliktu v Íránu na konci února prudce zdražilo energetické suroviny a způsobilo otřesy na globálních finančních trzích včetně akciových. Podívejme se na výkonnost významných akciových indexů napříč hlavními regiony nebo vybranými zeměmi. Které oblasti odolávají ropnému šoku lépe a které jím naopak nadměrně trpí? Jaké zde existují makroekonomické souvislosti a kam se vyplatí investovat v případě zmírnění napětí na Blízkém východě?

Dolar výrazně roste. Proč to mnohé překvapilo a co za tím stojí?

4 minuty

Válečný konflikt v Íránu rozkolísal globální trhy a oproti očekávání vynesl americký dolar na pozici neotřesitelného vítěze. Zatímco cena ropy pokořila hranici 100 dolarů za barel, dolarový index zamířil strmě vzhůru a zanechal za sebou i tradiční bezpečná útočiště, jako jsou japonský jen či švýcarský frank. Proč dolar tak výrazně posílil a jak reagovalo zlato?

Dosud úspěšné středoevropské akcie narušila íránská válka a drahá ropa. Jsou stále perspektivní?

7 minut

Akciové trhy střední Evropy v posledních 3 a půl letech nadstandardně zhodnotily. Zejména při korekci boomu umělé inteligence mohou představovat zajímavý diverzifikační doplněk portfolia pro dynamické investory díky dominanci hodnotových společností a silnému zastoupení sektorů financí i energií. Prudké zdražení ropy a zemního plynu následkem války v Íránu však růst středoevropských akcií narušilo, protože u většiny firem z našeho regionu stouply obavy z razantního navýšení nákladových vstupů. Dlouhodobě jsou však zdejší akciové trhy stále perspektivní, i když se vyplatí věnovat pozornost různým politickým rizikům a uvážlivě přistupovat k těm měnovým.