ČNB přitvrzuje. Dopady podle finančních poradců pocítí hlavně klienti

Investiční poradci jsou pro Českou národní banku aktuálně trnem v oku. A to tak výrazným, že se rozhodla zpřísnit podmínky jejich fungování až na úroveň, které musí dodržovat banky a velké finanční instituce.

Na první pohled může takový krok působit logicky. Přísnější pravidla často znamenají vyšší ochranu klienta a ve finančním prostředí to platí dvojnásob. Ve skutečnosti se ale situace má přesně opačně, výsledky navrhované regulace dopadnou především na koncové klienty – tedy české domácnosti a spotřebitele. Finanční poradenství je přitom v Česku regulované v rámci pravidel Evropské unie. Ta ale umožňuje členským státům přiměřeně přizpůsobovat vlastní národní úpravy těchto pravidel. 

Jako přiměřené však navrhované změny nevidí Česká asociace společností finančního poradenství a zprostředkování. Podle ní neexistuje žádný daty podložený důvod pro takto silný regulatorní zásah. Marek Černoch, výkonný ředitel ČASF, považuje jednání ČNB za zbytečnou zátěž fungujícího trhu a zároveň pochybuje o tom, zda národní banka soustředí svou pozornost správným směrem. 

Jestliže centrální banka tvrdě zasahuje obor, ve kterém řešila podle posledních informací 56 stížností za rok, a zároveň nedokáže stejně důsledně reagovat tam, kde klientům vznikají miliardové ztráty, je zcela namístě ptát se, zda jsou její priority nastaveny správně.

Ztráty v hodnotě 31,7 miliard Kč za poslední rok, na které ČASF odkazuje, přitom nejsou ojedinělým problémem. V posledních letech se opakovaně objevily případy podnikových dluhopisů vydávaných mimo regulované trhy. Investoři tak čelili výraznému riziku nedostatečných informací, slabého zajištění a celkově netransparentního fungování emitenta. Ve značném množství případů se ukázalo, že společnosti nebyly schopny své závazky splácet, což vedlo k extrémním ztrátám drobných investorů. Ty v souhrnných objemech čítaly miliardy korun.

Tyto dluhopisy se velmi často pohybují na hranici regulovaného prostředí v tzv. šedé zóně. Ne vždy totiž papírově podléhají pravidlům, které platí pro standardní investiční nástroje. Jejich značná rizikovost tak pro běžného investora může zůstat na první pohled skrytá. Právě v takových situacích pak vzniká prostor pro zásadní ztráty, které drobné investory můžou zasáhnout naprosto zdrcujícím způsobem. Proč tedy Česká národní banka tuto situaci přehlíží a svou pozornost soustředí na investiční poradce, kteří už nyní operují v poměrně přísně regulovaném prostředí?