Doplňkové penzijní spoření: proč v něm většina lidí vydělává méně, než by mohla

Účastnické fondy doplňkového penzijního spoření (DPS) slouží pracujícím lidem k dlouhodobému vytváření finanční rezervy pro seniorní fázi života. Nashromážděné a ideálně zhodnocené peníze lze po dosažení věku 60 let a spoření alespoň po dobu 10 let (u smluv DPS uzavřených od roku 2024) či 5 let (u smluv DPS uzavřených před rokem 2024) proměnit na stále populární jednorázové vyrovnání nebo pravidelnou měsíční penzi.

Jednorázové vyrovnání je ovšem zatíženo 15% zdaněním všech připsaných výnosů a pravidelná penze zase u naprosté většiny klientů odpovídá malému zlomku (očekávaného) státního starobního důchodu. A to navzdory výrazné podpoře DPS formou státních příspěvků navyšujících měsíční úložku až o 20 %, pokud se nachází mezi 500 CZK až 1700 CZK, nebo o trochu méně v kombinaci s úlevou na dani z příjmu fyzických osob u vyšších částek spoření.

Současné nemoci doplňkového penzijního spoření

DPS zkrátka ani po 13 letech fungování běžně neposkytuje slušné přilepšení ke starobnímu důchodu z průběžného systému pay-as-you-go, jehož význam bude nejspíš dlouhodobě klesat kvůli zhoršující se demografické situaci a bilanci státního rozpočtu ČR. Kromě neoptimálního nastavení některých parametrů DPS stojí za tímto problémem i chyby na straně jinak odpovědných klientů, kteří se nechtějí spoléhat na případnou politickou podporu starobních důchodců ze strany budoucích vlád.

DPS ani po 13 letech fungování běžně neposkytuje slušné přilepšení ke starobnímu důchodu z průběžného systému.

Někdo spoří málo, třeba pouze minimálních 500 CZK měsíčně pro získání státního příspěvku, a jiný zase začne využívat DPS pozdě s rizikem, že mu poskytování státních příspěvků bude kolidovat s nárokem na starobní důchod. (Obojí mít nelze.) Mnozí klienti ovšem hřeší na to, že každý měsíc posílají nemalé peníze do vysoce konzervativních účastnických fondů klidně i po delší dobu než 20 let. V tomto případě je ignorování povahy vlastních investic připravuje o rozhodující životní výnosy a degraduje jejich DPS téměř na úroveň někdejšího penzijního připojištění s ultrakonzervativními transformovanými fondy.

Není účastnický fond jako účastnický fond

Účastnické fondy lze kategorizovat do čtyř hlavních skupin z hlediska sledovaného rizikově-výnosového profilu portfolia. Povinné nejkonzervativnější fondy, které dominantně zahrnují nástroje peněžního trhu, mají velký problém dlouhodobě držet krok s inflací a jim svěřené úspory tak obvykle ztrácejí na kupní síle. Hodí se nicméně v poslední fázi penzijního spoření jako pojistka proti nenadálému propadu dynamických investic na akciových, komoditních či alternativních trzích.

Stále opatrné složení portfolia s převahou dluhopisů vykazují dluhopisové až defenzivní smíšené účastnické fondy. Jejich výkonnost se sice může během úspěšného 3letého období vyrovnat české inflaci, ale většinou na ni nestačí. K nezanedbatelnému zaostávání za inflací typicky dochází v době vzestupu tržních úrokových sazeb, kdy ceny dluhopisů obvykle klesají kvůli prohloubení úrokového rizika. Avšak díky pořád dobré odolnosti vůči krušným tržním ztrátám, typickým pro dynamická aktiva, může klient tuto kategorii účastnických fondů využít v posledních 2 až 5 letech penzijního spoření v souladu s logikou životního cyklu.

Lépe vycházejí z hlediska schopnosti dlouhodobě zhodnocovat úspory vyvážené smíšené, a především dynamické smíšené až akciové účastnické fondy. První jmenovaná skupina dokáže ve standardním ekonomickém prostředí mimo recese a stagflační epizody inflaci mírně překonat a druhá ji navíc výrazně zdolat. Děje se tak ale za cenu značné krátkodobé volatility živené propady během zmíněných hospodářsky svízelných etap. Uvnitř druhé skupiny se navíc projevují značné výkonnostní rozdíly mezi různými dynamickými účastnickými fondy od jednotlivých penzijních společností.

Lépe vycházejí z hlediska schopnosti dlouhodobě zhodnocovat úspory vyvážené smíšené, a především dynamické smíšené až akciové účastnické fondy.

Tabulka 1 ukazuje průměrné roční korunové výkonnosti vyvážených smíšených účastnických fondů na obdobích trvajících 1 rok, 5 let a 10 let do konce ledna 2026. Vidíme, že od února 2025 do ledna 2026 se všem podařilo zdolat českou inflaci za cenu značných výkonnostních rozdílů. Zcela jiná situace nastala během posledních 5 let, kdy si naopak prakticky žádný fond s inflací neporadil, i za posledních 10 let, kdy se jí prezentované vyvážené fondy v průměru jakž takž vyrovnaly. Za obě delší období přitom nedoručily investorům až tak dramaticky rozdílné průměrné výkonnosti.

