Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla pokračovat se základní sazbou pro refinanční operace 2,15 % p.a. V současnosti považuje svou měnovou politiku za dobře nastavenou a při dalším rozhodování o ní bude postupovat podle nově příchozích dat. Taktéž Česká národní banka (ČNB) zachovala základní 2T repo sazbu na stávajících 3,5 % p.a. a zdůraznila vyváženost proinflačních a protiinflačních faktorů, hovořících pro stabilitu sazeb v nadcházejících měsících.

Protože se meziroční inflace v obou ekonomikách dostala znatelně pod cílová 2 %, je pravděpodobné, že na příštích zasedáních prodiskutují centrální bankéři možnost letošního snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Protichůdným faktorem, který je bude od tohoto kroku odrazovat, však zůstává vyšší jádrová inflace, která se v obou ekonomikách, a zvláště té české, stále drží nad 2 %.

Protože se meziroční inflace v obou ekonomikách dostala znatelně pod cílová 2 %, je pravděpodobné, že na příštích zasedáních prodiskutují centrální bankéři možnost letošního snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Jádrová inflace sleduje změny cen pouze u větší části spotřebitelského koše po vyřazení kolísavých položek, jako jsou energie, paliva, potraviny, alkohol a tabák, respektive v Česku i regulované ceny a prvotní dopady změn nepřímých daní. Díky této úpravě lze odfiltrovat vývoj inflace v dané ekonomice od krátkodobých výkyvů a vystihnout lépe její směřování na delším horizontu 1 až 2 roky, kdy se podle centrálních bank nejsilněji projevují makroekonomické dopady aktuálních změn úrokových sazeb.

Zda pak ECB, a hlavně ČNB, své sazby letos skutečně sníží, zůstává nejisté. Podívejme se na některé argumenty podrobněji.