Trump narazil na demokratickou zeď: Jak nový Kongres zamíchá kartami na Wall Street?
V úterý 3. listopadu 2026 se ve Spojených státech uskutečnily volby do Kongresu, tradičně označované jako midterm elections. Ty se konají v polovině čtyřletého prezidentského mandátu a představují důležitý test podpory úřadující administrativy. Voliči rozhodovali o všech 435 křeslech ve Sněmovně reprezentantů, přibližně třetině Senátu a také o řadě guvernérských postů.
Demokratická strana podle předběžných výsledků získává kontrolu nad oběma komorami amerického Kongresu. Demokraté tak ovládnou agendu obou komor, výbory a mohli by tak zpomalit nebo blokovat zájmy amerického prezidenta Donalda Trumpa. Výsledky tak otevírají cestu k tzv. rozdělené politice, tedy k situaci, kdy prezident a Kongres reprezentují odlišné politické strany.

Demokraté sami bez prezidentského podpisu však jednoduše nemohou prosadit ani zavést jakýkoliv libovolný zákon, jak by se třeba mohlo na první pohled zdát. Demokraté mohou přijít s návrhem zákona a prohlasovat jej skrze obě komory Kongresu, poté je však návrh zákona předložen prezidentovi. Ten však může návrh zákona tzv. vetovat a nepřijmout. Na přehlasování prezidentského veta práva by potřebovali dvoutřetinové většiny v obou komorách, tedy 290 hlasů ve Sněmovně reprezentantů a 67 v Senátu. To však v letošních midterms volbách ani nebylo možné získat, tedy pokud se bavíme o Senátu. Zde tak bude muset narůst počet kompromisů, které budou obě strany dělat pro prosazení zájmů.
Demokraté pro získání Senátu potřebovali převzít čtyři republikánská křesla. U všech velmi sledovaných států se demokratické straně podařilo křesla převzít a získat tak kontrolu i nad Senátem. Jednalo se o stát Severní Karolíny, Maine, Iowy a Kansasu. Podle předběžně dostupných výsledků získali demokraté 54 křesel v Senátu, zatímco republikáni pouze 44. Výsledky do Senátu jsou překvapivé také ve státech, jako je Mississippi (zde ještě nejsou výsledky plně sečteny), Jižní Karolína nebo Texas, které se očekávaly v rukou republikánů, ale nakonec i zde vyhrávají demokraté.


Sněmovna reprezentantů je dle očekávání pod kontrolou demokratické strany a získala více než 218 potřebných křesel. Aktuálně demokraté disponují 232 křesly, zatímco republikáni 139. Zbývající obvody ještě nebyly v dostupném přehledu rozhodnuty. Vývoj zároveň ukazuje, jak výrazně se politická situace změnila oproti předvolebním očekáváním. Některé obvody, které analytici považovali za relativně bezpečné pro jednu ze stran, se staly konkurenceschopnějšími, případně změnily politickou příslušnost.

Demokratická nadpoloviční většina v Kongresu bude pravděpodobně představovat překážku pro nové republikánské legislativní iniciativy, zejména v oblasti daní, veřejných výdajů a některých regulatorních opatření. Právě možným dopadům amerických voleb na Trumpovu hospodářskou politiku a Wall Street jsme se věnovali už v předvolební analýze. Na druhé straně však může komplikovat i schvalování federálního rozpočtu a zvyšovat riziko politických sporů, včetně případných výpadků financování federálních institucí (government shutdown).
Z pohledu fiskální politiky bude zásadní otázkou, zda nový Kongres povede k omezení rozpočtových deficitů, nebo zda politické rozdělení pouze ztíží dosažení kompromisu. Případné snížení očekávaných deficitů by mohlo působit ve prospěch amerických státních dluhopisů, zatímco pokračující fiskální nejistota by naopak mohla udržovat zvýšenou rizikovou prémii.
Důležité je však říci, že Kongres nemá plnou kontrolu nad hospodářskou politikou. Prezident disponuje významnými exekutivními pravomocemi, zejména v oblasti zahraniční politiky a některých obchodních opatření. Vítězství demokratů tak automaticky neznamená konec Trumpovy celní politiky ani okamžitý obrat v ekonomickém směřování Spojených států.
Dopad na trhy
Podle průzkumu agentury Bloomberg očekává 37 % respondentů růst výnosu amerických státních dluhopisů a pokles amerického indexu S&P 500. Opačný scénář, tedy pokles výnosu státních dluhopisů a růst akciového indexu předpokládá 32 % dotazovaných. Dalších 21 % respondentů předpokládá pokles výnosu státních dluhopisů i akciového indexu a pouze 10 % dotazovaných očekává růst obou zmiňovaných složek.
Tento rok akciový index S&P 500 roste v průměru 1,3 % za měsíc. Podle stejného průzkumu více než 40 % respondentů očekává zpomalení růstu na 12 měsíčním horizontu. Pouze 8 % dotazovaných očekává zvýšené tempo růstu.

Demokratická kontrola Kongresu může zvýšit politický tlak na některá odvětví, například finanční sektor, energetiku nebo velké technologické společnosti. Z pohledu regulatorní politiky naznačuje průzkum Bloombergu, že 62 % respondentů očekává zvýšení regulatorního tlaku na AI, což by mohlo vyústit v negativní vliv na americké akcie. Pouze 22 % respondentů předpokládá, že debaty o AI regulaci pomohou akciovým trhům v růstu a 16 % dotazovaných neočekává výraznější změnu.
Trump ztrácí prostor k manévrování. Co bude rozhodovat o dalším vývoji trhů?
Výsledek amerických midterms představuje změnu v rozložení politických sil ve Washingtonu D.C. Demokratická kontrola Kongresu může omezit prostor prezidenta Trumpa pro prosazování jeho legislativních priorit a přinést složitější vyjednávání o fiskální politice nebo regulaci. Pro finanční trhy však samotný volební výsledek nemusí znamenat zásadní obrat. Investoři budou nadále sledovat především vývoj americké ekonomiky, měnovou politiku Fedu a hospodářské výsledky společností. Klíčové tak bude, zda nové politické uspořádání přinese větší stabilitu a předvídatelnost, nebo naopak prohloubí politické spory a nejistotu na trzích.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.