Odklon od tématu AI nahrává na trhu USA akciové strategii equal weight. Může však uspět dlouhodobě?

Většina benchmarkových akciových indexů odvozuje váhy zahrnutých společností z jejich tržní kapitalizace, tedy součinu aktuální tržní ceny jedné akcie dotyčné firmy a počtu jejích akcií volně obchodovaných na regulovaných burzách (free float). Indexy vážené podle tržní kapitalizace se typicky vyznačují solidní likviditou a schopností spolehlivě předvídat, zda nastává zlepšení nebo zhoršení vývoje ekonomiky daného investičního regionu či země.

Podle kritiků však tyto klasické akciové indexy dávají zbytečně velký prostor obřím korporacím, které vynesl na výsluní nadměrný zájem investorů v minulosti, ale z hlediska možné další expanze jsou již za zenitem. Naopak podceňují do budoucna perspektivní, ovšem zatím ještě malé firmy co do obchodovaného objemu akcií. To může vést k neoptimálnímu poměru výnos / riziko u kapitalizačně vážených indexů.

Rovnoměrně vážené akciové indexy reagují na kritiku těch kapitalizačně vážených, které poskytují přílišný prostor minulým vítězům a současně podceňují budoucí vítěze, zejména na trhu USA.

Na uvedené výtky zareagovali jejich tvůrci zavedením akciových indexů s rovnoměrným či ekvivalentním vážením jednotlivých pozic, které jsou v nich zastoupeny vždy stejným procentem. Typickým příkladem je verze S&P 500 Equal Weight odvozená od základního kapitalizačně váženého amerického akciového indexu S&P 500. To znamená, že uvedený rovnoměrně vážený index má pro každou z 500 pozic vymezenu cílovou váhu 0,2 %. Existují i obdobné regionální akciové indexy s ekvivalentním vážením pozic od MSCI jako MSCI Europe, MSCI Japan či MSCI Emerging Markets. Takto sestavené indexy poskytují dobrý obraz o průměrném výnosu na daném akciovém trhu, nejsou však moc reprezentativní z makroekonomického hlediska. V důsledku výrazné kolísavosti cen akcií dochází u nich obvykle k čtvrtletnímu rebalancování.