Indickou ekonomiku a akciový trh vidíme optimisticky

Vedoucí Amundi Investment Institute Monica Defend a hlavní investiční specialista Amundi pro rozvíjející se trhy se zaměřením na Indii Rajiv Nihalani odpovídali na dotazy FOND SHOPu. Týkaly se kondice světové, americké, evropské, čínské a indické ekonomiky s důrazem na vliv geopolitických faktorů i v návaznosti na výkonnost akciových trhů.

V posledních 3 letech se geopolitická rizika ve světě zvýšila v důsledku vypuknutí některých válečných konfliktů (Rusko vs. Ukrajina, Izrael vs. Palestina a Írán), nárůstu geopolitického napětí (Čína vs. Tchaj-wan) a zhoršení obchodních vztahů mezi hlavními ekonomikami (USA vs. Čína, USA vs. Evropská unie). Mohou tyto negativní tendence zesilující deglobalizaci vyvolat novou inflační či dokonce stagflační vlnu ve vyspělém světě, nebo přinese pokrok vytvořený generativní umělou inteligencí pozitivní nabídkový šok schopný urychlit globální hospodářský růst a zároveň udržet inflační tlaky na uzdě?

MD: Navzdory stále roztříštěnějším globálním hospodářským vyhlídkám jsme zatím nebyli svědky deglobalizace – podíl světového obchodu na globálním HDP neklesá, ale jsme svědky změny obchodních vzorců.

Krátkodobý výhled bude ovlivněn restriktivní měnovou politikou a slábnoucí fiskální expanzí. Vidíme, že inflace bude dále zpomalovat směrem k cílům centrálních bank v roce 2025 a hlavní centrální banky budou pokračovat v cyklu uvolňování měnové politiky, aby zabránily nadměrnému ekonomickému zpomalení. Růst globálního HDP by měl zmírnit na 3,1 % v roce 2024 a 3 % v roce 2025. Světové ekonomiky by se měly vyvíjet jako celek podobně (1,4 % v roce 2024 a 1,5 % v roce 2025), přičemž se budou lišit zpomalující ekonomika USA (2,3 % a 1,7 %) a zotavující se Evropa (0,8 % a 1,2 %).

Dlouhodobý výhled globálního růstu je méně slibný, neboť je do značné míry určován klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku a slabými investicemi. Pokles růstu produktivity, zejména ve vyspělých ekonomikách, se v nejbližší době pravděpodobně nezlepší. Pokud budou tyto trendy pokračovat, globální růst v příštím desetiletí bude pravděpodobně nižší než 3 % ve srovnání s necelými 4 % ve dvou desetiletích před pandemií. A to ještě nebereme v úvahu faktory, jako je globální ekonomická fragmentace, rostoucí bezpečnostní obavy nebo přechod na tzv. čistou nulu.

Dlouhodobý výhled globálního růstu je méně slibný, neboť je do značné míry určován klesajícím počtem obyvatel v produktivním věku a slabými investicemi. Pokles růstu produktivity, zejména ve vyspělých ekonomikách, se v nejbližší době pravděpodobně nezlepší.

Umělá inteligence vypadá slibně, ale existuje značná nejistota ohledně toho, jak rychle bude přijata a jaký bude její potenciální makroekonomický dopad. Očekáváme, že makroekonomický dopad umělé inteligence na růst se projeví až ve střednědobém horizontu, a domníváme se, že bude trvat delší dobu, než AI pohne ukazatelem produktivity.

V USA se schyluje k velkému souboji v prezidentských volbách, v němž proti sobě stojí Joe Biden a Donald Trump. Může vítězství jednoho či druhého kandidáta výrazně změnit vyhlídky některých odvětví americké ekonomiky nebo sektorů amerického akciového trhu (ať už pozitivně, nebo negativně)? Poznámka redakce: odpovědi jsme obdrželi před odstoupením Joe Bidena z prezidentských voleb, vyjádření na jeho adresu platí pro náhradního kandidáta z demokratické strany pouze v omezené míře.

MD: Oba kandidáti by pravděpodobně prosazovali protekcionistickou obchodní politiku, ale výsledky budou záviset na případných odvetných jednáních s obchodními partnery. Klíčovou otázkou bude daňová politika, přičemž ani jeden z kandidátů nenavrhuje jasnou cestu k udržitelnosti amerického dluhu. Jakýkoli soubor politik, který neukazuje dlouhodobější plán konsolidace, bude zranitelný vůči tlakům trhu.

