Většina investorů přemýšlí o výnosu, co se ale honí hlavou profesionálům?
Trhy připomínají kasino, kde většina lidí věří, že vyhrává díky odvaze. Ale jak vzniká skutečné jmění? Silní investoři nehledají jistotu ani dokonalé předpovědi. Hledají nerovnováhu. Situace, kde mohou ztratit málo a získat téměř vše. Právě asymetrie rizika rozhoduje o tom, kdo během krizí mizí ze hry a kdo po nich odchází silnější.
Tento princip stál za vzestupem technologických gigantů, pádem přehřátých trhů i bohatstvím investorů, kteří dokázali přežít chvíle, kdy ostatní panikařili. Finanční trhy působí na první pohled jako svět čísel, grafů a výpočtů. Ve skutečnosti jde z velké části o psychologii a pravděpodobnost. Právě zde vzniká jeden z nejméně chápaných principů investování: asymetrie rizika. Tento koncept stojí v pozadí strategií řady nejúspěšnějších investorů posledních dekád, včetně Howarda Markse nebo Nassima Taleba. Howard Marks opakovaně zdůrazňuje, že skutečně výjimečný investor pozná asymetrii ve chvíli, kdy dokáže vydělat hodně při příznivém scénáři a zároveň ztratit relativně málo při scénáři špatném.
Howard Marks patří mezi nejrespektovanější investory současnosti. Proslavil se především hlubokou analýzou rizika, tržních cyklů a psychologie investorů. V roce 1995 spoluzaložil investiční společnost Oaktree Capital Management, která se specializuje hlavně na dluhové investice, problematická aktiva a ochranu kapitálu během krizí. Firma dnes spravuje stovky miliard dolarů a podle oficiálních údajů společnosti patří mezi největší správce alternativních investic na světě.
Marks získal mimořádný respekt díky svým pravidelným investičním memorandum, která čtou manažeři fondů, ale i drobní investoři po celém světě. Jeho texty často cituje také Warren Buffett, který o Marksových memorandech veřejně řekl, že jsou „vždy plná důležitých poznatků“. Marks se nesoustředí na předpovídání ekonomiky. Zdůrazňuje hlavně kontrolu rizika a schopnost přežít období euforie i paniky.
Asymetrie rizika znamená, že potenciální zisk a potenciální ztráta nejsou ve stejné velikosti. Investor například riskuje deset procent kapitálu, ale otevřený prostor pro zisk může dosahovat několikanásobku této částky. Tento princip působí banálně, dokud si člověk neuvědomí, že většina lidí ve skutečnosti investuje opačně. Mnoho domácností podstupuje obrovská rizika kvůli velmi omezenému výnosu. Typickým příkladem bývá nákup předraženého bytu s vysokou hypotékou v období rekordních cen nemovitostí. Potenciální růst ceny bývá omezený, zatímco dopad růstu sazeb nebo ztráty zaměstnání může být devastující.
Právě asymetrie vysvětluje, proč některé malé investice změní celý život investora, zatímco jiné roky pouze pomalu ukusují kapitál. Technologické akcie v rané fázi vývoje často nesou vysoké riziko selhání, ale několik málo vítězů dokáže vykompenzovat desítky neúspěchů. Historie společnosti NVIDIA představuje ukázkový příklad. Firma NVIDIA měla v roce 2016 tržní hodnotu přibližně 440 miliard korun, zatímco v roce 2025 překročila hranici 66 bilionů korun díky explozivnímu růstu poptávky po čipech pro umělou inteligenci.
Většina investorů si však asymetrii spojuje pouze s agresivní spekulací. To je omyl. Asymetrie vzniká především správným omezením ztráty. Taleb dlouhodobě upozorňuje, že zásadní otázkou není pravděpodobnost události, ale velikost následků. Trhy totiž pravidelně zasahují extrémní události, které běžné modely podceňují. Pandemie covidu-19, finanční krize roku 2008 nebo energetický šok po ruské invazi na Ukrajinu během roku 2022 ukázaly, jak rychle se může zdánlivě stabilní prostředí změnit.
Český investor přitom často žije v iluzi bezpečí. Konzervativní portfolio plné nemovitostí, domácích akcií nebo spořicích produktů může působit klidně. Ve skutečnosti bývá extrémně koncentrované. Česká republika představuje malou otevřenou ekonomiku závislou na průmyslu a exportu, jakmile přijde hlubší evropská recese, dopad se projeví zároveň na zaměstnanosti, cenách nemovitostí i firemních ziscích. Právě tehdy se ukazuje rozdíl mezi investicí, která pouze vypadala stabilně, a investicí, která skutečně obsahovala asymetricky výhodný poměr rizika a výnosu. Asymetrie rizika tedy není technický detail pro profesionální obchodníky. Jde o způsob uvažování o světě. Silní investoři hledají situace, kde případná chyba přežije a případný úspěch dramaticky změní výsledek.
