Fooled by Randomness: Kdy štěstí převyšuje talent na trzích

Vytvořeno pomocí raphaelai.org

Kniha Fooled by Randomness od Nassima Nicholase Taleba patří mezi klíčová díla moderní investiční literatury. Taleb, filozof, statistik a bývalý obchodník na finančních trzích, se v ní zaměřuje na fenomén náhody a jejího klamného vlivu na naše úsudky.

Pro investory je kniha stále aktuální – ukazuje, jak často mylně přisuzujeme úspěch schopnostem místo štěstí a jak tento klam ovlivňuje rozhodování, od hodnocení obchodníků až po výběr akcií.

Zajímavý fakt: Taleb sám vydělal značné prostředky jako opční obchodník, přičemž většinu svého zisku připisuje schopnosti přežít extrémní události spíše než rutinnímu obchodování. Tato zkušenost dodává jeho knihám jedinečnou „duši“, kdy příběh autora prostupuje každou stránku a učí čtenáře skeptickému přístupu k úspěchu.

Hlavní myšlenky knihy

1. Úspěch je často výsledkem náhody

Taleb upozorňuje, že mnoho obchodníků a investorů, kteří se jeví jako geniální, ve skutečnosti jen měli štěstí. Historie trhů ukazuje desítky příkladů „hvězd“, jejichž úspěch nebyl opakovatelný.

Příklad z trhu: Hedge fondy, které v jedné dekádě přinesly dvojciferné zisky, často selhaly v následujícím období. Investoři, kteří sledují pouze krátkodobé výkony, mohou být klamáni.

2. Kognitivní zkreslení a naše iluze kontroly

Lidé mají tendenci vidět vzory tam, kde žádné nejsou, a přeceňovat vlastní schopnosti. Taleb tuto tendenci nazývá „iluzí kontroly“.

Příklad: Trader, který opakovaně investuje do akcií s vysokou volatilitou a jednou má úspěch, může být přesvědčen, že jeho strategie je brilantní, i když úspěch byl náhodný.

3. Černé labutě a extrémní události

Taleb varuje, že trhy jsou náchylné k vzácným, ale extrémním událostem, které dramaticky mění výsledek investic. Mnozí se na tyto události nepřipravují, protože statisticky jsou „nepravděpodobné“.

Příklad: Finanční krize v roce 2008 – mnoho renomovaných fondů a bank bylo „překvapeno“ událostmi, které teoreticky měly nízkou pravděpodobnost, ale jejich dopad byl devastující.

4. Přežívání přeživších

Taleb upozorňuje na fenomén „survivorship bias“ – vidíme úspěšné investory a obchodníky, ale nevěnujeme pozornost těm, kteří zbankrotovali. To zkresluje naše vnímání rizik a úspěchu.

Příklad: Srovnávání hedge fondů jen podle těch, které přežily poslední dekádu, může vést k mylnému závěru, že strategie fungují systematicky, což je klam.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 45 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Kdo kope, ten vydělává: Investice do „lopat“ umělé inteligence

4 minuty

Čtenář si možná řekne: „O jakých lopatách to zase mluvíte?“ Skvělá otázka. „Lopaty“ v kontextu umělé inteligence je to metafora převzatá ze zlaté horečky 19. století. Tehdy nevydělali nejvíc ti, kdo zlato hledali, ale ti, kdo jim prodávali lopaty, síta a jiná nářadí. Ve světě AI to funguje stejně: největší a dlouhodobě stabilní zisky často generují firmy, které dodávají infrastrukturu, technologie a služby, bez nichž by umělá inteligence vůbec nemohla fungovat – ačkoliv samy žádné AI modely nevyvíjejí.

Když dobré rady selžou: Nejčastější omyly drobných investorů

6 minut

Každý investor touží po jedné věci — jistotě. Ale investiční svět je plný „pravd“, které se při bližším pohledu rozpadají. Přesto se jich držíme. Proč? Protože jako lidé nejsme racionální stroje. Jsme emoční bytosti s kognitivními zkresleními. A právě ta nás nutí věřit investičním mýtům, které nás mohou stát nejen výnosy, ale i nervy.

Kapitalismus pozornosti: Jak se obchoduje s nejcennější komoditou 21. století

5 minut

Kolik dnes stojí minuta lidské koncentrace? Přesnou cenovku sice na trhu nenajdeme, ale její hodnota se zrcadlí v tržní kapitalizaci technologických gigantů. Firmy jako Meta (Facebook, Instagram), Alphabet (Google, YouTube) nebo ByteDance (TikTok) postavily své impérium na schopnosti monetizovat naši pozornost. Jejich obchodní modely jsou založeny na získávání dat o našich preferencích, které následně využívají k personalizaci obsahu a prodeji reklamy.