Kolik peněz skutečně potřebujeme k finanční nezávislosti?

Finanční nezávislost od 65 let

Představme si například člověka, který chce od 65 let utrácet 500 000 Kč ročně po dobu 30 let a zároveň předpokládá, že už nebude mít žádný další příjem. Pro výpočet použijeme známé pravidlo 4 %, které říká, že pokud budeme z kapitálu investovaného například do globálních akciových indexů vybírat každoročně 4 % a tuto částku pravidelně navyšovat o inflaci, měl by kapitál vystačit zhruba na 30 let. Pokud tedy vydělíme 500 000 Kč čtyřmi procenty (nebo částku vynásobíme 25), dostaneme: 500 000 × 25 = 12 500 000 Kč. Tedy přibližně 12,5 milionu korun jako cílovou částku pro pokrytí výdajů na 30 let.

Když máme i jiné příjmy, potřebná částka výrazně klesá

Stačí však mírně změnit předpoklady a potřebná suma může být dramaticky nižší. Předpokládejme, že daná osoba bude mít: 

• 15 000 Kč měsíčně (180 000 Kč ročně) ze státního důchodu
• 5 000 Kč měsíčně (60 000 Kč ročně) z práce na částečný úvazek

Celkový roční příjem mimo portfolio je tedy 240 000 Kč. Z vlastního kapitálu tak musí pokrýt už jen 500 000 − 240 000, tedy 260 000 Kč ročně. Podle pravidla 4 % to znamená: 260 000 × 25 = 6 500 000 Kč. Namísto 12,5 milionu tedy stačí přibližně 6,5 milionu korun. Schopnost generovat dodatečný příjem tak výrazně snižuje potřebnou úroveň finančních aktiv.

Co když chceme finanční nezávislost už ve 35 letech?

Pokud chceme být finančně nezávislí už ve 35 letech (místo v 65), znamená to, že musíme pokrýt zhruba o 30 let více výdajů – tedy přibližně 60 let místo 30. Velmi konzervativní úvaha by mohla znít: „Když se zdvojnásobí časový horizont, zdvojnásobí se i potřebná částka.“ Podle toho bychom namísto 12,5 milionu potřebovali: 12,5 milionu × 2 = 25 milionů Kč. Tento odhad je ale zpravidla příliš opatrný. V původním příkladu by totiž stačil reálný výnos na úrovni přibližně 1,22 % ročně. Pokud takový výnos zadáme do finanční kalkulačky, zjistíme, že na 60 let při výdajích 500 000 Kč ročně by stačilo přibližně 21 milionů Kč, ne 25 milionů.

Z toho plyne důležitý závěr:
Suma potřebná pro finanční nezávislost často není tak vysoká, jak se na první pohled zdá — zejména pokud máme i jiné stabilní zdroje příjmu (důchod, hobby, částečný úvazek).

Bod zlomu: kdy příjem z investic pokryje výdaje

Ne každý se cítí komfortně s myšlenkou postupného „ukrajování“ z majetku. Mnoho investorů proto míří na stav, kdy příjem z jejich portfolia plně pokryje (ideálně i převýší) jejich výdaje. Tento okamžik se nazývá bod zlomu (crossover point). Bod zlomu je situace, kdy roční výnos z investic je větší nebo rovný ročním výdajům. K jeho výpočtu znovu potřebujeme pouze dva vstupy: výši ročních výdajů a očekávaný roční výnos portfolia. Následný vzorec je pak jednoduchý: Bod zlomu = Roční výdaje / Očekávaný výnos

Pokud tedy utrácíme 500 000 Kč ročně a očekáváme 5% výnos, bod zlomu bude: 500 000 / 0,05 = 10 000 000 Kč. Majetek ve výši 10 milionů korun při výnosu 5 % generuje přibližně 500 000 Kč ročně. Při výnosu 4 % vychází bod zlomu na: 500 000 / 0,04 = 12 500 000 Kč, což přesně odpovídá pravidlu 4 %.

Závěrem

Tyto výpočty nejsou dokonalé, ale poskytují realistický rámec pro plánování. V praxi není nutné řešit přesnost „na korunu“ — důležitější je pochopit logiku a mít rozumný odhad. Nejdůležitější závěr z uvedených přepočtů je, že nejzásadnějším faktorem na cestě k finanční nezávislosti často není výnos portfolia, ale výše výdajů. Právě úroveň výdajů určuje: jak rychle se k finanční nezávislosti dostaneme, a zda se k ní vůbec můžeme dostat. A proto platí i jedna velmi praktická myšlenka: Pokud dokážeme najít způsob, jak být spokojení s nižšími výdaji, vlastníme jedno z nejvzácnějších „aktiv“, která existují.