Co čekáme v roce 2025? Akciový růst zpomalí a státní dluhopisy více zohlední kreditní riziko.

Foto: Shutterstock.com

Makroekonomicky předpokládáme zachování růstu reálného HDP ve významných investičních regionech včetně Evropy s tím, že inflace může vystrčit růžky zejména v USA. Akciové trhy by měly v základním scénáři přinést slabší zhodnocení než v předchozích 2 letech, avšak vykázat stále dobrou kladnou výkonnost. Na tu mají šanci i evropské dluhopisy investičního stupně nebo korporátní dluhopisy s vysokým výnosem z USA. Dolar může poněkud zkorigovat nedávné výrazné posílení.

Hlavní myšlenky článku:

  • V základním scénáři předpokládáme, že výkonnost hlavních akciových i dluhopisových indexů se normalizuje, resp. přiblíží dlouhodobým průměrům. Nebude tedy již tak skvělá jako v letech 2023 a 2024, ale ani nenastanou citelné ztráty.
  • I když americká ekonomika letos nejspíš stále poroste rychlejším tempem než evropská, věříme v poněkud silnější zhodnocení evropských akcií než amerických z důvodu podstatně výhodnějších evropských valuací a rizika oživení inflačních tlaků v USA.
  • K základnímu scénáři, jehož pravděpodobnost vidíme jasně nad 50 %, uvádíme i alternativní scénáře. K těm pesimistickým patří rozšíření válečných (vojenských) konfliktů, nástup obchodních válek a prohloubení rozpočtových deficitů významných vyspělých zemí. Naopak optimistickou alternativu představuje další úspěšný rozvoj AI, vedoucí k podstatně lepší monetizaci jejích nástrojů či aplikací a zvýšení produktivity v ekonomice.

Za uplynulé 2 roky dovedla většina diverzifikovaných portfolií s dominantním pokrytím hlavních tříd aktiv silně zhodnotit. Pro letošek v základním scénáři očekáváme, že takové investorské žně se již nebudou opakovat, ale na druhé straně by neměly nastat ani výrazné celoroční ztráty, přestože během roku nelze vyloučit (dočasně) zvýšenou volatilitu na finančních trzích. Celkově tak počítáme s normalizací výkonnosti klíčových akciových a dluhopisových indexů nebo alespoň jejím přiblížením dlouhodobým průměrům. S menší pravděpodobností přesto mohou nastat odchylné vedlejší scénáře, které zmíníme dále.

Na úvod podotkněme, že v posledních 2 až 4 letech začaly globální ekonomiku a světové finanční trhy významně ovlivňovat dva stěžejní megatrendy. Prvním je rychlý rozvoj (generativní) umělé inteligence, který přináší pozitivní nabídkový šok s šancí na podstatné zvýšení produktivity práce a růstových vyhlídek zejména vyspělých ekonomik při současném zlevnění výrobních procesů nebo poskytovaných služeb. Naopak prohlubování protekcionismu (graf 1) a vzestup geopolitických sporů včetně válečných konfliktů vede k častým negativním nabídkovým šokům na pozadí odklonu od globalizace. V kontrastu s fenoménem AI se takové dění běžně projevuje stagflačními impulsy, které tlačí nahoru inflaci a zároveň zpomalují globální ekonomický růst.

Graf 1: Omezení světového obchodu v letech 2014-2023
{}
Zdroj: BlackRock Investment Institute, MMF, globaltradealert.org. Data z prosince 2024. Poznámka: Graf ukazuje počet jednostranných neliberalizačních obchodních intervencí (podle klasifikace globaltradealert.org), které přijaly země na celém světě.

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 89 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení
Článek byl upraven:

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Ropa nad zlato? Velký kontrast mezi aktuální a dlouhodobou ochranou před inflací

6 minut

Březnová eskalace iránské války do širšího blízkovýchodního konfliktu připomněla, že ropa funguje v investičním portfoliu jako spolehlivější protiinflační pojistka než zlato, které nyní naopak propadlo. Lepší ochranu před mohutnou inflací poskytla ropa než zlato i ve stagflačním roce 2022. Dlouhodobě ovšem dokáže žlutý kov produkovat podstatně silnější rizikově vážený reálný výnos v přepočtu do koruny a handicap ropy mohou jen částečně napravit akcie petrochemických společností.

Geopolitická situace komplikuje měnovou politiku Fedu

5 minut

Fed na svém březnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3.50-3.75 %. Jedná se tak o druhé zasedání v řadě beze změny nastavení měnové politiky. Stejně jako v případě posledních zasedání nebylo hlasování jednotné, proti ponechání sazeb hlasoval 1 z 12 členů. Jednalo se již klasicky o Stephena Mirana, který zastával snížení o 25 bazických bodů. Fed dále představil aktualizovanou prognózu, která počítá s mírně rychlejším ekonomickým růstem i inflací, trh práce by se měl postupně stabilizovat.

Konec kvartálních výsledků? SEC zvažuje přechod na pololetní reporting

2 minuty

Americká komise pro cenné papíry a burzu (SEC) zvažuje zásadní změnu, která by mohla přepsat fungování kapitálových trhů, firmy by nově nemusely reportovat výsledky čtvrtletně, ale pouze dvakrát ročně. Zatímco zastánci vidí příležitost pro dlouhodobější řízení firem a snížení administrativní zátěže, kritici varují před poklesem transparentnosti a vyšší volatilitou trhů.

Polovodičový sektor v roce 2026: jaké jsou příležitosti a rizika

5 minut

Polovodičový sektor míří k historickému milníku 975 miliard USD, ale jeho základy jsou křehčí, než se zdá. Zatímco giganti jako NVIDIA a TSMC těží z miliardových investic do AI, běžní spotřebitelé doplácejí na drastické zdražování pamětí. Rok 2025 přinesl odvětví pohádkové bohatství, rok 2026 však staví zásadní otázku: Je současné tempo udržitelné, nebo nás čeká náraz podobný internetové horečce před 25 lety?

Když rating promluví: co investorům napoví změny hodnocení států

6 minut

Ratingové agentury pravidelně posuzují schopnost států splácet své dluhy. Jejich rozhodnutí mohou ovlivnit finanční trhy po celém světě, pokud se týkají významných ekonomik. Případy Spojených států, Francie, Itálie a Řecka z posledních let ukazují, že za změnami ratingu jedním či druhým směrem stojí zejména vývoj celkového veřejného dluhu, státního rozpočtu a politické (ne)stability v zemi. Investor by měl revizi kreditní spolehlivosti vnímat jako důležitý signál pro finanční trhy a posuzovat ji i v širším makroekonomickém kontextu.