FOND SHOP

Zasedání Fedu a ECB: centrální banky stále nemají jasno

Michael Blaha
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Na konci dubna se ve středu a čtvrtek uskutečnila měnověpolitická zasedání dvou klíčových centrálních bank, Fedu a ECB. Níže přinášíme komentář obou meetingů včetně investičních implikací.

Fed

Fed na svém dubnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3,50-3,75 %, trhy toto rozhodnutí očekávaly. Jedná se již o třetí zasedání v řadě bez změny nastavení monetární politiky, ke které naposled došlo v závěru loňského roku. Jedná se také o poslední zasedání Jeroma Powella v čele Fedu, ten však dle svých slov zůstane i nadále řadovým členem FOMC. Pomyslné žezlo by měl od poloviny května, v případě potvrzení Senátem, převzít Kevin Warsh.

Zasedání poukázalo na prohlubující se rozdělenost FOMC. Proti schválenému postoji se tentokrát distancovali 4 z 12 členů, nejvíce od roku 1992. Je však důležité zmínit, že 3 ze 4 těchto členů podpořili samotné rozhodnutí o ponechání sazeb v současném pásmu, vymezili se však oproti holubičí rétorice v doprovodném prohlášení. Těmito členy byla Hammack (prezidentka pobočky Fedu v Clevelandu), Kashkari (Fed Minneapolis) a Logan (Fed Dallas).

Graf 1: Vývoj úrokových sazeb Fedu (5 let, horní pásmo)
{}
Zdroj: Federal Reseve, Trading Economics

Zbylým disentním členem byl již klasicky Stephen Miran, který hlasoval pro 25bodobé snížení. Na dubnovém zasedání nebyla představena aktualizovaná prognóza, a tedy ani výhled jednotlivých členů ohledně optimální výše sazeb (dot-plot). Trhy však do konce roku zaceňují s více než 80% pravděpodobností ponechání sazeb v současném pásmu, pravděpodobnost jednoho zvýšení a snížení je pak srovnatelná.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak rozdílně reagují akciové a dluhopisové trhy na vývoj konfliktu a inflace
  • Proč mohou investice do AI infrastruktury nadále podporovat firemní kapitálové výdaje
  • Jaký dopad může mít délka konfliktu na ceny energií a měnovou politiku centrálních bank
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Centrální banky

Související

Premium

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Finanční trhy
6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Premium

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

Názor experta
5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.

Premium

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

Finanční trhy
6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Pro registrované

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

Investování
6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Premium

Dolar pod tlakem: máme čekat jeho oslabování i letos a co to znamená pro korunové investory?

Finanční trhy
5 minut

Většina mezinárodních bank a finančních skupin očekává v roce 2026 mírné oslabení dolaru proti koruně, a to zejména během 1. pololetí. Rozdíly mezi jejich scénáři jsou však značné. Pro české investory s dynamickými zahraničními portfolii tak představuje otázka zajišťování měnového rizika jedno z klíčových rozhodnutí.

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

Breaking news
3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

Breaking news
5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.