Pět rizik, jeden potravinový systém. J.P. Morgan hrozí světu globální potravinovou krizí

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Globální trh s potravinami dnes nevypadá jako trh na prahu krize, pod povrchem se ale hromadí několik rizik, která se podle J.P. Morgan mohou již příští rok začít vzájemně posilovat. Tento přední americký správce aktiv je shrnuje pomocí pěti „W“ – War (válka), Weather (počasí), Warehousing (skladování), Water (voda) a Waste (odpad). Pokud by se jejich negativní scénáře potkaly, důsledky by nemusely skončit jen u dražší pšenice.

Při pohledu na současnou situaci by se mohlo zdát, že obavy z globální potravinové krize jsou přehnané. FAO očekává pro rok 2026 globální produkci obilovin kolem 2,98 miliardy tun. Přestože jde o meziroční pokles, stále by šlo o druhou nejvyšší produkci v historii. Světové zásoby obilovin navíc zůstávají vysoké a poměr zásob ke spotřebě se pohybuje kolem 32 %.

Na druhou stranu, podívejme se na FAO globální index cen potravin, který se drží na zvýšených úrovních a od počátku letošního roku 2026 neustále roste. Index již vzrostl na 3leté maximum a v růstu dále pokračuje. Teď do této situace pojďme zasadit analýzu J.P. Morgan a jejich „5W“.

Graf 1: FAO globální index cen potravin
{}
Zdroj: TradingEconomics

War: Konflikt nezdražuje jen energii

První „W“ představují geopolitické konflikty. Jejich dopad na potraviny je širší, než se na první pohled zdá.

Černé moře patří mezi klíčové exportní tepny světového trhu s obilovinami. Narušení přístavů, skladovacích kapacit nebo námořních tras proto omezuje nabídku pšenice, kukuřice a rostlinných olejů nejen evropskému trhu. Ukrajina díky zasaženým objektům a poškozené infrastruktuře byla v srpnu schopna ze země vyvézt pouze pětinu produkce obilí v porovnání s běžně exportovaným objemem. Zde jak ukazuje graf níže může vznikat do budoucna nemalá hrozba. V červenci Ukrajina čelila 35 útokům na lodě v přístavech a 67 útokům na přístavní infrastrukturu. Pokud by se Ukrajině nepodařilo odvracet ruské útoky na kritická infrastrukturní místa, ceny obilovin by se mohly začít díky omezené poptávce šplhat výrazně výše – a že se již tak průběžně děje.

Graf 2: Týdenní vývoz obilovin a olejnin z Ukrajiny dramaticky klesá
{}
Zdroj: Bloomberg

Konflikt a omezená nabídka obilovin se samozřejmě již propisuje do růstu jejich cen. Spotové ceny pšenice se zdražily o více než 40 %, a to pouze za prvních osm uplynulých měsíců roku 2026.

Graf 3: Vývoj ceny pšenice
{}
Zdroj: TradingEconomics

Druhá cesta vede přes energetiku. Moderní zemědělství je významným spotřebitelem energie a především produkce dusíkatých hnojiv je silně závislá na zemním plynu. Více než třetina globálně obchodované močoviny pochází podle J.P. Morgan z oblasti Perského zálivu. Narušení produkce nebo dopravy přes Hormuz tak může vytvořit problém, který se z energetického trhu přenese na pole.

Graf 4: Celosvětové dodávky fosfátů
{}
Zdroj: J.P. Morgan

Konflikt → Energie a logistika → Hnojiva → Náklady zemědělců → Produkce → Ceny potravin

Důležité je přitom nezapomínat na dlouhodobost, když se bavíme o potravinářském odvětví. Pokud farmář kvůli ceně nebo nedostupnosti omezí aplikaci hnojiv v určité části produkčního cyklu, pozdější obnovení dodávek už danou sklizeň nemusí zachránit. Dnešní geopolitický šok se proto nemusí v cenách potravin naplno projevit ihned, ale až v průběhu roku 2027.

 


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 58 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč může El Niño v kombinaci s drahými hnojivy zvýšit riziko slabší úrody
  • Jak mohou zásoby, logistika a nedostatek vody prohloubit problémy na trhu s potravinami
  • Proč by podle J.P. Morgan mohla potravinová inflace v roce 2027 zrychlit až k 5 % a ovlivnit měnovou politiku
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Nejlepší investice do AI byla zadarmo. Anguilla díky dvěma písmenům inkasuje miliony

2 minuty

Karibský ostrov Anguilla má jen okolo patnácti tisíc obyvatel a ačkoliv tam nejsou žádná datacentra ani nesídlí startupy, patří k jedněm z vítězů současného boomu okolo AI. Země vlastnící právě internetovou doménu .ai na ní vloni vydělala přes 85 milionů dolarů. To je téměř polovina státního rozpočtu. Země z pouhých dvou písmen inkasovala více než díky turismu, na kterém hospodářství ostrova stálo poslední desetiletí.

Kam míří trhy ve druhé polovině 2026? Přinášíme pohled 19 světových institucí

14 minut

V tomto článku vás čeká shrnutí pololetního výhledu MONECO investiční společnosti, který vychází ze srovnání prognóz 19 předních světových finančních institucí, jejichž závěry jsou spojeny do jednoho uceleného pohledu na ekonomiku i finanční trhy. V článku tak představujeme hlavní shody, rozpory a investiční témata, která mohou rozhodovat o vývoji akcií, dluhopisů či měn. Pro čtenáře FOND SHOP máme navíc připravenou exkluzivní možnost získat celý 30stránkový report zdarma. Podrobnosti najdete na konci článku.

Král Karel III. poprvé zveřejnil výši svých daní. Proč je tento krok důležitý i z pohledu investorů?

3 minuty

Britský král Karel III. poprvé jako vládnoucí monarcha zveřejnil výši své osobní daňové povinnosti. Za daňový rok 2024/2025 dobrovolně odvedl 12,9 milionu liber na dani z příjmů a kapitálových výnosů. Současně své daňové údaje poprvé zveřejnil také princ William, který zaplatil 7,76 milionu liber. Přestože britský panovník nemá zákonnou povinnost většinu těchto daní platit, Buckinghamský palác označil zveřejnění za součást snahy o větší transparentnost hospodaření monarchie.

Sankce jako nástroj, který nás zasahuje víc, než se přiznává

4 minuty

Ekonomické sankce jsou v moderním světě jedním z hlavních nástrojů politického tlaku mezi státy. Na první pohled se mohou jevit jako cílený prostředek, který má dopad pouze na konkrétní režimy nebo firmy. Realita je ale výrazně složitější a mnohem méně „čistá“. Náklady se postupně přelévají napříč ekonomikami a zasahují i země, které sankce přímo neuplatňují.