Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Korunové spořicí účty v ČR působících bank neslouží k dlouhodobému zhodnocování peněz, ale pouze k uložení likvidních úspor ve snaze zmírnit či za příznivé situace eliminovat ztrátu jejich kupní síly vlivem inflace. Jde prostě o spořicí, nikoliv investiční produkty, což se odráží i v absenci rizika nominální ztráty následkem insolvence banky díky zákonnému pojištění vkladů až do limitu asi 2,3 milionů CZK (ekvivalent 100 tisíc EUR) pro jednoho klienta u jedné banky. U jinak výhodně úročených vkladů družstevních záložen či spořitelních družstev však funguje méně vlídný režim pojištění, spočívající v povinnosti klienta jako člena složit nepojištěný členský vklad odpovídající alespoň 10 % objemu jeho pojištěných úročených vkladů u téhož ústavu. Ze srovnání aktuálně nejatraktivnějších nabídek korunových spořicích účtů proto záložny vynecháme.

Z širokého spektra bankovních spořicích účtů vedených v koruně umožňují dnes nejrychleji rozmnožovat uložené peníze ty, které je alespoň do určité výše zůstatku úročí hrubou sazbou okolo 4 % p.a. před sražením 15% daně z úrokových výnosů. Čisté efektivní úročení pak v daném pásmu zůstatků dosahuje maximálně 3,4 % (0,85 * 4 %). Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %. Na kterých bankovních korunových spořicích účtech lze tedy dosáhnout nejvýhodnějšího úročení a jaké podmínky (kromě výše zůstatku) je třeba pro jeho získání splnit?

 

Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční úrokovou sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Které banky mají dnes nejvýnosnější termíňáky?

5 minut

Nejatraktivnější korunové termínované vklady na českém trhu odměňují klienty hrubou úrokovou sazbou 3 % až 4 % ročně. I po 15% zdanění úroků mají šanci udržet krok s domácí inflací, navzdory očekávanému zrychlení růstu cen vlivem ropného šoku. Hledání maximálního výnosu ze sjednaného termíňáku však často vyžaduje přistoupit na delší splatnost, vysokou úložku nebo vést u stejné banky rovněž běžný účet. Porovnejme nejvýhodnější řešení.

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

7 minut

Doplňkové penzijní spoření (DPS) má vytvořit solidní finanční rezervu na stáří, v praxi však často neposkytuje dostatečné zhodnocení. Významnou příčinou bývá preference zbytečně konzervativních investičních strategií ze strany klientů, ačkoliv stát podporuje toto spoření nemalými příspěvky i daňovými úlevami. Z dlouhodobého pohledu spolehlivě překonávají českou inflaci zejména dynamické až akciové účastnické fondy a krok s ní dokážou držet ještě vyvážené smíšené účastnické fondy. Klíč k úspěchu spočívá ve volbě fondu v DPS podle věku a plánovaného investičního horizontu – mladší klienti by měli využít zejména vysoký potenciál zhodnocení akciových strategií, zatímco starší postupně snižovat riziko ve prospěch konzervativnějších fondů.

Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

6 minut

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Inflace skrytá v dodavatelských řetězcích

4 minuty

Růst cen se v ekonomice šíří složitějšími cestami, než naznačují oficiální inflační ukazatele. Indexy spotřebitelských cen zachycují až konečný efekt, zatímco skutečný tlak na ekonomiku vzniká mnohem dříve – uvnitř výrobních a distribučních struktur.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

3 minuty

Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.