V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.
