Jackson Hole 2026: Největší zprávou nebyla umělá inteligence. Trhy si odnesly varování, že levné peníze nemusí přijít

Investoři během několika hodin přepsali očekávání ohledně úrokových sazeb a Jackson Hole zároveň ukázal mnohem větší problém: svět vstupuje do období, kdy o stejné peníze soupeří vlády, technologické firmy i domácnosti. V americkém Wyomingu skončilo jedno z nejsledovanějších ekonomických setkání světa. Symposium v Jackson Hole, které každoročně pořádá Federální rezervní banka v Kansas City, proběhlo letos od 27. do 29. srpna a zaměřilo se na finanční inovace a jejich dopady na ekonomiku. Přesto se největší pozornost nakonec soustředila na mnohem tradičnější témata: inflaci, úrokové sazby a rostoucí zadlužení vlád. Hlavní řeč přednesl nový předseda americké centrální banky Kevin Warsh, který naznačil, že boj s inflací ještě nemusí být u konce, pokud se růst cen nebude přesvědčivě vracet ke dvěma procentům. Americká centrální banka má podle něj stále „práci před sebou“. Pro finanční trhy byla zpráva jasná: vyšší úrokové sazby zůstávají ve hře.

Jackson Hole není obyčejná konference, několik vět zde dokáže pohnout biliony korun

Pro člověka mimo finanční svět může Jackson Hole působit jako další setkání ekonomů, kteří diskutují o složitých grafech a modelech. Ve skutečnosti jde o jedno z mála míst, kde mohou centrální bankéři relativně otevřeně naznačit změnu svého dlouhodobého pohledu na ekonomiku. Symposia se účastní desítky centrálních bankéřů, ekonomů, akademiků a představitelů veřejných institucí z celého světa. 

Historicky zde padla řada zásadních projevů, které následně ovlivnily očekávání finančních trhů. Význam Jackson Hole spočívá hlavně v tom, že nejde o běžné zasedání, na jehož konci se mechanicky oznamuje změna saze. Je to spíše místo, kde se mění způsob, jakým nejvlivnější ekonomové přemýšlejí o budoucnosti. Pro investory může být změna uvažování centrální banky důležitější než samotné zvýšení sazeb o čtvrt procentního bodu, pokud například změní názor na vývoj inflace, může to rychle ovlivnit ceny akcií, dluhopisů, měn i zlata. I malá změna očekávání dokáže na finančních trzích během jediného dne přesunout hodnotu v řádu stovek miliard korun. A i proto je Jackson Hole tak sledovaný: investoři zde z každého slova centrálních bankéřů zkoušejí odhadnout, jak bude vypadat cena peněz v příštích letech.

Kevin Warsh vyslal jasnější signál: Inflace stále není poražena

Nejdůležitější částí letošního Jackson Hole byl projev Kevina Warshe, jeho význam spočíval také v tom, že šlo o první velký projev nového předsedy americké centrální banky na této prestižní konferenci. Warsh se pokusil představit vlastní přístup k vedení instituce a zároveň odpovědět na otázku, která investory trápila celé léto: jak přesně bude reagovat na stále zvýšenou inflaci. Jeho základní princip byl jednoduchý, Americká centrální banka podle něj musí mít jistotu, že základní inflační tlaky skutečně směřují k cíli dvou procent a že se tam dostávají dostatečně rychle. Pokud taková jistota nebude existovat, centrální banka musí jednat. Důležité je především to, že Warsh nehovořil jako člověk, který čeká na první příležitost sazby snížit. Naopak zpochybnil představu, že současné finanční podmínky americkou ekonomiku výrazně brzdí. To je zásadní rozdíl, protože pokud centrální banka dospěje k závěru, že úvěry a financování nejsou dostatečně drahé na to, aby tlumily inflaci, může být prostor pro další zpřísnění politiky. Trh tento signál pochopil rychle a po projevu vzrostla očekávání, že by americká centrální banka mohla zvýšit sazby již na zářijovém zasedání. Pravděpodobnost tohoto kroku se podle údajů citovaných agenturou Reuters zvýšila přibližně z 35 procent na více než 55 procent. To je obrovský posun během jediného projevu. Celý projev Kevina Warshe je dostupný přímo na stránkách americké centrální banky.

Trhy během několika hodin změnily názor na zářijové sazby

Reakce finančních trhů byla možná ještě zajímavější než samotná slova, investoři totiž před Jackson Hole stále řešili, zda americká centrální banka nebude muset ekonomice spíše ulevit. Po Warshově projevu se debata výrazně posunula směrem k možnosti dalšího zvýšení sazeb, krátkodobé americké státní dluhopisy na to reagovaly růstem výnosů. 