Energetická politika USA by měla v případě obou kandidátů podporovat soběstačnost. Trump by se pravděpodobně zaměřil na rozšíření domácího průzkumu nalezišť, těžby a vývozu ropy a zemního plynu, zatímco Biden by nadále upřednostňoval iniciativy v oblasti čisté energie.

Vítězství republikánů by mohlo vyvolat krátkodobou akciovou rally. Daňové odpočty pro malé podniky by potenciálně prospěly zejména akciím s nízkou kapitalizací a zvýšení výdajů na obranu a energetiku by mohlo podpořit související sektory. Zrušení podpory úvěrů na zelenou energii IRA by však asi negativně dopadlo na investice v odvětvích, která tyto pobídky využívala. Také agresivnější obchodní politika by pravděpodobně působila nepříznivě na akciové trhy.

Naopak vítězství demokratů by mohlo vyvolat tlak na akcie kvůli potenciálnímu zvýšení daní pro podniky, ze zpětných odkupů akcií a z vysokých příjmů. V případě pokračování Bidenova programu „Build Back Better“ (budujme zpět lépe) by se asi nadstandardně dařilo sektorům infrastruktury, stavebnictví a zelené energie, zatímco sektory technologií a tradiční energetiky by mohly zaostávat.

Predikční trhy v roce 2026: kdo skutečně profituje z Trumpových výroků

Názor experta

22.04.2026

3 minuty

Rozdělená vláda obvykle prospívá akciím. Z historického hlediska reagují akciové trhy na tento způsob vládnutí pozitivně, protože je méně pravděpodobné, že budou realizována sporná opatření, jako je zvyšování daní a výrazné zvyšování cel.

Evropská ekonomika (EU + Velká Británie) se v poslední době dostala ze stagnace nebo technické recese, ale z dlouhodobého hlediska se její růst HDP nevyrovná růstu USA, Číny nebo Indie. Mezi výzvy pro Evropu patří tlak na zvýšení vojenských výdajů kvůli hrozbě ze strany Ruska, rostoucí konkurence čínských elektromobilů pro automobilový průmysl nebo možná omezení investic v rámci Zelené dohody po nedávných volbách do Evropského parlamentu. Je tváří v tvář těmto faktorům evropská ekonomika schopna trvale zvýšit růst HDP pouze díky očekávanému snížení úrokových sazeb ECB a BoE a oživení poptávky domácností prostřednictvím růstu reálných mezd?

MD: Očekáváme, že evropské ekonomiky se budou nadále zotavovat z četných otřesů, kterým čelily od roku 2020, a jejich růst HDP se postupně přiblíží k potenciálu. Investice by měly později v průběhu roku znovu nabýt na síle s tím, jak se budou uvolňovat podmínky financování a spotřeba postupně posilovat díky růstu mezd dohánějícímu inflaci z minulosti.

To je velmi potřebné pro stabilizaci domácí poptávky a růstu ve střednědobém horizontu. Navíc zisky podniků mohou v této fázi ještě absorbovat určitý růst mezd, aniž by se roztočila výrazná cenově-mzdová spirála. V tomto kontextu budou mít ECB a BoE prostor pro další snižování sazeb, protože politika je a v příštích několika čtvrtletích zůstane restriktivní a fiskální konsolidace ve velké části Evropy pomůže omezit cenové tlaky.

Zvyšování dlouhodobějšího potenciálního růstu však bude záviset na pokroku ve více oblastech, zejména na prohlubování evropské hospodářské integrace. Agenda nové Evropské komise bude zahrnovat dokončení unie kapitálových trhů, zvýšení investic pro řešení klimatických rizik a podporu technologického sektoru – všechny tyto cíle mají zvýšit produktivitu v Evropě.

Čínská ekonomika byla dlouho motorem globálního hospodářského růstu, ale v posledních letech se tato role zpochybňuje. Dynamiku čínského HDP omezily zastavení růstu populace, realitní krize a napjaté obchodní vztahy s USA. Má čínská ekonomika šanci udržet si v příštích letech současné tempo růstu kolem 5 % ročně a podíl na světovém HDP ve výši 17 %?

