Měny

Americký dolar ztrácí půdu pod nohama. Co čekat dál?

16 minut

Americký dolar zažívá nejhorší začátek roku v tomto tisíciletí. Od ledna do poloviny června 2025 oslabil vůči euru o více než 12 % a výrazně ztrácí i proti české koruně. Příčinou je kombinace faktorů — obchodní nejistota spojená s Trumpovou administrativou, měnová politika a klesající zájem globálních investorů o americká aktiva. Jak hluboko ještě může dolar spadnout a co čekat v dalších měsících? Podívali jsme se na prognózy největších investičních domů.

Nečekaně slabý dolar mění pravidla hry pro investory

5 minut

Americký dolar má za sebou nevídaně slabý rozjezd do letošního roku. Od ledna oslabil proti koši jiných měn o více než 10 %, což je nejprudší pokles za poslední dvě dekády. A vůči koruně tomu není jinak. Zatímco americké akcie se tak pomalu vzpamatovávají a zlato láme rekordy, český korunový investor čelí jiné realitě. Co způsobilo tak výrazné oslabení dolaru? A jak měnový vývoj proměňuje skutečné výnosy globálních investic?

Akciové investice se díky Trumpovi vyplácí měnově zajišťovat

8 minut

Zajišťování měnového rizika do koruny má neoddiskutovatelné přínosy u cizoměnových konzervativních aktiv, jejichž výkonnost by pohyby devizových kurzů značně rozkolísaly. U dynamických investic je měnové zajištění obecně sporné, jenže letošní radikální změna hospodářské politiky USA prosazovaná novou Trumpovou administrativou zvyšuje užitečnost tohoto přístupu také na akciových trzích.

Dolar v defenzivě. Proč ztrácí sílu – a co z toho máte vy?

10 minut

Americký dolar v roce 2025 výrazně oslabil – jak vůči světovým měnám, tak i vůči české koruně. Pokles od začátku roku odráží hlubší změny v globální ekonomice i důvěře investorů. Co za tím stojí, jaký dopad má slabý dolar na akciové trhy a co by měli dělat investoři v korunách? Podívejme se na širší souvislosti, historické paralely i praktické rady.

Dolar dostal na frak. Které faktory stojí za jeho prudkým oslabením a co to znamená pro korunové investory?

6 minut

Současnou nervozitu na finančních trzích přiživilo nevídaně prudké oslabení dolaru zejména proti evropským měnám během prvních tří březnových obchodních dnů. Toto dění znejistilo tuzemské investory, kteří ve svých portfoliích významně drží americké akcie nebo třeba komodity a nejsou přitom zajištěni proti měnovému riziku CZK/USD. Které události vlastně k drsnému oslabení dolaru vedly? A má smysl reagovat na měnové turbulence úpravou portfolia?

Preference bezpečí podpořila bonitní dluhopisy i hodnotové akcie proti růstovým

6 minut

V týdnu od 24. do 28. února solidně vzrostly západoevropské akciové indexy v lokálních měnách, ovšem ty pro USA citelně klesly a navíc drsně spadly akcie z Japonska či rozvíjejících se trhů. Ani po přepočtu do koruny se celkové skóre akciových regionů moc nezměnilo, neboť dolar pouze mírně posílil proti jenu a evropským měnám včetně koruny. Uvedený vývoj souvisí s opačnou výkonností hodnotově a růstově orientovaných akciových sektorů, kdy hodnotové akcie (value) jednoznačně porazily růstové (growth). Slušné zisky si díky podstatnému snížení výnosů do splatnosti připsaly státní i korporátní dluhopisy investičního stupně zejména z USA, ale také z Evropy. Ceny hlavních komodit směřovaly dolů. K popsanému chování finančních trhů vedla jednak slabá makrodata na obou stranách Atlantiku, upozorňující na riziko zpomalení globálního ekonomického růstu. Kromě toho došlo k přitvrzení celních záměrů Trumpovy administrativy: od 4. března platí dodatečné 10% clo na dovoz zboží z Číny a asi i 25 % clo na dovozy z Mexika a Kanady s tím, že nově Trump oznámil záměr zavést 25% clo i na dovozy z EU od dubna. Možné odvetné reakce představují riziko mj. pro byznys digitálně technologických firem. Za útěkem do bezpečí ve prospěch bonitních dluhopisů stálo kromě slabých makrodat a cel také zhoršení (geo)politických vztahů mezi USA a Ukrajinou (Evropou) po konfliktní schůzce Trump-Zelenskyj. Evropským akciím však pomohl trhy příznivě vnímaný výsledek německých parlamentních voleb s šancí na vytvoření většinové dvoučlenné koalice nebo snaha vlád rychle posílit výdaje na obranu, která ale zbrzdila zisky evropských státních dluhopisů.

