Evropa pod tlakem dluhů: Itálie balancuje, Řecko se zotavuje a Španělsko překvapuje

Rozdíl mezi úspěchem a problémem proto nemusí spočívat ve výši dluhu, ale v tom, zda ekonomika dokáže růstem jeho tíhu postupně zmenšovat. Ve druhém čtvrtletí 2026 dosahoval veřejný dluh Řecka 140,8 % HDP, Itálie 139,9 % a Španělska 101,4 %. 

Itálie: stát, který platí stále dražší účet za minulost

Itálie je pro investory nejvýraznějším varováním. Její ekonomika podle Evropské komise měla v roce 2026 růst pouze o 0,5 %, zatímco veřejný dluh měl dále narůstat. Problém je v kombinaci pomalého hospodářského růstu, stárnoucí populace a vysokých výdajů na obsluhu dluhu. Čím více peněz stát vydává na úroky, tím méně mu zbývá na infrastrukturu, vzdělávání nebo podporu produktivity. Itálie tak potřebuje ekonomiku, která bude vytvářet více hodnoty, jenže právě pomalý růst jí tento úkol komplikuje. 

Situace se promítá i do dluhopisového trhu. V říjnu 2026 dosahoval výnos italských desetiletých státních dluhopisů přibližně 4,7 %. Rozdíl proti německým dluhopisům, které investoři často používají jako měřítko bezpečnějšího státního dluhu v eurozóně, se rozšířil přibližně na 1,05 procentního bodu. Trh tak požaduje za půjčování Itálii vyšší odměnu. Pokud by výnosy dále rostly, ceny již vydaných dluhopisů by klesaly a refinancování státu by se postupně prodražovalo.

Investiční příležitost: Italské dluhopisy mohou být zajímavé pro investory, kteří věří, že se uklidní tržní obavy a požadované výnosy klesnou. V takovém případě mohou vydělat nejen na úrocích, ale i na růstu ceny dluhopisů. Opačný scénář je však bolestivý: další růst výnosů může přinést kapitálovou ztrátu. U italských bank navíc mohou vyšší výnosy státních dluhopisů působit dvojím směrem – zvyšovat výnosy z některých úvěrů, ale současně snižovat tržní hodnotu držených dluhopisů a zhoršovat podmínky financování.

Řecko: z dluhové krize se stává příběh postupného ozdravení

Řecko zůstává nejzadluženější zemí Evropské unie, ale samotný poměr dluhu k HDP vypráví jen část příběhu. Ve druhém čtvrtletí 2026 jeho dluh meziročně klesl o 11,2 procentního bodu na 140,8 % HDP. Evropská komise očekávala, že hospodářský růst dosáhne v roce 2026 přibližně 1,8 % a že stát bude dál hospodařit s rozpočtovým přebytkem. Ten vzniká tehdy, když příjmy státu převyšují jeho výdaje bez započtení úroků, a pomáhá tak postupně snižovat zadlužení. 

Řecký příběh je důležitý i proto, že ukazuje, jak se může proměnit pohled investorů na zemi, která se dříve ocitla na pokraji státního bankrotu. Zlepšení rozpočtové disciplíny, hospodářský růst a evropská finanční podpora pomohly obnovit důvěru. To však neznamená, že Řecko nemá slabiny: stále čelí strukturálním problémům trhu práce, citlivosti cestovního ruchu na vnější šoky a vysokému dluhu, který jej činí zranitelným při zhoršení podmínek financování. 

Investiční příležitost: Řecko může být zajímavé pro investory, kteří hledají státní dluhopisy země s postupně se zlepšujícími veřejnými financemi. Pokud by riziková přirážka řeckých dluhopisů dále klesala, jejich ceny by mohly růst. Investiční teze však závisí na pokračování rozpočtových přebytků a hospodářského růstu, nikoli pouze na tom, že země už překonala nejhorší fázi krize.