Centrální banky

Krátkým dluhopisům USA pomáhá holubičí Fed, ale dlouhým škodí nevypočitatelný Trump

8 minut

Státní dluhopisy USA si letos na jaře prošly bouřlivým děním v souvislosti s radikálními ekonomickými rozhodnutími a postoji Trumpovy administrativy nejen v otázce dovozních cel. Nyní se zdá, že mají to nejhorší za sebou a v posledních měsících zhodnocují při poklesu výnosů do splatnosti. Toho si však daleko více užívají krátké než dlouhé americké bondy. Nejde tak o klid před bouří, když některé rizikové faktory jako vysoký rozpočtový deficit USA nebo snaha Donalda Trumpa oslabit nezávislost Fedu, jehož nového šéfa brzy vybere, stále visí ve vzduchu?

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Co udělala ČNB špatně a proč nás to stále bolí

10 minut

Centrální banka chtěla porazit deflaci a podpořit ekonomiku. Místo toho ale uvolněná měnová politika, slabá koruna a pozdní reakce na inflační tlaky vedly k historicky vysoké inflaci a hlubokým ztrátám. Jaké chyby udělala ČNB a co si z nich mohou odnést investoři i veřejnost?

Centrální banky umí rozhýbat finanční trhy. Hlavně u Fedu a ECB se vyplatí sledovat, co mají za lubem

8 minut

Politika centrálních bank některé investory nezajímá, ovšem zejména v případě Fedu a ECB dokáže často zlomit směr hlavních dluhopisových a akciových indexů. Jak může zvyšování či snižování úrokových sazeb ovlivňovat finanční trhy v různých scénářích makroekonomického vývoje a co v tomto ohledu můžeme letos očekávat od Fedu a ECB?

Když centrální banky ztloustnou

7 minut

Bilance centrálních bank po celém světě nabobtnaly do nebývalých rozměrů. Česká národní banka není výjimkou – od kurzového závazku přes pandemii až po prodeje devizových rezerv se její rozvaha mění. Co to znamená pro ekonomiku, korunu a veřejné finance? A proč se nebojíme záporného kapitálu?

Velké bilance, velká očekávání – a ještě větší rizika?

9 minut

V posledních dvou dekádách se centrální banky proměnily z nenápadných strážců měnové stability v klíčové hráče ovlivňující globální finanční trhy. Jejich rozvahy narostly do bezprecedentních rozměrů, čímž získaly mocné nástroje – a zároveň přivolaly nová rizika. Podívejme se tedy na důsledky expanze bilancí centrálních bank, jejich vliv na tržní mechanizmy, fiskální politiku i stabilitu měnových systémů. Ve hře je více faktorů než jen úrokové sazby – jde o samotnou rovnováhu finančního světa.

Když centrální banky ochladily akciový trh: Lekce z 80. let pro dnešní investory

8 minut

V 80. letech minulého století americká centrální banka razantně zvýšila úrokové sazby, aby zkrotila vysokou inflaci, což mělo zásadní dopad na akciový trh. Investoři se najednou soustředili na výnosy z bezpečných dluhopisů, což vedlo k propadu cen akcií a poklesu jejich valuací. Tento historický krok poskytuje cenné ponaučení pro současnost, i když sazby již klesají. Jak mohou podobné změny v měnové politice ovlivnit trhy dnes, a co nám o tom říká historie?

ECB po šesté v řadě snižuje úrokové sazby

5 minut

Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.

Hypotéky a inflace: Jak se proměnily podmínky pro koupi bytu?

9 minut

Za posledních 25 let prošel český realitní trh dramatickými změnami. Ceny nemovitostí rostly výrazně rychleji než mzdy a vlastní bydlení se tak stalo méně dostupným než kdy dříve. Zatímco v roce 2000 se dal pražský byt pořídit za 2 miliony korun, dnes stejná nemovitost stojí i pětinásobek. K tomu se přidávají vysoké úrokové sazby a nejistota ohledně budoucího ekonomického vývoje. Jak se změnily ceny bytů, mzdy a hypotéky za poslední čtvrtstoletí? A co to znamená pro ty, kteří si chtějí pořídit vlastní domov?