FOND SHOP

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

Aleš Vocílka
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Americká centrální banka Fed vstoupila do roku 2026 s opatrnou rétorikou ohledně toho, jak rychle a o kolik bazických bodů letos sníží své úrokové sazby. Oficiální zápis z jednání FOMC a různé tržní indikátory naznačují, že letošní tempo nebude bleskové. Trhy momentálně vyhlížejí jedno až dvě snížení sazeb o 25 bazických bodů za celý rok, a i v samotné centrální bance získaly nedávno silnější hlas názory, že postup uvolňování měnové politiky má být tentokrát pomalý a podmíněný daty.

Další snižování sazeb je nejisté

Nastavení úrokových sazeb Fedu v příštích měsících bude záviset hlavně na čtyřech významných makroekonomických ukazatelích v USA. Těmi jsou vývoj inflace (hlavně Fedem preferované inflace PCE), dynamika mezd či nákladů na pracovní sílu, míra nezaměstnanosti a tempo růstu HDP. Prostor pro rychlejší snižování sazeb by se otevřel zejména v případě, že by jádrová PCE inflace začala klesat směrem k cíli Fedu 2 % při současném slábnutí mzdové dynamiky.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 88 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

USA Centrální banky Ekonomika

Související

Premium

Trump varuje: v případě selhání mírových jednání dojde k eskalaci konfliktu

Breaking news
3 minuty

Čtrnáctidenní příměří na Blízkém východě provází extrémní nejistota a ostrá rétorika Donalda Trumpa. Zatímco dohoda otevírá Hormuzský průliv, americký prezident varuje před totální válkou v případě sebemenšího porušení podmínek a ostře útočí na spojence i média. Trhy na výhrůžky reagují okamžitě – ropa opět prudce zdražuje a míří k hranici 100 dolarů za barel.

Pro registrované

USA a Írán se dohodly: příměří bude trvat 14 dní

4 minuty

Svět si na čtrnáct dní vydechl. Po sérii drsných hrozeb totálním zničením se USA a Írán dohodly na dočasném příměří a znovuotevření strategického Hormuzského průlivu. Zatímco Pákistánem zprostředkovaná dohoda okamžitě srazila ceny ropy o 15 % a přinesla úlevu dluhopisovým trhům, situace zůstává extrémně křehká. Rozdílné interpretace podmínek mezi Washingtonem, Teheránem a Tel Avivem, zejména ohledně bojů v Libanonu, naznačují, že cesta k trvalému míru bude v Islámábádu ještě velmi trnitá.

Premium

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Finanční trhy
6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Premium

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

Finanční trhy
6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

Komentáře
7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

Fakta a rady
13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.