Ekonomika

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Práce bez hranic: jak digitální nomádi přepisují ekonomiku i daně

5 minut

Ještě před deseti lety byl koncept digitálního nomádství okrajový fenomén spojený s freelancery a technologickými nadšenci. Dnes jde o plnohodnotnou ekonomickou sílu, která přetváří pracovní trh, daňové systémy i geopolitiku. Pandemie COVID-19 tento trend dramaticky urychlila, když firmy po celém světě zjistily, že velká část práce může fungovat na dálku bez zásadní ztráty produktivity. Vznikla tak nová globální třída pracovníků, kteří nejsou vázáni na konkrétní místo, ale zároveň generují vysoké příjmy.

„Hidden champions“ – malé firmy, které ovládají svět

6 minut

Existují tisíce firem, které dominují globálnímu trhu v extrémně úzké specializaci. Proč o nich nevíte, ale nemůžete bez nich žít? Termín „Hidden Champions“ označuje společnosti, které se obvykle řadí do kategorie malých a středních podniků, ale ve svém úzkém segmentu patří mezi světovou špičku (top 3) nebo jsou jedničkou na svém kontinentu.

Ropa nad zlato? Velký kontrast mezi aktuální a dlouhodobou ochranou před inflací

6 minut

Březnová eskalace iránské války do širšího blízkovýchodního konfliktu připomněla, že ropa funguje v investičním portfoliu jako spolehlivější protiinflační pojistka než zlato, které nyní naopak propadlo. Lepší ochranu před mohutnou inflací poskytla ropa než zlato i ve stagflačním roce 2022. Dlouhodobě ovšem dokáže žlutý kov produkovat podstatně silnější rizikově vážený reálný výnos v přepočtu do koruny a handicap ropy mohou jen částečně napravit akcie petrochemických společností.

Kolik dnes stojí „obyčejný život“

7 minut

Když se v médiích objeví informace, že inflace byla například 8 % nebo 10 %, působí to jako jednoznačný ukazatel zdražování. Ve skutečnosti jde ale o statistický konstrukt založený na tzv. spotřebním koši, který sestavuje Český statistický úřad. Tento koš obsahuje stovky položek – od nájmů, energií a potravin až po elektroniku, dovolené nebo služby – a každé z nich přiřazuje váhu podle toho, jak velkou část výdajů průměrná domácnost tvoří.

Kolik stojí vlastní bydlení? Přehled cen bytů v 5 největších městech ČR

5 minut

Dostupnost bydlení se v České republice dlouhodobě zhoršuje. Výrazný růst cen nemovitostí postupně převyšuje růst mezd, což znamená, že pro stále větší část populace je nákup bytu finančně náročnější než kdy dřív. Tento článek přináší srovnání průměrných cen bytů v Praze, Brně, Plzni, Liberci a Ostravě, doplněné o regionální průměrné mzdy a konkrétní příklady extrémnějších cenových úrovní.