MD: Trend zpomalování růstu čínského HDP není nový. Současné zpomalení, které je strukturální povahy, je řízené a podporované tamní politikou. Domníváme se, že Čína své řízené a politikou podporované zpomalení zvládne, a předpokládáme růst jejího HDP ve výši 4,8 % v roce 2024 a 3,7 % v roce 2025.

Klíčovou otázkou pro Čínu je spíše to, zda dokáže přejít od modelu vysokého růstu poháněného investicemi, levnou výrobou a vývozem k udržitelnějšímu modelu. V tomto ohledu je rychlý pokrok Číny v oblasti globálních inovací nezpochybnitelný (čistá energie, umělá inteligence, polovodiče, elektromobily a digitalizace). Z hlediska hospodářské politiky se domníváme, že Čína bude i nadále postupovat nahoru v globálním hodnotovém řetězci, usilovat o technologickou autonomii a snažit se zvýšit růst produktivity.

Podle našeho očekávání by Čína měla přejít na nižší rychlostní stupeň kolem 3% ekonomického růstu. Každopádně odklon od nadměrné závislosti na nemovitostech, umocněný nástupem restrukturalizace dluhu místních vlád, bude v příštích 3 až 5 letech vytvářet tlak na snižování čínského růstu.

Podle našeho očekávání by Čína měla přejít na nižší rychlostní stupeň kolem 3% ekonomického růstu.

Hospodářský růst Číny v 1. čtvrtletí 2024 překonal očekávání a dosáhl meziročně 5,3 %, avšak toto oživení bylo nerovnoměrné a tažené především zahraniční poptávkou, zatímco domácí poptávka zůstala utlumená. Proto zachováváme celkově neutrální postoj k čínským aktivům. U čínských akcií zůstáváme selektivní, přičemž máme na paměti, že konfrontace s USA by měla vzrůst bez ohledu na výsledek amerických voleb.

Indická ekonomika nyní působí jako hlavní asijský tygr a stále více zastiňuje tu čínskou. Její význam stoupá díky rychlému růstu celkového HDP, který je na rozdíl od Číny podpořen silnou populační dynamikou. Má Indie šanci pokračovat ve svém hospodářském rozmachu bez překážek? Ve kterých odvětvích její ekonomiky očekáváte největší rozvoj (i s ohledem na výsledky nedávných parlamentních voleb)?

MD: Indie se stala klíčovým přispěvatelem ke globálnímu růstu a udržuje si solidní ekonomický výhled, který je veden domácí poptávkou a závazkem k fiskální konsolidaci. Předpokládáme růst HDP ve výši 6,6 % v roce 2024 a 6,1 % v roce 2025. Domníváme se, že tento trend by měl být dále podpořen silným investičním cyklem, zvyšováním efektivity a digitální transformací. Indie navíc zlepšila deficit běžného účtu platební bilance i celkové vnější podmínky a je méně vystavena vnějším šokům.

Nedávné parlamentní volby přinesly vládní koalici těsnější než očekávanou většinu. Hlavním důsledkem, který je třeba sledovat, je, zda to bude mít dopad na fiskální disciplínu a pokrok směrem k udržitelnější trajektorii zadlužení, nebo zda dojde k pozastavení některých klíčových strukturálních reforem pro uvolnění potenciálu země (reformy zemědělství, trhu práce a energetiky).

Neměli bychom však podceňovat již dosažený pokrok a kontinuitu, kterou umožňuje i menší většina. Vláda má navíc stále určitou fiskální rezervu, inflace zůstává na cílové úrovni a mírně vyšší podpora domácností by pravděpodobně stimulovala spotřebu.

Z investičního hlediska považujeme Indii za dlouhodobého vítěze, protože také těží z relokace dodavatelského řetězce. Odvětví, která mají dobré předpoklady profitovat z vládní podpory kapitálových výdajů, jako jsou průmyslové podniky, kapitálové statky, stavebnictví a další odvětví zaměřená na výrobu, jsou pro dlouhodobé investory dobrým příslibem.

Z investičního hlediska považujeme Indii za dlouhodobého vítěze, protože těží z relokace dodavatelského řetězce.