Dvouletý americký státní dluhopis se dostal přibližně na nejvyšší úroveň za měsíc, kolem 4,34 procenta. Vyšší výnos znamená, že investoři požadují vyšší odměnu za půjčení peněz americké vládě, a zároveň to znamená, že očekávají dražší peníze i v celé ekonomice. Pro běžného investora může být tento mechanismus trochu abstraktní, ve skutečnosti je ale jednodušší než se zdá, když vzrostou výnosy bezpečných státních dluhopisů, investoři začnou přemýšlet, proč by měli podstupovat velké riziko například u technologických akcií. Pokud mohou získat relativně vysoký výnos u amerického státu, rizikové investice musí nabídnout ještě větší potenciální výnos, aby byly atraktivní. To může tlačit dolů jejich ocenění, i proto mají projevy centrálních bankéřů tak silný dopad na akciové trhy. Nejde jen o to, kolik bude stát hypotéka, jde o cenu peněz, podle které se nepřímo oceňuje prakticky celý finanční svět. 

Proč je inflace stále tak velký problém, i když už není na pandemických maximech

Americká inflace už samozřejmě není na úrovních, které svět sledoval po pandemii. To však neznamená, že problém zmizel. Podle údajů zveřejněných těsně před Jackson Hole dosáhl meziroční růst cen měřený ukazatelem PCE, který americká centrální banka velmi pečlivě sleduje, v červenci 3,7 procenta. Cíl centrální banky přitom zůstává dvě procenta. Rozdíl 1,7 procentního bodu nemusí laikovi připadat dramatický. V ekonomice však jde o podstatný rozdíl. Pokud by ceny dlouhodobě rostly tempem 3,7 procenta místo dvou procent, kupní síla peněz by se znehodnocovala mnohem rychleji. Za deset let by rozdíl nebyl kosmetický, ale výrazný. Toto dlouhodobé ukotvení inflace je proto pro centrální banky klíčové. Největší riziko není pouze to, že dnes zdraží potraviny nebo energie, nebezpečnější situace nastává ve chvíli, kdy domácnosti a firmy začnou automaticky očekávat, že ceny budou rychle růst i v budoucnu. Zaměstnanci pak požadují vyšší mzdy, firmy preventivně zvyšují ceny a inflace se může začít sama udržovat. Warsh proto v Jackson Hole zdůraznil, že nestačí vidět několik lepších inflačních čísel. Centrální banka musí mít jistotu, že základní trend se skutečně mění, a to je pro investory důležitý rozdíl mezi „inflace se trochu zlepšila“ a „inflace je vyřešena“.

Vlády a technologické firmy začínají soutěžit o stejné peníze

Jedním z nejzajímavějších témat Jackson Hole byla rostoucí konkurence o kapitál mezi vládami a technologickými společnostmi. Americká vláda potřebuje financovat vysoké rozpočtové schodky, zatímco technologické firmy investují obrovské částky do datových center a infrastruktury pro umělou inteligenci. Obě skupiny tak soupeří o stejné peníze investorů, pokud zájemců o kapitál přibývá, může růst jeho cena, tedy úrokové sazby. Vzniká nám tady zajímavý paradox: umělá inteligence může v budoucnu zvýšit produktivitu ekonomiky, její současný rozvoj však vyžaduje mimořádně drahé investice. Datová centra potřebují elektřinu, čipy, budovy i financování. Technologický optimismus tak může krátkodobě přispívat k dražším penězům pro celou ekonomiku.

Největší problém nemusí být inflace, může jím být účet, který jednou přijde vládám

Jackson Hole otevřel také problém vysokého zadlužení vlád. Spojené státy hospodaří s výraznými rozpočtovými schodky, přestože země není v hluboké hospodářské krizi. Rostoucí dluh znamená, že vláda musí prodávat stále více dluhopisů a přesvědčovat investory, aby jí půjčili další peníze, a pokud investoři začnou požadovat vyšší výnos, financování dluhu se dále prodraží. Vzniká tak nepříjemný kruh, kdy vyšší dluh vede k vyšším úrokovým nákladům a ty následně zvyšují celkové výdaje státu. Největší otázkou proto může být to, kdo bude v příštích letech financovat stále dražší vlády.

Nový šéf Fedu chce méně slibů. Pro investory to může znamenat více nervozity

Kevin Warsh naznačil změnu v komunikaci americké centrální banky. Nechce trhům příliš přesně říkat, jaké kroky instituce udělá za několik měsíců, protože ekonomická situace se může rychle změnit, to dává centrální bance větší flexibilitu, zároveň však přináší více nejistoty investorům. Ti budou muset mnohem více reagovat na jednotlivé údaje o inflaci, nezaměstnanosti nebo hospodářském růstu. Každé nové číslo tak může vyvolat výraznější pohyb akcií a dluhopisů. Méně slov od centrálních bankéřů proto nemusí znamenat klidnější finanční trhy, ale naopak více spekulací.

