Pět rizik, jeden potravinový systém. J.P. Morgan hrozí světu globální potravinovou krizí
Globální trh s potravinami dnes nevypadá jako trh na prahu krize, pod povrchem se ale hromadí několik rizik, která se podle J.P. Morgan mohou již příští rok začít vzájemně posilovat. Tento přední americký správce aktiv je shrnuje pomocí pěti „W“ – War (válka), Weather (počasí), Warehousing (skladování), Water (voda) a Waste (odpad). Pokud by se jejich negativní scénáře potkaly, důsledky by nemusely skončit jen u dražší pšenice.
Při pohledu na současnou situaci by se mohlo zdát, že obavy z globální potravinové krize jsou přehnané. FAO očekává pro rok 2026 globální produkci obilovin kolem 2,98 miliardy tun. Přestože jde o meziroční pokles, stále by šlo o druhou nejvyšší produkci v historii. Světové zásoby obilovin navíc zůstávají vysoké a poměr zásob ke spotřebě se pohybuje kolem 32 %.
Na druhou stranu, podívejme se na FAO globální index cen potravin, který se drží na zvýšených úrovních a od počátku letošního roku 2026 neustále roste. Index již vzrostl na 3leté maximum a v růstu dále pokračuje. Teď do této situace pojďme zasadit analýzu J.P. Morgan a jejich „5W“.

War: Konflikt nezdražuje jen energii
První „W“ představují geopolitické konflikty. Jejich dopad na potraviny je širší, než se na první pohled zdá.
Černé moře patří mezi klíčové exportní tepny světového trhu s obilovinami. Narušení přístavů, skladovacích kapacit nebo námořních tras proto omezuje nabídku pšenice, kukuřice a rostlinných olejů nejen evropskému trhu. Ukrajina díky zasaženým objektům a poškozené infrastruktuře byla v srpnu schopna ze země vyvézt pouze pětinu produkce obilí v porovnání s běžně exportovaným objemem. Zde jak ukazuje graf níže může vznikat do budoucna nemalá hrozba. V červenci Ukrajina čelila 35 útokům na lodě v přístavech a 67 útokům na přístavní infrastrukturu. Pokud by se Ukrajině nepodařilo odvracet ruské útoky na kritická infrastrukturní místa, ceny obilovin by se mohly začít díky omezené poptávce šplhat výrazně výše – a že se již tak průběžně děje.

Konflikt a omezená nabídka obilovin se samozřejmě již propisuje do růstu jejich cen. Spotové ceny pšenice se zdražily o více než 40 %, a to pouze za prvních osm uplynulých měsíců roku 2026.

Druhá cesta vede přes energetiku. Moderní zemědělství je významným spotřebitelem energie a především produkce dusíkatých hnojiv je silně závislá na zemním plynu. Více než třetina globálně obchodované močoviny pochází podle J.P. Morgan z oblasti Perského zálivu. Narušení produkce nebo dopravy přes Hormuz tak může vytvořit problém, který se z energetického trhu přenese na pole.

Konflikt → Energie a logistika → Hnojiva → Náklady zemědělců → Produkce → Ceny potravin
Důležité je přitom nezapomínat na dlouhodobost, když se bavíme o potravinářském odvětví. Pokud farmář kvůli ceně nebo nedostupnosti omezí aplikaci hnojiv v určité části produkčního cyklu, pozdější obnovení dodávek už danou sklizeň nemusí zachránit. Dnešní geopolitický šok se proto nemusí v cenách potravin naplno projevit ihned, ale až v průběhu roku 2027.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
V článku se dále dozvíte:
- Proč může El Niño v kombinaci s drahými hnojivy zvýšit riziko slabší úrody
- Jak mohou zásoby, logistika a nedostatek vody prohloubit problémy na trhu s potravinami
- Proč by podle J.P. Morgan mohla potravinová inflace v roce 2027 zrychlit až k 5 % a ovlivnit měnovou politiku
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.