Inflace

Nemovitostní fondy pro drobné investory vyzrají s velkou nadějí na českou inflaci

5 minut

Retailové nemovitostní fondy vydělaly v posledních letech podstatně více než spořicí produkty dostupné v koruně, aniž by během pohnutého vývoje na finančních trzích utrpěly hlubší poklesy. Zaujmou proto investiční konzervativce, kteří nyní nelibě nesou snižování úrokových sazeb na spořicích účtech se sklouznutím jejich čisté výnosnosti pod inflaci. Většina nemovitostních fondů pro drobné investory má totiž slušnou šanci českou inflaci překonat.

Inflační cíl ČNB zůstává, ale realita je jinde

8 minut

ČNB dál hovoří o dvouprocentní inflaci jako o svém cíli, ale každodenní zkušenost i její vlastní zprávy naznačují něco jiného. Tříprocentní inflace se stává novým standardem a s ní i vyšší úrokové sazby. Co to znamená pro investory, střadatele nebo ty, kdo uvažují o hypotéce?

Fixovat, nebo „plavat“? Hypotéka jako sázka na budoucnost úrokových sazeb

11 minut

Když si berete hypotéku, jednou z nejdůležitějších otázek je, jestli zvolit fixní, nebo plovoucí úrokovou sazbu. V nejistém světě inflace, geopolitických výkyvů a měnových šoků jde o volbu, která může výrazně ovlivnit rodinný rozpočet. Zatímco fixace nabízí klid a předvídatelnost, plovoucí sazba láká na nižší počáteční náklady – ale i riziko, že se rozpočet domácnosti utopí v rostoucích splátkách. Jak to celé funguje – a proč na tom záleží víc, než si myslíte?

Kam zamíří česká inflace?

5 minut

Česká inflace se v uplynulém roce vyvíjela poměrně stabilně, ale podrobnější pohled naznačuje často protichůdné pohyby v různých segmentech spotřebního koše. Nyní spoluurčuje směr, kterým bude u nás v nejbližších měsících foukat inflační vítr, zásadní přitvrzení americké celní politiky, stejně jako nejistý výhled jejího budoucího zmírnění pomocí individuálních obchodních dohod. Na vývoj cenové hladiny v ČR významně působí také domácí faktory. Podívejme se na to, kam se bude letos česká inflace pravděpodobně ubírat.

Inflační riziko v éře deglobalizace: Jak se mění cenové tlaky

12 minut

V posledních letech se ceny potravin staly významným zdrojem nejistoty, což znepokojuje nejen spotřebitele, ale i tvůrce měnové politiky. Inflace, která už není pouze důsledkem poptávkových tlaků, se čím dál více projevuje i v důsledku strukturálních změn v globální ekonomice, jako jsou reshoring, deglobalizace či protekcionismus. Jak na tuto novou realitu reagují centrální banky a jaká rizika pro ekonomiku a investory tato situace přináší?

Jak pomocí akciových investic trvale neztratit kupní sílu

11 minut

Schopnost akciových investic dlouhodobě přinášet reálné zhodnocení výrazně závisí na jejich dostatečné a smysluplné diverzifikaci. Podívejme se na to, které hlavní akciové regiony a sektory dokázaly po očištění o českou inflaci zvýšit tuzemským investorům kupní sílu v uplynulých 30 letech a jako dlouho jim v tomto kontextu trvalo vyrovnat tržní propady z dosažených maxim.

Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

8 minut

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

Stále vysoká inflace a rozdělená eurozóna

3 minuty

Ačkoliv inflace v řadě zemí klesá, nachází se zároveň stále poměrně daleko od 2% cíle, který většina centrálních bank uplaťnuje. Existují zde ale samozřejmě rozdíly, stejně jako jsou rozdíly v tom, jak se daří jednotlivým ekonomikám zemí eurozóny.

Deflace nebo dezinflace? Co je co?

8 minut

Míra inflace od svého vrcholu klesá, nejen v Česku. Ekonomický žargon pro to nabízí dva podobné termíny – „dezinflace“ a „deflace“. Když dochází k dezinflaci, ceny rostou, ale pomalejším tempem. V ekonomice, která prochází dezinflací, cenová hladina stále roste. Ceny však v průměru rostou pomaleji než dříve. Míra inflace je stále kladná, ale na nižší úrovni. Paradigma cílování inflace říká, že žádoucí je mírný asi dvouprocentní růst CPI inflace.