Vůči americkým akciím a big techům je na místě opatrnost

Carsten Roemheld, stratég kapitálových trhů a obchodní ředitel pro oblast fondů ve společnosti Fidelity International, odpovídal na dotazy FOND SHOPu týkající se zejména perspektiv amerických a evropských akcií, slabého dolaru a politiky Donalda Trumpa včetně vývoje amerického státního dluhu.

Tento rok byl ve znamení několika významných geopolitických a ekonomických událostí, zejména zvolení Donalda Trumpa prezidentem USA a vypuknutí obchodních válek. Které události na finančních trzích Vás nejvíce překvapily?

Takzvaný Den osvobození byl jednoznačně negativním překvapením. Zpočátku panovala naděje, že zavedení cel bude provedeno opatrně, ale nakonec k němu došlo poměrně brutálním způsobem. To výrazně narušilo trhy. Také z diplomatického hlediska není Trump nijak zvlášť citlivý. Pozitivní však je, že Trump chce provést škrty v rozpočtu, i když dosavadní výsledky jsou spíše zklamáním. Kdysi se mluvilo o dvou bilionech dolarů, ale od toho jsme velmi daleko.

Pokud jde o investice do akcií, dáváte v současné situaci přednost americkým, evropským nebo asijským společnostem?

Bylo by chybou orientovat se podle denních událostí. Jestliže tak učiníte, nebudete mít ani chvilku klidu. Musíte se však zamyslet nad většími strukturálními změnami, které se objevují. A těch změn je poměrně dost. Za prvé, USA v současnosti předefinovávají zavedený model přátel a nepřátel.

Za druhé, je třeba se ptát, zda si USA stále zaslouží vyšší valuační prémii na akciovém trhu. Nejenže se revidují směrem dolů očekávání zisků amerických společností, ale také již nevidíme mimořádně vysoké míry růstu u velkých technologických společností. A vzhledem k tomu, že Trump chce vrátit výrobu zpět do USA, znamená to také, že se zvýší kapitálová náročnost americké ekonomiky. Společnosti proto musí více investovat, což snižuje marže.

Je třeba se ptát, zda si USA stále zaslouží vyšší valuační prémii na akciovém trhu. Nejenže se revidují směrem dolů očekávání zisků amerických společností, ale také již nevidíme mimořádně vysoké míry růstu u velkých technologických společností.

Pokud jde o dolar, mám dojem, že již nechce být světovou rezervní měnou číslo jedna. Přinejmenším je akceptováno oslabení měny. Tato kombinace pravděpodobně povede ke změně portfolií ve střednědobém až dlouhodobém horizontu – směrem od USA. Váha USA se již trochu snížila a váha mezinárodních investic se trochu zvýšila. Pokud však tyto zásadní změny budou pokračovat, dojde k výrazně větším kapitálovým pohybům, možná směrem k Evropě a Asii.

Pozitivní dynamika přichází do Evropy, která těží i z oslabování dolaru. Navíc jsou zde větší fiskální a monetární impulsy než v USA a politika centrální banky ECB je příznivá. V Evropě však stále není růst nijak výjimečný a navzdory fiskálním pobídkám přetrvávají problémy od drahých energií po nadměrnou byrokracii.

Pozitivní dynamika přichází do Evropy, která těží i z oslabování dolaru. Navíc jsou zde větší fiskální a monetární impulsy než v USA a politika centrální banky ECB je příznivá. V Evropě však stále není růst nijak výjimečný a navzdory fiskálním pobídkám přetrvávají problémy od drahých energií po nadměrnou byrokracii.

Kvůli byrokratickým překážkám pak peníze, které chce například Německo poskytnout na bezpečnost a infrastrukturu, nebudou investovány přes noc. Existuje však určitá dynamika, která vychází z relativně nízké úrovně. Není to samozřejmě jistá věc. Vzhledem ke geopolitickým okolnostem je pro Evropu vhodné postupovat jednotněji a lépe koordinovat své kroky.

Které sektory akciových trhů považujete v současné době za slibné? Které z nich vnímáte s opatrností nebo dokonce negativně?

Ačkoli se USA a Čína dohodly na dočasném řešení sporu o cla, průměrná sazba cla v USA bude pravděpodobně výrazně vyšší než dříve. To v USA zvyšuje inflační tlaky a centrální banka bude rovněž pod větším tlakem. Domnívám se, že v USA dojde k určitým otřesům, i když americké akciové trhy jsou letos mírně v plusu. Negativní impulsy však zůstávají významné.

Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

Pokud by došlo k recesi a výrazně by vzrostla míra nezaměstnanosti, Fed by musel snížit úrokové sazby. V důsledku slabého ekonomického růstu by se také snížily inflační tlaky. Pokud dojde k ekonomickému zpomalení a stabilnímu trhu práce, Fed podle našeho názoru do konce roku úrokové sazby nesníží. To bude obzvláště obtížné pro střední a menší podniky, protože úroková sazba je relativně vysoká. Proto se domníváme, že odhady zisků také poklesnou a investorům lze jedině doporučit, aby již neinvestovali tak výrazně v USA.

Spojené státy by se ale samozřejmě neměly odepisovat. Mnoho zde sídlících společností patří mezi světové lídry, ale jejich valuační prémie již nebude tak vysoká. Z mého pohledu budou draze oceněné oblasti trhu, jako jsou technologické společnosti s velkou tržní kapitalizací, postiženy vybíráním zisků. Ty poháněly celý americký trh, který proto bude mít větší potíže.

Z mého pohledu budou draze oceněné oblasti trhu, jako jsou technologické společnosti s velkou tržní kapitalizací, postiženy vybíráním zisků.

Jak hodnotíte současnou situaci na dluhopisových trzích, resp. skutečnost, že investoři dnes vnímají vysokou úroveň zadlužení jako větší problém než dříve?

Neexistuje žádný recept na to, jak USA zredukují svůj dluh. Dokonce i ratingová agentura Moody's nedávno snížila úvěrovou bonitu této země. Teoreticky mohou USA nabrat neomezený dluh, protože tisknou vlastní měnu, ale na druhou stranu dolar nakonec (opětovně) oslabí. A až k tomu dojde, bude to mít obrovský dopad.

Poznámka redakce: některé odpovědi nemusí být aktuální vzhledem k jejich poskytnutí před delší dobou.