ECB po více než 3 letech zvedá úrokové sazby, je to důvod k obavám?

Primárním důvodem zvýšení sazeb jsou negativní efekty pokračujícího konfliktu na Blízkém východě, zejména ve vztahu k růstu cen i ekonomiky. Ani jeho brzké ukončení však dle centrální banky nepovede automaticky ke zklidnění růstu cen, což je reflektováno v aktualizované makroekonomické projekci. Jedná se také o první monetární reakci významné centrální banky od počátku konfliktu.

Inflace v eurozóně nadále zrychluje, v květnu vzrostly meziročně ceny o +3,2 %, zatímco v dubnu o +3,0 %. Výrazný růst byl pozorován u cen energií, které v květnu meziročně zdražily o +10,9 %, mírně více než +10,8 % reportovaných za duben. Ceny energií by dle ECB měly v letních měsících nadále růst, což znemožní dosažení inflačního cíle v průběhu letošního roku. Naopak u potravin inflace zpomalila, zatímco v dubnu ceny vzrostly o +2,4 %, v květnu o +2,0 %. Jádrová inflace, která nezohledňuje volatilní položky jako právě diskutované energie a potraviny, poté zrychlila z dubnových +2,2 % na květnových +2,5 %.

Vlivem pomalejšího růstu mezd a zisků firem domácí inflační tlaky dle dat ECB polevují, což pomáhá alespoň částečně zmírňovat tlaky plynoucí z konfliktu na Blízkém východě. Krátkodobá inflační očekávání jsou však proti období před konfliktem citelně zvýšena, což není pro centrální banku dobrou zprávou, dlouhodobá jsou pak v souladu s inflačním cílem okolo +2,0 %.