Zasedání Fedu a ECB: centrální banky stále nemají jasno

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Na konci dubna se ve středu a čtvrtek uskutečnila měnověpolitická zasedání dvou klíčových centrálních bank, Fedu a ECB. Níže přinášíme komentář obou meetingů včetně investičních implikací.

Fed

Fed na svém dubnovém zasedání rozhodl o ponechání sazeb ve stávajícím pásmu 3,50-3,75 %, trhy toto rozhodnutí očekávaly. Jedná se již o třetí zasedání v řadě bez změny nastavení monetární politiky, ke které naposled došlo v závěru loňského roku. Jedná se také o poslední zasedání Jeroma Powella v čele Fedu, ten však dle svých slov zůstane i nadále řadovým členem FOMC. Pomyslné žezlo by měl od poloviny května, v případě potvrzení Senátem, převzít Kevin Warsh.

Zasedání poukázalo na prohlubující se rozdělenost FOMC. Proti schválenému postoji se tentokrát distancovali 4 z 12 členů, nejvíce od roku 1992. Je však důležité zmínit, že 3 ze 4 těchto členů podpořili samotné rozhodnutí o ponechání sazeb v současném pásmu, vymezili se však oproti holubičí rétorice v doprovodném prohlášení. Těmito členy byla Hammack (prezidentka pobočky Fedu v Clevelandu), Kashkari (Fed Minneapolis) a Logan (Fed Dallas).

Graf 1: Vývoj úrokových sazeb Fedu (5 let, horní pásmo)
{}
Zdroj: Federal Reseve, Trading Economics

Zbylým disentním členem byl již klasicky Stephen Miran, který hlasoval pro 25bodobé snížení. Na dubnovém zasedání nebyla představena aktualizovaná prognóza, a tedy ani výhled jednotlivých členů ohledně optimální výše sazeb (dot-plot). Trhy však do konce roku zaceňují s více než 80% pravděpodobností ponechání sazeb v současném pásmu, pravděpodobnost jednoho zvýšení a snížení je pak srovnatelná.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 84 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak rozdílně reagují akciové a dluhopisové trhy na vývoj konfliktu a inflace
  • Proč mohou investice do AI infrastruktury nadále podporovat firemní kapitálové výdaje
  • Jaký dopad může mít délka konfliktu na ceny energií a měnovou politiku centrálních bank
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

ECB po více než 3 letech zvedá úrokové sazby, je to důvod k obavám?

5 minut

Evropská centrální banka na svém červnovém zasedáním zvedla v souladu s očekáváním trhu své 3 klíčové úrokové sazby o 25 bazických bodů. Základní úroková sazba tak nově činí 2.25 %. Jedná se o první změnu ve výši sazeb za poslední rok a první zvýšení sazeb za téměř 3 roky. Rozhodnutí bylo jednomyslné, centrální bankéři dle slov prezidentky Lagarde ani jinou možnost nediskutovali. Trhy očekávají další 25 bodové zvýšení sazeb na zářijovém zasedání.

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Největší nákupní horečka za desítky let. Centrální banky míří ke zlatu

5 minut

Centrální banky už nějakou tu dobu mění své dolary na zlato, které tak v současnosti tvoří více jak pětinu jejich světových rezerv. Co to způsobilo? Rychlým výletem do minulosti přijdeme nejen na to, ale jako vždy i na několik zajímavostí. Při pohledu do budoucna se zas nabízí otázka, jakou roli zaujmou centrální banky ke kryptoměnám. Zde nelze nechat bez povšimnutí, že k jejich největším průkopníkům patří právě Česká republika.

Fed v zajetí drahé ropy i Trumpových cel. Proč už nejspíš nebude snižovat sazby?

7 minut

Americká centrální banka se ocitla ve složité situaci. Kombinace ropného šoku způsobeného krizí v Hormuzském průlivu, nových celních hrozeb Trumpovy administrativy a střídání šéfa Rady guvernérů vytváří pro investory nejisté prostředí. Inflace v USA stále není pod kontrolou a Fed si při význačně kladném růstu ekonomiky nemůže dovolit rychlé uvolnění měnové politiky, na které naléhal prezident Donald Trump. Pravděpodobně tak k jeho nelibosti odloží dříve diskutované snižování úrokových sazeb.

Bankovní rada ČNB vyčkává, geopolitická nejistota sílí

2 minuty

Bankovní rada České národní banky na svém měnověpolitickém zasedání dne 7. května 2026 ponechala úrokové sazby beze změny. Dvoutýdenní repo sazba tak nadále činí 3,50 %, diskontní sazba 2,50 % a lombardní sazba 4,50 %. ČNB pokračuje v opatrném a nadále relativně restriktivním nastavení měnové politiky, jelikož se aktuálně vyskytujeme v podmínkách velké nejistoty, především díky konfliktu na Blízkém východě.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.