AI mění investiční mapu: Od čipů k energetice a infrastruktuře

Ještě před několika lety působily firmy jako Microsoft, Google nebo Amazon téměř jako opak průmyslových podniků. Prodávaly software, reklamu a internetové služby a jejich hlavním „továrním“ nástrojem byly servery někde v pozadí. S nástupem umělé inteligence se ale ekonomika těchto firem mění. Za každým dotazem do AI modelu stojí výkonné čipy, datová centra, elektřina, chlazení a stále častěji také smlouvy s elektrárnami.

A tady vzniká zajímavý paradox. Technologické firmy chtějí nabízet stále čistší digitální služby, zároveň však potřebují tolik elektřiny, že začínají ovlivňovat samotnou energetiku. Mezinárodní agentura pro energii odhaduje, že spotřeba elektřiny datových center dosáhla v roce 2025 přibližně 485 TWh a do roku 2030 by se mohla téměř zdvojnásobit na 950 TWh. AI datová centra přitom rostou ještě rychleji než datová centra jako celek.

Datové centrum už není jen velký server

Pro běžného člověka je snadné představit si cloud jako něco nehmotného. Fotky jsou „v cloudu“, e-mail je „na internetu“ a ChatGPT běží někde online. Ve skutečnosti je za tím obrovské množství fyzické infrastruktury. Servery musí nepřetržitě pracovat, musí se chladit a musí být připojené k elektrické síti. Podle Mezinárodní agentury pro energii tvoří samotné servery v moderních datových centrech v průměru přibližně 60 % jejich spotřeby elektřiny. Zbytek připadá mimo jiné na chlazení, napájecí systémy a další infrastrukturu. U AI je problém ještě výraznější, protože výkonné čipy pracují s mnohem vyšší hustotou výkonu než běžné servery.

To je důležitá změna i z investičního pohledu. AI není pouze příběh o čipech Nvidia, softwaru nebo reklamě. Je to také příběh o elektřině, elektrárnách, přenosových sítích, transformátorech a chlazení. Mezinárodní agentura pro energii ostatně upozorňuje, že zhruba pětina plánovaných datových center může čelit zpožděním kvůli problémům s připojením k elektrické síti.