Americké akcie klesly kvůli horším makrodatům a evropské státní dluhopisy zatížil Trumpův tlak na Evropu, aby financovala pro Rusko výhodné řešení války na Ukrajině

7 minut

V týdnu od 17. do 21. února utrpěly výrazný pokles v lokálních měnách americké akciové indexy s tím, že menší ztráty prodělaly japonské akcie, na svém zůstaly (západo)evropské akcie a slušně vzrostly akcie z asijských rozvíjejících se trhů. Po přepočtu do koruny, která značně oslabila proti jenu a v menší míře také vůči libře, franku a dolaru, vykázaly silné zhodnocení akcie z rozvíjející se Asie i Japonska a mírné zisky si připsaly evropské akcie, kdežto citelně v záporu zůstaly americké akcie. Srazila je horší než očekávaná makrodata z USA, signalizující útlum ekonomické aktivity v zámoří. Nejistotu živilo i prohlášení Donalda Trumpa, že zvažuje uvalení 25% cel na dovoz automobilů, polovodičů a farmaceutických produktů do USA. To by řadě amerických spotřebitelů / firem zvýšilo životní / provozní náklady. Státní dluhopisy USA však zhodnotily při poklesu výnosů do splatnosti vlivem zmíněných slabých makrodat. Naopak dlouhé evropské státní dluhopisy skončily se zápornou výkonností při tlaku Trumpovy administrativy na Evropu, aby v rámci NATO mnohem více než dosud financovala pomoc Ukrajině. S tím souvisí potřeba podstatného navýšení výdajů na obranu v Evropě z titulu nových bezpečnostních rizik kvůli Trumpově ochotě upřednostnit zájmy Ruska před zájmy Ukrajiny ve snaze ukončit válku. Britským dluhopisům uškodil i překvapivý lednový vzestup inflace v UK.

Evropské akciové trhy i měny zpevnily díky mírnějším Trumpovým clům, příznivé výsledkové sezóně a optimismu na rozuzlení rusko-ukrajinské války

6 minut

Regionální akciové indexy v týdnu od 10. do 14. února slušně zhodnotily v lokálních měnách, když nadprůměrně vzrostl (západo)evropský i americký trh a dobře si též vedly rozvíjející se trhy, zatímco poněkud pozadu zůstaly japonské akcie. Po přepočtu do koruny, která vydatně posílila proti jenu, dolaru i většině EM měn, ale kladné týdenní skóre uhájily prakticky jen (západo)evropské akciové indexy – japonské naopak citelně ztratily a americké nebo asijské skončily mírně v záporu. Daleko klidněji se chovaly státní dluhopisy USA a vyspělých evropských zemí, jejichž výkonnost v lokálních měnách se blížila nule. Omezeně však zhodnotily korporátní dluhopisy, hlavně ty s vysokým výnosem. Komodity nesledovaly jasný trend, nicméně na devizových trzích viditelně posílily evropské měny proti jenu a dolaru. Evropským akciím a měnám značně prospěla úleva ze shovívavějšího postupu Trumpovy administrativy v otázce cel na dovozy do USA. Okamžitě začala platit pouze 25% cla na ocel a hliník, jinak ovšem budou Spojené státy prosazovat od dubna reciproční cla vůči obchodním partnerům s možností dohodnout se na výhodnějších podmínkách. Optimisticky reagovaly trhy také na zahájená jednání mezi prezidenty USA a Ruska ohledně řešení války na Ukrajině. Bonitním státním dluhopisům ale bránily v dosažení významně kladné výkonnosti vyšší než očekávaná lednová inflace v USA a přesun investic do akcií v Evropě.