Přehlídka nejatraktivnějších spořicích účtů, jimiž lze vyzrát na českou inflaci

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Bankovní korunové spořicí účty za posledních 10 let většinou nedokázaly zachovat reálnou hodnotu vložených úspor a držet krok s inflací v Česku. Tento problém vyvrcholil během mohutné inflační vlny v letech 2021 a 2022. Ovšem od roku 2023, kdy česká inflace rychle ustupovala k dnes typické úrovni 2 % až 3 % meziročně a ČNB snižovala základní 2T repo úrokovou sazbu pozvolna až na současných 3,5 % p.a., se situace pro střadatele významně zlepšila. Nejvýhodnější korunové spořicí účty s ročními hrubými úrokovými sazbami 3 % až 4 % dávají i letos šanci zachovat nebo dokonce lehce navýšit kupní sílu úspor. Má to ale háček – nejvyšší úročení často platí jen do určité výše zůstatku a některé banky navíc nedávno zpřísnily speciální podmínky pro jeho získání.

Korunové spořicí účty v ČR působících bank neslouží k dlouhodobému zhodnocování peněz, ale pouze k uložení likvidních úspor ve snaze zmírnit či za příznivé situace eliminovat ztrátu jejich kupní síly vlivem inflace. Jde prostě o spořicí, nikoliv investiční produkty, což se odráží i v absenci rizika nominální ztráty následkem insolvence banky díky zákonnému pojištění vkladů až do limitu asi 2,3 milionů CZK (ekvivalent 100 tisíc EUR) pro jednoho klienta u jedné banky. U jinak výhodně úročených vkladů družstevních záložen či spořitelních družstev však funguje méně vlídný režim pojištění, spočívající v povinnosti klienta jako člena složit nepojištěný členský vklad odpovídající alespoň 10 % objemu jeho pojištěných úročených vkladů u téhož ústavu. Ze srovnání aktuálně nejatraktivnějších nabídek korunových spořicích účtů proto záložny vynecháme.

Z širokého spektra bankovních spořicích účtů vedených v koruně umožňují dnes nejrychleji rozmnožovat uložené peníze ty, které je alespoň do určité výše zůstatku úročí hrubou sazbou okolo 4 % p.a. před sražením 15% daně z úrokových výnosů. Čisté efektivní úročení pak v daném pásmu zůstatků dosahuje maximálně 3,4 % (0,85 * 4 %). Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %. Na kterých bankovních korunových spořicích účtech lze tedy dosáhnout nejvýhodnějšího úročení a jaké podmínky (kromě výše zůstatku) je třeba pro jeho získání splnit?

 

Za nadprůměrně úročené spořicí účty schopné ještě ochránit kupní sílu úspor před očekávanou českou inflací považujeme ty s hrubou roční úrokovou sazbou od 3 % pro vybrané zůstatky, což po zdanění odpovídá čisté sazbě 2,55 %.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 81 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?

3 minuty

Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.

Protiinflační státní dluhopisy: Smysluplná pojistka, nebo promarněná příležitost?

9 minut

Protiinflační spořicí dluhopisy byly v době vysoké inflace bezpečným přístavem pro drobné i zkušené investory. S jejím poklesem se však znovu otevírá otázka, zda tyto nástroje ještě mají v portfoliu své místo. Jak do rozhodování promlouvají výnosy, likvidita, daňové výhody a srovnání s jinými možnostmi zhodnocení úspor?

Úspory ve službách státu

10 minut

Spořicí státní dluhopisy měly být výhodnou a bezpečnou možností, jak si občané zhodnotí úspory a zároveň pomohou státu financovat jeho výdaje. Zvlášť ty protiinflační lákaly na ochranu před zdražováním. Jenže s nástupem skutečné inflace se karta obrátila – dluhopisy začaly být pro stát drahé a jejich emise skončila. Co všechno nám příběh těchto dluhopisů říká o důvěře, riziku a roli státu ve světě investic?

Kam utéct ze spořáků či termíňáků, když přestanou stíhat inflaci?

6 minut

ČNB asi zatím neskončila se snižováním úrokových sazeb. Případné další uvolnění měnové politiky tak ještě více oslabí výnosnost korunových spořicích účtů a s odstupem i termínovaných vkladů. Hrozí přitom, že „spořáky“ a „termíňáky“ zaostanou za českou inflací, která se letos očekává mezi 2 % a 3 %. Do jakých jiných korunových produktů může konzervativní střadatel zabrousit, pokud si chce udržet naději na zachování kupní síly svých peněz, aniž by riskoval prudké kolísání akciových, komoditních nebo i dluhopisových trhů? A na která úskalí musí dávat pozor?

Spořicí účty na ústupu: jak efektivně chránit své peníze před klesajícími úroky?

11 minut

V prostředí klesajících úrokových sazeb a nejisté inflace se tradiční spořicí účty a termínované vklady stávají stále méně efektivními nástroji pro zajištění hodnoty úspor. Banky se často snaží přitáhnout klienty lákavými úrokovými sazbami, které však mohou být zavádějící díky složitým podmínkám a skrytým poplatkům. Pro ty, kteří hledají dlouhodobý růst kapitálu a ochranu proti inflaci, se otevírá cesta k diverzifikovaným investicím, jako jsou akcie, nemovitosti nebo podílové fondy. Při správné volbě může být rozumná investice klíčem k ochraně úspor před znehodnocením.

Ani dvouprocentní inflace nenechá reálné úspory na pokoji

8 minut

Zkrocení české inflace k cílovým 2 % a naděje na její udržení blízko této úrovně svádí k dojmu, že naše úspory již nebudou významně ztrácet na kupní síle. Výpočty Fond Shopu ale naznačují, že dlouhodobě pocítíme nepříznivé důsledky i takto nízké inflace, pokud úspory neinvestujeme. Obzvláště to platí pro vytváření soukromé finanční rezervy mladší populace na penzijní účely.

Britské státní dluhopisy nemají na růžích ustláno. Co je tíží nejvíce?

4 minuty

Dluhopisy Spojeného království prodělaly za posledních 5 let citelné kapitálové ztráty, způsobené vydatným vzestupem jejich trhem požadovaných výnosů. Od podzimu 2024 oživl tento trend hlavně u dlouhých splatností. Podobný nepříznivý vývoj sice sledovaly také dluhopisy jiných západoevropských zemí, ale nelze přehlédnout, že Velká Británie si půjčuje za podstatně horších úrokových podmínek než mnohem zadluženější Itálie nebo větší rozpočtový hříšník Francie. K této skutečnosti významně přispívá setrvale vyšší inflace v ostrovní ekonomice i její ne vždy transparentní fiskální politika.