Nejnebezpečnější riziko je to, které vypadá normálně
Finanční historie je plná paradoxů. Největší škody často přicházejí během během období klidu. Investoři totiž podceňují riziko ve chvíli, kdy se dlouho nic špatného neděje. Tato dynamika stojí za téměř každou velkou krizí posledních desetiletí.
Před hypoteční krizí v roce 2008 působily americké nemovitosti jako stabilní a bezpečné aktivum. Banky nabízely úvěry domácnostem s nízkou bonitou, protože ceny nemovitostí dlouhodobě rostly. Ratingové agentury označovaly řadu hypotečních produktů za kvalitní investice. Ale co se nestalo… následný kolaps finančního systému ukázal, že zdánlivě nízkoriziková aktiva nesla obrovské skryté nebezpečí.
Asymetrie zde fungovala obráceně. Investoři vydělávali malé stabilní výnosy po mnoho let, zatímco riziko jednorázové katastrofy postupně narůstalo pod povrchem. Tento model se opakuje stále dokola. Mnoho fondů nebo drobných investorů inkasuje několik procent ročně a následně během jediného roku smaže desetiletí zisků.
Právě proto Taleb dlouhodobě kritizuje takzvané střední riziko. Podle jeho přístupu bývá nejnebezpečnější právě oblast, která vypadá rozumně a diverzifikovaně. Investor totiž získává falešný pocit kontroly. Statistiky fungují v běžném prostředí, ale selhávají při extrémních událostech. Taleb tento problém rozebírá ve svých textech o takzvaných „tlustých chvostech“ pravděpodobnostního rozdělení, kde extrémní události přicházejí mnohem častěji, než předpokládají klasické finanční modely.
Velmi zajímavý příklad nabízí energetický sektor v Evropě po roce 2021. Mnoho průmyslových firem fungovalo s minimálními rezervami a vysokou závislostí na levném ruském plynu. Jakmile došlo k energetickému šoku, výrobní náklady dramaticky vyskočily. Některé podniky ztratily konkurenceschopnost během několika měsíců. Firmy s větší finanční rezervou nebo flexibilnější strukturou získaly obrovskou výhodu. Krize zde pouze odhalila křehkost, která existovala dlouho předtím.
Český investor zde může přehlížet velmi důležitou věc. Mnoho lidí zaměňuje volatilitu za riziko. Kolísání ceny akcie působí psychologicky nepříjemně, ale ve skutečnosti může být krátkodobý pokles zdravý a přežitelný. Skutečné riziko představuje situace, kdy investor nemá prostor přežít chybu. Extrémně zadlužená domácnost s jediným příjmem čelí mnohem většímu riziku než investor s vyšší hotovostní rezervou a flexibilním portfoliem. Tento rozdíl vysvětluje, proč někteří investoři během krizí bohatnou. Nejde o schopnost předpovědět katastrofu, jde o připravenost na scénář, který ostatní ignorovali.
Což takhle jít proti proudu?
Wall Street miluje předvídatelnost. Analytici vytvářejí modely, investiční banky publikují cílové ceny a trhy postupně oceňují známé informace. Největší asymetrické příležitosti proto často vznikají tam, kam se většina kapitálu zatím nedívá.
Historie technologických firem ukazuje tento princip velmi jasně. Společnost Amazon byla po většinu přelomu tisíciletí považována za riskantní firmu bez stabilního zisku. Investoři tehdy sledovali především krátkodobou profitabilitu. Zakladatel Jeff Bezos mezitím budoval infrastrukturu, logistiku a cloudové služby. Divize Amazon Web Services dnes patří mezi nejvýdělečnější části celého technologického sektoru.
Asymetrická příležitost zde nevznikla proto, že by šlo o „bezpečnou“ investici. Vznikla proto, že potenciální budoucí dopad byl výrazně větší než tehdejší očekávání trhu. Právě tento rozdíl mezi realitou a kolektivním očekáváním vytváří prostor pro mimořádný výnos. Podobný princip dnes investoři hledají v oblasti umělé inteligence nebo biotechnologií. Howard Marks v roce 2025 upozornil, že kolem umělé inteligence vzniká silná investiční euforie a část trhu začíná připomínat technologickou bublinu. To však automaticky neznamená, že celý sektor čeká kolaps. Historie internetu ukazuje mnohem zajímavější realitu. Internetová bublina zničila obrovské množství kapitálu, zároveň ale vytvořila infrastrukturu pro budoucí giganty jako Amazon, Google nebo Meta.
Právě zde leží hlubší vrstva asymetrie. Velké technologické změny často zničí většinu hráčů a zároveň vytvoří několik dominantních vítězů s téměř monopolním postavením. Investor proto potřebuje přemýšlet jinak než dav. Klíčová otázka tedy zní, kdo přežije dostatečně dlouho, aby z tohoto růstu skutečně profitoval.
