Centrální banky

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Dolar pod tlakem: máme čekat jeho oslabování i letos a co to znamená pro korunové investory?

5 minut

Většina mezinárodních bank a finančních skupin očekává v roce 2026 mírné oslabení dolaru proti koruně, a to zejména během 1. pololetí. Rozdíly mezi jejich scénáři jsou však značné. Pro české investory s dynamickými zahraničními portfolii tak představuje otázka zajišťování měnového rizika jedno z klíčových rozhodnutí.

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.