Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Nejdříve se v tabulce č.1 podívejme na složení měnových agregátů. M1 obsahuje pouze hotovost a jednodenní vklady. M3 pak obsahuje hotovost a všechny velmi likvidní hotovostní ekvivalenty. Vysoká míra likvidity a cenová jistota zajišťují, že jsou tyto instrumenty blízkými substituty vkladů. Jejich zahrnutí vede k tomu, že M3 je méně ovlivňován substitucí mezi různými kategoriemi likvidních aktiv než jsou užší definice peněz a díky tomu je stabilnější.¨

Tabulka 1: Složení měnových agregátů, zdroj: ČNB, Finlord.cz
 M1M2M3
Emitované oběživoXXX
Jednodenní vkladyXXX
Vklady s dohodnutou splatností do 2 let XX
Vklady s výpovědní lhůtou do 3 měsíců XX
Repo operace  X
Akcie/podílové listy fondů peněžního trhu  X
Emitované dluhové cenné papíry do 2 let  X

Je nutné, aby nabídka peněz rostla? A jakým tempem by se nabídka měla měnit? Případně nebylo by nejlepší, pokud by stagnovala?


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 83 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Zvoní dolaru hrana? Čísla odhalují jiný příběh

5 minut

Globální měnový systém prochází postupnou transformací, která není viditelná jako jeden velký zlom, ale jako souběh mnoha paralelních procesů. Dominance amerického dolaru sice zůstává, nicméně v některých částech světa dochází k jeho částečnému vytlačování z obchodních toků, rezervních strategií i platebních mechanismů.

ČNB zvyšuje sazby. Inflace je sice u cíle, ale domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené

4 minuty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání dne 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Tento krok představuje první zvýšení úrokových sazeb od června 2022 a zároveň první utažení měnové politiky pod vedením guvernéra Aleš Michla. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb beze změny.

ECB po více než 3 letech zvedá úrokové sazby, je to důvod k obavám?

5 minut

Evropská centrální banka na svém červnovém zasedáním zvedla v souladu s očekáváním trhu své 3 klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní úroková sazba tak nově činí 2.25 %. Jedná se o první změnu ve výši sazeb za poslední rok a první zvýšení sazeb za téměř 3 roky. Rozhodnutí bylo jednomyslné, centrální bankéři dle slov prezidentky Lagarde ani jinou možnost nediskutovali. Trhy očekávají další 25 bodové zvýšení sazeb na zářijovém zasedání.

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?