Český investor má v tomto směru jednu výhodu. Menší kapitál umožňuje větší flexibilitu. Velké fondy často nemohou investovat do menších společností nebo specifických příležitostí kvůli velikosti svých portfolií. Drobnější investor může postupně budovat expozici vůči sektorům, které zatím nepřitahují masovou pozornost. Vyžaduje to však disciplínu a schopnost přežít období, kdy trh daný směr ještě neoceňuje.
Velmi důležitou součástí asymetrie je také čas. Mnoho investorů zničí vlastní potenciál tím, že příliš rychle opustí správnou pozici. Největší vítězové na trhu často přinášejí extrémní výnosy během několika málo let, které následují po dlouhém období stagnace. Psychologická únava proto bývá stejně nebezpečná jako špatná analýza.
Asymetrie se netýká pouze akcií, rozhoduje o celé finanční stabilitě člověka
Jedna z největších chyb finančního světa spočívá v oddělování investování od běžného života. Ve skutečnosti jde o propojený systém. Asymetrie rizika se projevuje v kariéře i osobních financích. Taleb často používá myšlenku takzvané činky. Většina kapitálu zůstává v extrémně bezpečné části portfolia a menší část směřuje do vysoce růstových příležitostí. Tento přístup zní na první pohled zvláštně, protože moderní finanční teorie dlouho prosazovala střední riziko jako ideální řešení. Taleb upozorňuje, že právě tato „rozumná střední cesta“ bývá často nejzranitelnější.
Praktický příklad lze najít v osobních financích českých domácností. Člověk s vysokou hypotékou, nulovou rezervou a investicemi financovanými úvěrem působí během ekonomického růstu velmi úspěšně. Stačí však kombinace vyšších sazeb, propadu trhu práce a poklesu cen nemovitostí a celý systém se začne hroutit. Naproti tomu domácnost s vyšší hotovostní rezervou, nižším zadlužením a flexibilními příjmy může během krize využít příležitosti, které ostatní nuceně prodávají.
Stejný princip platí pro kariéru. Mnoho lidí maximalizuje krátkodobý příjem na úkor adaptability. Vysoce specializovaná pozice v jednom odvětví může působit bezpečně, dokud se tržní prostředí dramaticky nezmění. Automatizace, umělá inteligence nebo geopolitické změny dnes zvyšují význam flexibility. Howard Marks však několikrát upozornil, že umělá inteligence pravděpodobně odstraní část pracovních pozic a zvýší tlak na průměrné zaměstnance.
Asymetricky výhodný život proto často nevypadá dokonale optimalizovaně. Obsahuje rezervy, alternativy a prostor pro chybu. Moderní ekonomika dlouho oslavovala maximální efektivitu. Pandemie i energetická krize ukázaly, že extrémně efektivní systémy bývají zároveň velmi křehké. Tento princip lze pozorovat také u států a firem. Čím větší systém, tím více skrytých vazeb a potenciálních bodů selhání. Český investor proto dnes potřebuje přemýšlet mnohem šířeji než pouze nad výnosem portfolia. Skutečně silná finanční pozice vzniká kombinací likvidity, adaptability a otevřenosti vůči pozitivním překvapením.
Investiční výhoda, kterou grafy neukážou
Finanční trhy odměňují schopnost přežít emoce. To zní jednoduše, dokud nepřijde skutečný propad. Právě během krizí vznikají největší asymetrické příležitosti, protože většina investorů jedná pod tlakem strachu. Během pandemického propadu v březnu 2020 se index S&P 500 propadl přibližně o 34 procent během několika týdnů podle dat agentury Reuters a americké Komise pro cenné papíry. Následné oživení však patřilo k nejrychlejším v historii trhu. Investoři, kteří prodali v panice, realizovali trvalou ztrátu. Investoři s dostatečnou rezervou a disciplínou mohli nakupovat kvalitní firmy za výrazně nižší ceny.
Psychologie asymetrie je fascinující právě tím, že lidský mozek přirozeně tíhne k opačnému chování. Studie behaviorální ekonomie dlouhodobě ukazují, že bolest ze ztráty působí výrazně silněji než radost ze zisku. Tento efekt popisují také shrnutí Talebových knih a behaviorálních studií citovaných investiční komunitou. Investor proto často prodává v nejhorší možný okamžik a nakupuje ve chvíli, kdy asymetrie již téměř zmizela.
Velcí investoři proto budují systém, který minimalizuje emocionální tlak. Warren Buffett drží obrovské hotovostní rezervy. Howard Marks zdůrazňuje význam kontroly rizika. Taleb zase preferuje struktury s omezenou možností katastrofické ztráty a otevřeným potenciálem pozitivního překvapení. Český investor zde často podceňuje význam likvidity. Rezerva v hotovosti bývá vnímána jako „nepracující peníze“. Ve skutečnosti představuje opci na budoucí příležitosti. Investor s volným kapitálem může během krize jednat. Investor bez rezerv pouze reaguje. Právě tato schopnost jednat během chaosu vytváří dlouhodobou výhodu. Asymetrie totiž často vzniká v kombinaci ceny, psychologie a času.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
