Jaké je nejdůležitější číslo v osobních financích?
Čistá hodnota majetku sama o sobě neříká, jak dobře člověk se svými penězi skutečně zachází. Podívejme se na alternativní pohled v podobě ukazatele celoživotního bohatství, který propojuje majetek s celkovými příjmy a lépe odhaluje, jak efektivně dokážeme proměnit vydělané peníze v dlouhodobé finanční zajištění.
Často je za něj považována čistá hodnota majetku (net worth), případně její likvidní verze. Tyto ukazatele však mají několik omezení. Samotná čistá hodnota majetku totiž není ideálním měřítkem finanční zdatnosti, jelikož poskytuje pouze neúplný obraz. Neříká nic o tom, jak se člověk ke svému majetku dostal.
Představme si dvě osoby. První má čistou hodnotu majetku 1 milion eur, druhá 900 tisíc eur. Na první pohled bychom mohli usoudit, že první osoba je na tom finančně lépe. Co však v případě, že většinu svého majetku nabyla dědictvím, zatímco druhá osoba si jej vybudovala dlouholetou prací, systematickým spořením a investováním? Je první osoba skutečně v lepší „finanční kondici“?
Nebo si vezměme třetího člověka s čistou hodnotou majetku 1 milion eur, uloženou převážně v nemovitostech. Na první pohled jde o velmi příznivý výsledek – dokud nezjistíme, že jeho majetek má nízkou likviditu. V praxi není výjimečné vidět „papírové“ milionáře, kteří krátce nato skončí v bankrotu po zesplatnění jejich úvěrů.
Bohatství totiž nemá vždy stejnou hodnotu. Má-li tedy čistá hodnota majetku své limity, existuje lepší ukazatel kvality osobní finanční kondice? Dokážeme získat relevantnější číslo v osobních financích? Odpovědí může být tzv. Ukazatel celoživotního bohatství (UCB). Ten je definován následovně:
UCB = Čistá hodnota majetku / Celkový celoživotní příjem
Kde platí:
Čistá hodnota majetku = Aktiva – Závazky
Aktiva představují vše, co vlastníme (nemovitosti, auto, bankovní účty, cenné papíry apod.) a závazky jsou všechny naše dluhy (hypotéky, spotřebitelské úvěry, kreditní karty, studentské půjčky atd.).
Celkový celoživotní příjem zahrnuje všechny příjmy, které jsme během pracovního života získali – včetně mezd, podnikatelských příjmů, dividend či dědictví. Po vydělení čisté hodnoty majetku celoživotním příjmem dostaneme procentuální hodnotu – naše UCB. Jinými slovy: Jakou část všech peněz, které jsme kdy vydělali, se nám podařilo přeměnit na osobní bohatství? Orientačně můžeme UCB interpretovat i takto:
- 0 % až 10 % – podprůměrný výsledek
- 10 % až 25 % – dobrá práce
- 25 % až 50 % – výborné
- 50 % až 100 % – exkluzivní nadstandard
- 100 % a více – extrémní bohatství
Ačkoli je tento žebříček vyloženě orientační, UCB působí jako mnohem lepší ukazatel finanční zdatnosti než samotná čistá hodnota majetku. Důvodem je, že UCB zohledňuje nejen aktuální stav, ale i tok kapitálu. Čistá hodnota majetku zachycuje pouze momentální obraz nahromaděného bohatství, avšak zcela ignoruje příjem – tedy dynamiku, jak se majetek vyvíjí v čase.
Oba ukazatele jsou užitečné, ale samy o sobě neúplné. UCB kombinuje oba pohledy a v podstatě měří, jak efektivně dokáže člověk přeměňovat svůj příjem na bohatství. Zároveň odráží dvě klíčové dovednosti osobních financí – schopnost spořit a schopnost investovat. Pokud je někdo dobrý spořitel, dobrý investor či dokonce obojí, jeho UCB bude vyšší než u někoho, kdo tyto schopnosti nemá.
Ani UCB však není dokonalým měřítkem. Výrazně znevýhodňuje mladé lidi, kteří jednoduše neměli dostatek času na to, aby se jejich aktiva mohla dlouhodobě zhodnocovat. Pro mladého člověka je proto velmi obtížné dosáhnout vysokého UCB, pokud neměl mimořádné štěstí při investování.
V osobních financích neexistuje jediné dokonalé číslo. UCB však dokáže nabídnout cenný pohled na to, jak nakládáme se svým kapitálem a co můžeme změnit, abychom se přiblížili ke svým finančním cílům.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
