Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne
7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

Rozhodnutí bankovní rady bylo v souladu s očekáváním trhu. Guvernér Aleš Michl na tiskové konferenci opět zdůraznil, že prioritou ČNB zůstává dlouhodobé ukotvení inflace poblíž 2% cíle a zachování důvěryhodnosti měnové politiky. ČNB bude nadále monitorovat situaci na Blízkém východě, dále kroky ostatních světových centrálních bank a jejich propis do české ekonomiky.

V domácí ekonomice nadále přetrvávají proinflační tlaky, a to především v sektoru služeb, v oblasti mezd a cen energií. K růstu množství peněz v ekonomice zároveň přispívá zrychlující dynamika úvěrové aktivity. Tuzemský trh práce navíc zůstává i nadále napjatý, což se promítá do pokračujícího zvýšeného růstu mezd.

Centrální banka se tak nachází v relativně příznivé pozici, která jí umožnuje pokračovat ve vyčkávací strategii a postupně vyhodnocovat rizika spojená s konfliktem na Blízkém východě.

Podle nové jarní prognózy se inflace bude pohybovat do konce roku 2026 v horní polovině tolerančního pásma a v průměru dosáhne 2,2 %. V nadcházejícím roce 2027 očekává bankovní rada inflaci v průměrné výši 2,4 %. Hrubý domácí produkt podle výhledu ČNB vzroste v letošním roce o 2,5 %, v příštím roce pak dokonce
ve výši 2,7 %.

Graf 1: Prognóza vývoje tuzemské inflace (v %)
{}
Zdroj: Česká národní banka
Graf 2: Prognóza vývoje hrubého domácího produktu (meziroční změna v %)
{}
Zdroj: Česká národní banka

Protiinflačně může působit slabší výkonnost některých evropských ekonomik a korekce cen aktiv v prostředí zvýšené nejistoty a vysokého zadlužení části vyspělých zemí. Česká národní banka tyto faktory bude nadále sledovat a vyhodnocovat jejich vývoj a v souladu s tím nastavovat měnovou politiku ČR.

Guvernér Aleš Michl na své nedávné pracovní cestě ve Spojených státech amerických zdůraznil potřebu udržet reálné úrokové sazby v kladné výši, ne však příliš vysoko. S nově aktualizovanou prognózou je konzistentní nárůst krátkodobých tržních úrokových sazeb ve druhém čtvrtletí letošního roku. V příštím roce se podle prognózy předpokládá opětovný pokles úrokových sazeb.

Graf 3: Prognóza vývoje úrokových sazeb – 3M PRIBOR (v %)
{}
Zdroj: Česká národní banka

Výhled na českou korunu je na horizontu měnové politiky přibližně stabilní, v letošním roce se očekává průměrný měnový kurz ve výši 24,3 EUR/CZK, v nadcházejícím poté o desetinu vyšší na úrovni 24,4 EUR/CZK.

Graf 4: Prognóza vývoje měnového kurzu EUR/CZK
{}
Zdroj: Česká národní banka

Celkově lze květnové zasedání bankovní rady ČNB hodnotit jako pokračování opatrného a relativně restriktivního přístupu k měnové politice v prostředí zvýšené geopolitické i ekonomické nejistoty. Další směřování měnové politiky bude záviset na vývoji geopolitické situace, vývoji zahraničních ekonomik a globálních inflačních tlaků, přičemž ČNB si nadále ponechává prostor reagovat na případná rizika.


FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Největší nákupní horečka za desítky let. Centrální banky míří ke zlatu

5 minut

Centrální banky už nějakou tu dobu mění své dolary na zlato, které tak v současnosti tvoří více jak pětinu jejich světových rezerv. Co to způsobilo? Rychlým výletem do minulosti přijdeme nejen na to, ale jako vždy i na několik zajímavostí. Při pohledu do budoucna se zas nabízí otázka, jakou roli zaujmou centrální banky ke kryptoměnám. Zde nelze nechat bez povšimnutí, že k jejich největším průkopníkům patří právě Česká republika.

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.