Alphabet si půjčuje miliardy. Proč technologické firmy začínají financovat růst dluhem?

Ještě před několika lety by podobná zpráva působila téměř zvláštně. Alphabet, mateřská společnost Googlu, patří mezi firmy s obrovskými zisky a stovkami miliard korun v hotovosti a snadno obchodovatelných investicích. Přesto 19. srpna 2026 zamířil na dluhopisový trh a poprvé si půjčil v australských dolarech. Vydal dluhopisy v celkové hodnotě 5,5 miliardy australských dolarů, což odpovídá přibližně 81 miliardám korun. Zájem investorů přitom přesáhl 18 miliard australských dolarů, tedy zhruba 266 miliard korun. Nabídka tak byla pokryta více než třikrát. Zajímavé je, že Alphabet určitě nepotřebuje peníze proto, aby přežil nebo zalepil ztráty (jak tomu tak je u mnoho jiných společností). Půjčuje si proto, že výstavba infrastruktury pro umělou inteligenci začíná být tak kapitálově náročná, že i jedna z nejbohatších technologických společností světa raději kombinuje vlastní peníze s cizím kapitálem. 

Nový normál?

Už víme, že Alphabet se přitom rozhodně nedostal do situace, kdy by mu docházely finance. K 30. červnu 2026 měl hotovost, peněžní prostředky a snadno prodejné cenné papíry v celkové hodnotě 5,09 bilionu korun. Současně měl dlouhodobý dluh 2,06 bilionu korun. To znamená, že hodnota jeho hotovosti a snadno prodejných investic byla stále více než dvojnásobná oproti dlouhodobému dluhu. Jen za prvních šest měsíců roku 2026 navíc Alphabet vytvořil provozní peněžní tok ve výši 1,78 bilionu korun. Pro běžného českého investora je důležité pochopit rozdíl: firma si nepůjčuje proto, že by neměla peníze, ale proto, že nechce veškerou obrovskou investiční zátěž financovat pouze z vlastních zdrojů. Alphabet sám ve své zprávě uvádí, že během roku 2026 vydal dluhopisy v americké měně za 420 miliard korun a v zahraničních měnách za dalších 667,8 miliardy korun — celkově tedy za 1,09 bilionu korun. 

Proč potřebuje tolik peněz?

Odpověď se skrývá v jediném slově: umělá inteligence. Alphabet musí současně stavět datová centra, nakupovat výpočetní techniku, čipy, síťová zařízení a zajišťovat obrovské množství elektrické energie. To je zásadně jiný typ investice než vytvoření nové internetové služby nebo mobilní aplikace. Umělá inteligence vyžaduje fyzickou infrastrukturu, která stojí desítky až stovky miliard korun a musí být vybudována ještě předtím, než se investice začne vracet. 

Alphabet proto na rok 2026 původně počítal s investicemi do technické infrastruktury ve výši přibližně 3,7 až 3,9 bilionu korun. Později společnost zvýšila očekávání na zhruba 3,8 až 4,0 bilionu korun. Pro představu: jde o částku odpovídající zhruba pětinásobku celých plánovaných výdajů českého státního rozpočtu na obranu, a to pouze u jediné technologické společnosti. Alphabet přitom současně potřebuje financovat běžný provoz Googlu, výzkum, akvizice, odměny akcionářům a další investice. Dluh proto začíná dávat ekonomický smysl jako další zdroj peněz.

A Alphabet rozhodně není sám

Ještě zajímavější je, že stejnou cestou se vydávají další největší technologické společnosti. Podle analýzy agentury Reuters vydaly společnosti Amazon, Alphabet, Meta a Oracle jen do začátku července 2026 dluhopisy přibližně za 194 miliard dolarů, tedy asi 4,1 bilionu korun. Ve srovnání s celým rokem 2025 šlo o nárůst přibližně o 79 procent. Jinými slovy, za několik měsíců si tyto čtyři společnosti půjčily téměř dvakrát tolik, kolik si společně půjčily za celý předchozí rok. A to ještě nebyl konec. V srpnu Reuters uváděl, že zadlužování největších technologických společností pokračuje a objem dluhopisů souvisejících s rozvojem umělé inteligence letos překročil zhruba 4,6 bilionu korun. Pro investora je to důležitý signál: nejde o izolované rozhodnutí společnosti Alphabet, zkrátka se mění se způsob, jakým technologický průmysl financuje svůj další růst.