Indický akciový trh od roku 2021 výrazně překonává čínský. Věříte v udržení jeho náskoku před čínským akciovým trhem i v budoucnu, nebo zde předpokládáte nějakou korekci?

RN: Indický akciový trh zažívá v posledních několika letech ohromné období a od 1. ledna 2021 dosáhl v dolarovém vyjádření až 80% výkonnosti. Překonal také výnosy zaznamenané jinde v rámci rozvíjejících se trhů. Do budoucna očekáváme, že silná absolutní výkonnost trhu bude pokračovat, a to díky robustnímu růstu zisků podniků a silnému makroekonomickému zázemí.

Indická vláda se chystá koncem července předložit svůj konečný rozpočet za velmi příznivých podmínek, neboť veřejné finance byly nedávno posíleny převodem dividend ve výši 2,1 bilionu rupií od Indické rezervní banky (RBI), což je téměř o 1,3 bilionu rupií více, než odhadoval průběžný rozpočet. Vláda tak může v nadcházejícím rozpočtu usilovat o zvýšení příjmových i kapitálových výdajů, což by mohlo mít podobně pozitivní vliv na růst investic v Indii.

Na straně podniků je dlouhodobá trajektorie vývoje zisků nadále povzbudivá. Podíl podnikových zisků na HDP v posledních třech letech roste a obrací tak klesající trend z minulého desetiletí. Konsensus nyní očekává, že průměrný zisk na akcii indexu Nifty poroste v období 2023-2026 o 18,3 % ročně. To naznačuje, že se možná nacházíme v počáteční fázi cyklu expanze zisků, což je pro dlouhodobé investory dobrým znamením.

Konsensus nyní očekává, že průměrný zisk na akcii indexu Nifty poroste v období 2023-2026 o 18,3 % ročně. To naznačuje, že se možná nacházíme v počáteční fázi cyklu expanze zisků, což je pro dlouhodobé investory dobrým znamením.

V krátkodobém horizontu může zvýšené ocenění trhu vést ke zvýšené volatilitě. Indický index Sensex (který sleduje 30 největších indických akcií) se nyní obchoduje s násobkem P/E 25,4 oproti dlouhodobému průměru 20,4.

Které sektory indického akciového trhu považujete za nejslibnější z hlediska šancí na dosažení nadvýkonnosti v příštích 3 až 5 letech? U kterých sektorů naopak hrozí, že se jim nebude dařit?

RN: Vzhledem k tomu, že politická nejistota po volbách opadla a po silném vzestupu indického akciového trhu v posledních letech očekáváme, že investoři budou znovu klást důraz na fundamentální analýzu zaměřenou na strategii zdola-nahoru (bottom-up). Kvalita řízení, síla rozvah a celková udržitelnost růstu patří mezi oblasti, na které se podle našeho názoru investoři více zaměří.

Z hlediska jednotlivých sektorů jsme nejoptimističtější, pokud jde o vyhlídky domácí indické ekonomiky. Odvětví jako automobilový průmysl, finanční sektor, infrastruktura a spotřební sektor budou pravděpodobně těžit jak z pokračujícího růstu veřejných a soukromých investic v rámci indické ekonomiky, tak z oživení spotřebitelské poptávky, která zůstala po COVIDu relativně utlumená.

Jak se díváte na alianci BRICS a její záměr vytvořit společnou měnu, která by konkurovala dolaru? Je tato myšlenka reálná, a pokud ano, vedla by k výrazné změně ve světové ekonomice?

MD: Aliance BRICS se rozrůstá, a to pomůže podpořit vzájemný obchod i hospodářskou spolupráci, zejména prostřednictvím nových finančních a rozvojových institucí, jako je Asijská banka pro investice do infrastruktury (AIIB). Mezi některými členy však přetrvávají rozdíly.

Nedomníváme se, že by se jejich úsilí rozšířilo na rezervní aktivum, které by konkurovalo dolaru, i když směřují k používání některých vlastních měn pro dvoustranný obchod. Dolar proto zůstane měnou, v níž budou držet svá rezervní aktiva. Stejně jako řada dalších zemí i tato aliance BRICS pracuje na vývoji digitální měny centrální banky (CBDC), kterou by používala pro přeshraniční velkoobchodní transakce, ale ani zde se nebude jednat o rezervní aktivum.