Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Korunové spořicí účty v ČR působících bank neslouží k dlouhodobému zhodnocování peněz, ale pouze k uložení likvidních úspor ve snaze zmírnit či za příznivé situace eliminovat ztrátu jejich kupní síly vlivem inflace. Jde prostě o spořicí, nikoliv investiční produkty, což se odráží i v absenci rizika nominální ztráty následkem insolvence banky díky zákonnému pojištění vkladů až do limitu asi 2,3 milionů CZK (ekvivalent 100 tisíc EUR) pro jednoho klienta u jedné banky. U jinak výhodně úročených vkladů družstevních záložen či spořitelních družstev však funguje méně vlídný režim pojištění, spočívající v povinnosti klienta jako člena složit nepojištěný členský vklad odpovídající alespoň 10 % objemu jeho pojištěných úročených vkladů u téhož ústavu. Ze srovnání aktuálně nejatraktivnějších nabídek korunových spořicích účtů proto záložny vynecháme.

Z širokého spektra bankovních spořicích účtů vedených v koruně umožňují dnes nejrychleji rozmnožovat uložené peníze ty, které je alespoň do určité výše zůstatku úročí hrubou sazbou okolo 4 % p.a. před sražením 15% daně z úrokových výnosů. Čisté efektivní úročení pak v daném pásmu zůstatků dosahuje maximálně 3,4 % (0,85 * 4 %). Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %. Na kterých bankovních korunových spořicích účtech lze tedy dosáhnout nejvýhodnějšího úročení a jaké podmínky (kromě výše zůstatku) je třeba pro jeho získání splnit?

 

Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční úrokovou sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

3 minuty

Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.

Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

9 minut

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Úspory ve službách státu

10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Spořicí účty na ústupu: jak efektivně chránit své peníze před klesajícími úroky?

11 minut

V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.

Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

8 minut

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

7 minut

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má vytvořit solidní finanční rezervu na stáří, v praxi však často neposkytuje dostatečné zhodnocení. Významnou příčinou bývá preference zbytečně konzervativních investičních strategií ze strany klientů, ačkoliv stát podporuje toto spoření nemalými příspěvky i daňovými úlevami. Z dlouhodobého pohledu spolehlivě překonávají českou inflaci zejména dynamické až akciové účastnické fondy a krok s ní dokážou držet ještě vyvážené smíšené účastnické fondy. Klíč k úspěchu spočívá ve volbě fondu v DPS podle věku a plánovaného investičního horizontu – mladší klienti by měli využít zejména vysoký potenciál zhodnocení akciových strategií, zatímco starší postupně snižovat riziko ve prospěch konzervativnějších fondů.