Hlavním důvodem, proč vyvážené účastnické fondy nedokázaly zajistit kladný reálný výnos za posledních 5 let, je mohutná inflační vlna, která vrcholila ve stagflačním roce 2022 současně s výrazným poklesem akciových i dluhopisových trhů. Tato náročná epizoda se projevila i na 10letých výsledcích, podle nichž českou inflaci překonaly pouze tři fondy ze sedmi a jeden další ji trefil.

Významné milníky pro „penzijko“

Největší úspěch slavil na všech sledovaných periodách ČS – PS Vyvážený účastnický fond, který zohledňuje globální akciové investice asi 50 % při mírném nadvážení necyklických nebo hodnotových sektorů, respektive evropských trhů. V dluhopisové složce pak klade důraz na státní dluhopisy ČR různých splatností a v malé míře i evropské korporáty s ratingem investičního stupně. Dobré výsledky zaznamenaly za posledních 10 let i 5 let také vyvážené účastnické fondy penzijních společností ČSOB, Generali a Uniqa, s podílem akciových investic 56 %, 50 % a 47 % v tomto pořadí.

Z tabulky 2 ukazující přehled dynamických až akciových účastnických fondů vyplývá, že tato kategorie v průměru neměla s českou inflací problém a hravě ji zdolala jak za poslední rok, tak i na delších periodách 5 let a 10 let do konce ledna 2026. V dosažených výnosech však nastaly výrazné rozdíly, především za nejkratší 12měsíční období, kdy se objevily dva neúspěchy v podobě neschopnosti generovat silný reálný výnos nad inflaci. Naopak za posledních 10 let již byly odchylky průměrné výkonnosti mezi dynamickými účastnickými fondy s dostatečnou historií přijatelné a všem se povedlo českou inflaci překonat alespoň na úrovni reálného zhodnocení 1,5 % p.a. Kontrast rizika prudké krátkodobé ztráty a naděje na silné dlouhodobé reálné zhodnocení odpovídá profilu akciových investic, které tyto fondy dominantně pokrývají.

Jasnými vítězi se v tabulce 1 staly NN PS Růstový účastnický fond a Conseq PS Globální akciový účastnický fond, které shodně investují 96 % portfolia na globálních akciových trzích. Oba významně nadvažují vyspělou Evropu a rozvíjející se trhy v čele s regionem střední a východní Evropy. Dosahovat dlouhodobě mírně nadprůměrné výkonnosti se dále dařilo dynamickým fondům penzijních společnosti ČS a ČSOB. ČS – PS Dynamický účastnický fond zohledňuje akciové investice 89 % a opět upozaďuje USA ve prospěch ostatních regionů. ČSOB PS Dynamický účastnický fond má akciové pozice zastoupeny 97 % a od ostatních fondů se liší preferencí trhu USA.

Odlišný přístup k DPS ze strany mladé a starší pracující populace

DPS sice nabízí omezený výběr účastnických fondů, ale zato širokou škálu investičních strategií od vysoce konzervativních až po ty nejdynamičtější. Jejich měnící se vhodnost pro různé fáze životního cyklu a klesající efekt lineárně načítaných státních příspěvků na průměrnou výnosnost DPS s rostoucí dobou účasti pak vede k jinému racionálnímu využití tohoto programu ze strany starších a mladších klientů.

Kdo má nyní věk kolem 50 let, může založit DPS na dobu 10 až 15 let se záměrem usilovat o finanční přilepšení (v podobě jednorázového vyrovnání či pravidelné penze) ještě před odchodem do starobního důchodu. Na této kratší periodě je pozitivní vliv státních příspěvků na průměrnou roční výnosnost DPS ještě výrazný – při optimální měsíční úložce by měl podle hrubého odhadu dosáhnout 2 % až 4 % p.a. Uvažovaný klient pak neudělá chybu, když například začne s vyváženým smíšeným účastnickým fondem a v posledních zhruba 5 letech překlopí spoření do konzervativnějších fondů.

Komu ještě nebylo 45 let, může počítat s dobou spoření 20 až 45 let. Takto dlouhý horizont již značně rozpouští efekt státních příspěvků či daňových úlev a klade naopak velký důraz na dostatečně dynamický nebo rovnou akciový profil vybraného účastnického fondu, který se bude využívat po rozhodující většinu spořicího období. Očekávané značné dlouhodobé zhodnocení akciových strategií totiž funguje na principu složeného úročení a přináší perspektivu exponenciálního růstu úspor vázaných v DPS s nadějí na pozdější důstojné finanční zajištění v penzi. Teprve během posledních 5 až 10 let spoření může klient přistoupit na vyvážený smíšený účastnický fond a nakonec na konzervativní fondy.