Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Aktuální íránská válka a s ní spojený ropný šok vracejí do hry nepříjemnou kombinaci zrychlení inflace a zpomalení hospodářského růstu. Jedná se o stagflační impuls, který staví centrální banky do dilematu, zda zvýšením úrokových sazeb tlumit inflaci stimulovanou zahraničními geopolitickými faktory, anebo raději snížením sazeb podporovat růst domácí ekonomiky.

ECB na svém březnovém zasedání uvedla, že válka na Blízkém východě zvyšuje nejistotu, vytváří vzestupná inflační rizika a v krátkém období se projeví hlavně přes vyšší ceny energií. Zároveň ale ponechala úrokové sazby beze změny a zdůraznila, že o nich bude letos rozhodovat podle vývoje jádrové inflace, dalších příchozích makrodat pro eurozónu a intenzity přenosu měnové politiky do širší ekonomiky.

Podobné poselství vyslala také ČNB, která drží své sazby nejen výrazně nad úrovní ECB, ale také bezpečně nad hladinou české inflace, a proto se u ní brzké zpřísnění měnové politiky zdá být nepravděpodobné. Ani jedna centrální banka nefunguje jako automat, který by po překročení určité prahové hodnoty (meziroční) inflace v domácí ekonomice zvedl úrokové sazby. Jejich pohled více směřuje do budoucnosti.