Amerika znovu staví továrny. Nová průmyslová éra může vytvořit vítěze mezi investory

Tento model fungoval několik desetiletí natolik dobře, že mnoho západních firem postupně opustilo vlastní výrobní závody a přesunulo výrobu do zemí s nižšími náklady. Jenže poslední roky ukázaly, že nejnižší cena nemusí být vždy nejlepší rozhodnutí. Když během pandemie začaly chybět čipy, ochranné pomůcky nebo některé součástky do automobilů, firmy zjistily, že příliš dlouhé a složité dodavatelské řetězce mohou být slabým místem. Najednou se ukázalo, že levnější výroba v zahraničí může být velmi drahá ve chvíli, kdy se výroba zastaví nebo dodávky nepřijdou včas. Právě proto dnes Spojené státy podporují návrat části výroby zpět na své území a firmy znovu investují do továren, které by ještě před několika lety považovaly za příliš drahé.

Od honby za nejnižší cenou k hledání bezpečnější výroby

Návrat továren do Spojených států ale neznamená, že firmy najednou zapomněly na náklady. Výroba v USA je obecně dražší než například v Číně nebo dalších asijských zemích. Mzdy jsou vyšší, některé výrobní procesy vyžadují dražší pracovní sílu a vybudování nové továrny stojí miliardy dolarů. Přesto mnoho firem začalo přemýšlet jinak než dříve. Neptají se už pouze: „Kde vyrobíme produkt nejlevněji?“ Stále častěji si pokládají otázku: „Kolik nás bude stát problém, pokud se dodávky na několik měsíců zastaví?“ 

Tento posun je důležitý zejména u strategických odvětví, jako jsou polovodiče, baterie, energetická zařízení nebo obranný průmysl. Spojené státy například zjistily, že velká část nejmodernější výroby čipů je soustředěna v Asii, zejména na Tchaj-wanu, což představuje geopolitické riziko. Proto vznikl zákon CHIPS and Science Act, který má podpořit výstavbu domácích továren na výrobu čipů a posílit americký výrobní řetězec. Americké ministerstvo obchodu uvádí, že program pracuje s podporou ve výši 50 miliard dolarů určenou na obnovu výroby polovodičů, výzkum a rozvoj pracovní síly. Nejde tedy pouze o návrat pracovních míst, ale především o snahu získat větší kontrolu nad technologiemi, které jsou klíčové pro moderní ekonomiku.

Proč právě teď? Pandemie ukázala slabiny globální výroby

Velký zlom přišel během pandemie covidu. Do té doby mnoho manažerů považovalo celosvětově propojenou výrobu za téměř dokonalý systém. Firma mohla mít vývoj ve Spojených státech, součástky vyrábět v Asii, montáž provádět v jiné zemi a hotový výrobek poslat zákazníkům po celém světě. Tento systém fungoval podobně jako dokonale nastavené hodiny, kde každé kolečko přesně zapadalo na své místo. Jenže pandemie ukázala, že stačí několik narušení a celý mechanismus se může zpomalit. 

Zavřené továrny, problémy v přístavech a nedostatek některých součástek způsobily zpoždění výroby automobilů, elektroniky i průmyslového vybavení. Firmy si začaly uvědomovat, že úspora několika procent na výrobních nákladech nemusí vyvážit riziko úplného výpadku dodávek. Podle analýzy společnosti McKinsey Spojené státy v posledních letech stále více řeší závislost na dovozu průmyslového zboží a u některých strategických výrobků jsou dodavatelské řetězce velmi zranitelné. Analýza uvádí, že USA každoročně dovážejí průmyslové výrobky v hodnotě přibližně 64 miliard Kč a část z nich představuje kritická místa, kde by narušení dodávek mohlo mít významné ekonomické dopady. To vytváří tlak na vládu i firmy, aby část výroby přesunuly blíže k domácím zákazníkům