Vojtěch Rjaško

Investiční analytik MONECO investiční společnosti

Vojtěch Rjaško je studentem inženýrského stupně studia na Vysoké školy ekonomické v Praze, kde se specializuje na tzv. Turnaround management. Obor se soustředí na aspekty řízení podniku v době jeho krizí, nebo také případné transformace či restrukturalizace, včetně valuace samotných podniků. V současné době působí na pozici investiční analytika ve společnosti Moneco investiční společnost, a.s.

Články autora

Kdy se státní dluh začíná stávat problémem? Pohled Raye Dalia

3 minuty

Rostoucí výnosy dlouhodobých amerických dluhopisů, slabší dolar a stále větší objemy státního dluhu. Touto problematikou se v jednom ze svých příspěvků zabývá Ray Dalio, bývalý manažer jednoho z nejslavnějších hedgeových fondů. Navazuje tak na své knihy „How Countries Go Broke“ a „The Changing World Order“, v nichž popisuje určité vzorce, které již v minulosti zažily jiné světové mocnosti a postupně ztratily svou silnou pozici ve světě.

Pět rizik, jeden potravinový systém. J.P. Morgan hrozí světu globální potravinovou krizí

5 minut

Globální trh s potravinami dnes nevypadá jako trh na prahu krize, pod povrchem se ale hromadí několik rizik, která se podle J.P. Morgan mohou již příští rok začít vzájemně posilovat. Tento přední americký správce aktiv je shrnuje pomocí pěti „W“ – War (válka), Weather (počasí), Warehousing (skladování), Water (voda) a Waste (odpad). Pokud by se jejich negativní scénáře potkaly, důsledky by nemusely skončit jen u dražší pšenice.

Warshův Fed vyčkal. Tři členové už chtěli zvýšit sazby

5 minut

Americká centrální banka na červencovém zasedání ponechala základní úrokovou sazbu beze změny v pásmu 3,50–3,75 %. Šlo sice o výsledek, kterému trh před jednáním přisuzoval přibližně 70% pravděpodobnost, tentokrát však rozhodnutí zdaleka nepůsobilo jako předem daná formalita. Investoři současně oceňovali nezanedbatelnou možnost zvýšení sazeb a do jednání vstupovali s mírou nejistoty, která byla v posledních letech před zasedáními Fedu spíše výjimečná.

ČNB zvyšuje sazby. Inflace je sice u cíle, ale domácí inflační tlaky zůstávají zvýšené

4 minuty

Bankovní rada České národní banky na čtvrtečním zasedání dne 18. června 2026 zvýšila dvoutýdenní repo sazbu o 25 bazických bodů na 3,75 %. Ve stejném rozsahu zvýšila i diskontní sazbu na 2,75 % a lombardní sazbu na 4,75 %. Tento krok představuje první zvýšení úrokových sazeb od června 2022 a zároveň první utažení měnové politiky pod vedením guvernéra Aleš Michla. Pro zvýšení sazeb hlasovalo šest členů bankovní rady, jeden člen byl pro ponechání sazeb beze změny.

Anthropic míří na burzu. Bude IPO klíčového hráče testem důvěry investorů v umělou inteligenci?

6 minut

Rok 2026 se pravděpodobně zapíše do historie kapitálových trhů jako rok IPO obrovských společností. Po několika slabších letech, kdy trh nových emisí spíše vyčkával, se do centra pozornosti investorů dostávají společnosti, které formovaly současnou vlnu umělé inteligence. Jednou z nejsledovanějších je Anthropic, tvůrce modelové řady Claude, který podle dostupných informací podal žádost o vstup na americkou burzu.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

České HDP pod očekáváním: problém není doma, ale venku

3 minuty

Česká ekonomika vstoupila do roku relativně slabým tempem. Reálné HDP v prvním čtvrtletí mezikvartálně vzrostlo pouze o 0,2 %, tedy výrazně pod úrovní, která odpovídá očekávání potenciálu ekonomiky, a to přibližně 0,5-0,6 %. Na první pohled jde o zklamání, detailnější pohled na strukturu růstu však naznačuje, že situace není tak negativní, jak by se mohlo zdát.

Evropské centrální banky v režimu vyčkávání: geopolitika zvyšuje inflační rizika a dopady na trhy i portfolia

4 minuty

Rozhodnutí Evropské centrální banky i České národní banky ponechat úrokové sazby beze změny na svých březnových zasedáních bylo plně v souladu s očekáváním finančních trhů. Obě instituce se však nacházejí v prostředí výrazně zvýšené nejistoty, která pramení především z eskalujícího geopolitického konfliktu na Blízkém východě. Tento konflikt již nyní vede k citelnému růstu cen energií a představuje klíčový faktor, který může v následujících měsících zásadně ovlivnit inflační dynamiku i ekonomický růst v Evropě.

ECB po šesté v řadě snižuje úrokové sazby

5 minut

Evropská centrální banka (ECB) dnes oznámila další snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů, čímž se depozitní sazba snížila z 2,75 % na 2,5 %. Tento krok je součástí širšího uvolňování měnové politiky, které ECB zahájila v červnu minulého roku, a představuje již šesté snížení sazeb za posledních devět měsíců. Hlavním cílem této politiky je podpora ekonomického růstu v eurozóně v reakci na přetrvávající ekonomické výzvy, včetně stagnujícího hospodářského výkonu a oslabené spotřebitelské a firemní poptávky.