DIP funguje — ale jinak, než si většina lidí myslí. První data z trhu překvapila

Otázka ale zní: funguje DIP i v praxi tak, jak zákonodárci slibovali? Zvyšuje skutečně celkové úspory domácností, nebo jen chytře přesouvá peníze z jednoho účtu na druhý? Právě na to se snaží odpovědět nová datově podložená studie společnosti Edward, která v ní analyzuje chování více než 35 tisíc investorů v prvních dvou letech existence DIPu.

Původ DIP: důvody a význam

Motivace za vznikem DIPu není nijak originální, o to je však naléhavější. Česká populace stárne, poměr pracujících k důchodcům se každým rokem zhoršuje a je stále zřejmější, že státní důchod sám o sobě většině lidí na udržení životní úrovně stačit nebude. Podobnou situaci řeší prakticky všechny vyspělé země. Odpověď bývá kombinací:

• postupného zvyšování věku odchodu do důchodu
• úprav důchodových vzorců
• a podpory soukromého dlouhodobého investování

DIP do této logiky zapadá přesně. Nabízí totiž pro investora:

• daňový odpočet až 48 000 Kč ročně
• příspěvky zaměstnavatele s daňovým zvýhodněním až do 50 000 Kč ročně
• a zároveň výrazně širší investiční možnosti než tradiční penzijní produkty.

Na konci roku 2025 existovalo v Česku už téměř 220 tisíc DIP účtů. Rychlá adopce DIP ale sama o sobě neříká nic o tom, zda stát touto cestou skutečně podporuje tvorbu nových úspor, nebo jen dotuje chování, které by proběhlo i bez daňové podpory.

Co přesně data sledují

Studie pracuje s detailními měsíčními daty investorů investiční platformy Edward v období květen 2023 až prosinec 2025. Klíčové je, že analýza:

• nesleduje jen samotné účty DIP
• agreguje i všechny investiční účty jednoho investora dohromady 

Díky tomu je možné rozlišit dvě zásadně odlišné situace:

1. Vznikají nové úspory?
   Rostou celkové měsíční investice domácnosti?
2. Dochází jen k přesunu peněz?
   Rostou příspěvky na DIP, co jinde klesají o stejnou částku?

Právě tento rozdíl je pro hodnocení smysluplnosti DIPu klíčový. Výsledky tří nezávislých ekonometrických metod se shodují v tom, že založení DIPu vede k nárůstu celkových měsíčních příspěvků. Konkrétně v průměru platí, že po založení DIPu:

• na DIP účet přiteče zhruba +2 000 Kč měsíčně,
• příspěvky na ostatních investičních účtech klesnou asi o -1 500 Kč,
• čistý nárůst úspor tak činí přibližně +500 až +600 Kč měsíčně.

Jinými slovy: zhruba 70% peněz v DIPu je přesun z jiných účtů a 30% tvoří nové úspory. Důležité je, že tento efekt:

• není jednorázový
• přetrvává 18 až 21 měsíců po založení DIPu
• a nevypadá jako krátkodobá daňová optimalizace 

Cenovka pro stát

Daňová podpora samozřejmě není zadarmo. Každá koruna odpočtu znamená výpadek příjmů státního rozpočtu. Ve sledovaném vzorku vychází, že:

• stát přišel na daních zhruba o 44 milionů Kč za dva roky
• což odpovídá asi 520 Kč měsíčně na jednoho DIP investora

Když tento náklad porovnáme s nově vzniklými úsporami, dostaneme jednoduchý, ale výmluvný poměr: 1 Kč ušlé daně vytvoří přibližně 1,15 Kč nových úspor. To není fiasko - ale ani žádný zázrak. Daňová podpora funguje, pákový efekt je ale spíše mírný. 

DIP v porovnání se zahraničím

Zajímavé je srovnání s mezinárodními studiemi. Například výzkumy z Dánska, Velké Británie nebo USA často ukazují, že:

• daňové pobídky ke spoření vedou téměř výhradně k přesunům stávajícich investic
• nové úspory jsou minimální
• v některých případech vznikne jen 0,1 Kč nových úspor na 1 Kč daňové podpory.

V tomto světle vychází český DIP, alespoň v analyzovaném vzorku, relativně dobře. Autoři studie ale správně upozorňují na důležité omezení: sledovaná skupina zahrnuje aktivní investory, doprovázené často finančním poradenstvím. To je segment investorů, u kterého lze čekat vyšší disciplínu i lepší reakci na nové investiční nástroje. Nelze tedy automaticky předpokládat, že stejný efekt se projeví i u širší populace. 

Dopady pro investory a politiky

Z pohledu investora je závěr poměrně přímočarý:

• DIP dává ekonomický smysl
• zvyšuje kapitál investora pomocí dlouhodobého investování
• a daňové výhody nejsou „jen na oko“

Z pohledu státu je obrázek o něco složitější: DIP skutečně podporuje tvorbu úspor, sám o sobě však všechny problémy důchodů nevyřeší. Jeho efektivita přitom silně závisí na tom, kdo jej využívá. Zkušenosti ze zahraničí potvrzují, že u méně aktivních domácností fungují lépe automatické mechanismy (jako např. automatické zapojení do investování), než dobrovolné daňové pobídky. 

Závěrem

DIP má potenciál stát se důležitou součástí českého systému dlouhodobého investování. První tvrdá data ukazují, že DIP nevytváří jen iluzi, ale reálně zvyšuje úroveň úspor - i když z velké části prostřednictvím přesunů. Pro investory je to pořád dobrá zpráva. A pro stát je to signál, že DIP dává smysl sledovat, vyhodnocovat a dál ladit - a to ideálně na základě dat, nikoliv pouze dojmů.