Umělá inteligence byla všude, ale odpovědi zatím nemá nikdo

Umělá inteligence patřila mezi nejdiskutovanější témata letošního setkání. Pro centrální banky představuje velkou neznámou, protože může současně působit protiinflačně i inflačně. Pokud zvýší produktivitu práce, ekonomika může růst rychleji bez výrazného růstu cen. Současně však vyžaduje obrovské investice do datových center, elektřiny a specializovaných čipů, což může některé ceny naopak tlačit vzhůru. Centrální banky proto nesledují pouze možné budoucí zisky technologických firem, ale také dopady na mzdy, zaměstnanost a spotřebu energie. Jackson Hole ukázal, že nikdo dnes přesně neví, jak umělá inteligence změní ekonomiku, ale její dopad bude pravděpodobně mnohem širší než pouze růst cen technologických akcií.

Pro českého investora je důležitější Amerika, než se může zdát

Americká měnová politika ovlivňuje i české investory, přestože většina z nich nežije ani neinvestuje přímo ve Spojených státech. Americké státní dluhopisy patří mezi nejdůležitější aktiva světového finančního systému a změna jejich výnosů ovlivňuje ceny dalších investic, vyšší americké sazby mohou například tlačit dolů ocenění drahých technologických společností a současně přitahovat kapitál z rizikovějších trhů. Dopad tak může pocítit i člověk, který drží běžný globální akciový fond. Jackson Hole proto není vzdálená americká konference, ale místo, kde se nepřímo rozhoduje o ceně peněz v celé světové ekonomice, proto stojí za to sledovat nejen samotná rozhodnutí americké centrální banky, ale také změny v jejím dlouhodobém uvažování.

Co letošní Jackson Hole znamená pro akcie

Letošní konference nepřinesla investorům jednoduchý signál k nákupu nebo prodeji akcií, připomněla však, že vyšší úrokové sazby mohou zůstat součástí ekonomiky déle, než část trhu očekávala. To je problém zejména pro společnosti, jejichž vysoká cena stojí především na očekávání budoucích zisků. Čím vyšší jsou sazby, tím menší hodnotu mají peníze, které firma vydělá až za několik let. Neznamená to ale automaticky konec růstu technologických akcií, protože kvalitní společnosti mohou dál zvyšovat své zisky. Investoři však budou pravděpodobně více rozlišovat mezi firmami se skutečnými výsledky a firmami, jejichž hodnota stojí především na optimistických očekáváních.

Dluhopisy už nejsou nudnou částí trhu. Právě zde může být největší příběh

Jedním z nejdůležitějších výsledků Jackson Hole je rostoucí význam dluhopisového trhu. Vlády potřebují financovat vysoké dluhy, technologické firmy zase obrovské investice do infrastruktury a obě skupiny soutěží o kapitál investorů. Pokud bude poptávka po penězích dále růst, mohou zůstat dlouhodobé úrokové sazby vysoké. To by se neprojevilo pouze na finančních trzích, ale také na hypotékách, podnikových investicích a státních rozpočtech. I rozdíl jednoho procentního bodu v úrokové sazbě může u velkého úvěru znamenat rozdíl v řádu statisíců korun. Je třeba se zamyslet, že dluhopisový trh proto může v příštích letech rozhodovat o tom, jak drahé budou peníze pro celou ekonomiku.

Největší paradox Jackson Hole: Svět chce růst, ale růst může zdražovat peníze

Svět dnes potřebuje obrovské investice do energetiky, infrastruktury, obrany a umělé inteligence. Tyto investice mohou v budoucnu zvýšit produktivitu a hospodářský růst, současně však vyžadují obrovské množství kapitálu. Pokud budou vlády a firmy soutěžit o stále více peněz, může jejich cena růst, to znamená, že ekonomika může pokračovat v růstu, ale financování už nemusí být tak levné jako v minulém desetiletí. Investoři si přitom během období nízkých sazeb zvykli, že levné peníze podporují ceny prakticky všech aktiv. Jackson Hole 2026 proto naznačil, že cena kapitálu se může stát jedním z nejdůležitějších ekonomických témat příštích let.

Co si z Jackson Hole 2026 odnést

Letošní Jackson Hole ukázalo, že návrat k období téměř nulových úrokových sazeb rozhodně není samozřejmostí. Inflace sice ustoupila z extrémních hodnot, americká centrální banka však stále nemá důvod k úplnému optimismu. Současně rostou potřeby vlád i technologických společností, které budou v příštích letech potřebovat obrovské množství kapitálu. Svět se proto může dostávat do období, kdy budou peníze strukturálně dražší než v předchozích letech. Pro investory to znamená větší důraz na skutečné zisky firem, jejich zadlužení a schopnost vytvářet hotovost.