Kongres, Trump a Wall Street: Co přinesou americké volby v 2026?

Kongres má ve Spojených státech amerických zákonodárnou moc. Skládá se ze dvou komor, Sněmovny reprezentantů a Senátu. Sněmovna reprezentantů má 435 křesel, z nichž aktuálně 218 drží republikáni a 214 demokraté (jedno křeslo obsazuje nezávislý člen a dvě místa jsou neobsazena). Senát má 100 křesel a také v něm mají většinu republikáni, konkrétně 53 mandátů. Demokraté drží 45 křesel a zbývající dvě obsazují nezávislí senátoři, kteří spolupracují s demokraty.

Republikáni aktuálně kontrolují jak Bílý dům, tak i obě komory Kongresu

Sněmovna reprezentantů se volí na dva roky, Senát na šest let, přičemž každé dva roky se obměňuje přibližně jeho třetina. V letošních volbách se tedy bude rozhodovat o všech 435 křeslech Sněmovny reprezentantů a 35 senátních křeslech (33 v řádných volbách a dvou v mimořádných volbách na Floridě a v Ohiu). Demokratickému bloku by k převzetí Senátu nestačil ani poměr 50:50, protože při rovnosti hlasů může rozhodnout republikánský viceprezident J. D. Vance. Pro kontrolu komory by tak potřeboval alespoň 51 mandátů. Ani to však automaticky neznamená možnost prosadit všechny zákony, jak si vysvětlíme později. Získat většinu přitom nebude jednoduché, protože z 35 letošních volebních křesel jich v současnosti 22 drží republikáni a 13 demokraté.

Jak již bylo zmíněno, americký Kongres má zákonodárnou moc. Návrh zákona proto musí ve stejném znění schválit Sněmovna reprezentantů i Senát. Následně jej může prezident podepsat, čímž se stane zákonem. Prezident však může návrh také vetovat. Kongres může jeho veto přehlasovat, k tomu ale potřebuje dvoutřetinovou většinu v obou komorách.

U většiny běžné legislativy může v Senátu menšina využít filibuster. Pro ukončení debaty o navrhovaném zákoně je zpravidla potřeba souhlas tří pětin všech senátorů, tedy 60 hlasů. Samotné finální hlasování o zákonu přitom běžně vyžaduje prostou většinu. Ani republikánská většina tedy nemůže úplně sama prosadit běžnou stranickou legislativu. Senát má navíc další klíčovou pravomoc, a to schvalování nominací soudců, členů kabinetu, velvyslanců a dalších významných představitelů.

Historie je pro prezidentovu stranu v midterms nepříznivá, přestože sama o sobě není předpovědí výsledku roku 2026. Od roku 1906 se prezidentově straně podařilo pouze třikrát získat křesla ve Sněmovně reprezentantů. Za posledních pět midterms se to nestalo ani jednou. Aktuální prognostické modely přisuzují demokratům přibližně 80 % pravděpodobnost získání kontroly nad Sněmovnou. U Senátu je situace složitější a odhady se liší. Některé modely však dávají mírně větší šanci na jeho získání demokratům.

Demokraté jsou v tuto chvíli favoritem na převzetí Sněmovny reprezentantů, zatímco souboj o Senát zůstává výrazně otevřenější. Některé modely dávají mírnou výhodu demokratům, ale několik klíčových států zůstává prakticky nerozhodnutých.

Co tedy budou znamenat výsledky listopadových midterms?

Ačkoliv si mnozí myslí, že v případě vítězství republikánů bude moci Trump prosadit prakticky cokoliv, zatímco při vítězství demokratů nebude moci téměř nic, skutečnost je podstatně složitější.