Měnová politika ECB a ČNB: která centrální banka sníží sazby jako první?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

ECB i ČNB na svých posledních zasedáních, konaných ve stejný den 5. února 2026, ponechaly úrokové sazby beze změny. Jejich stabilita se očekává i v následujících měsících. Lednové zpomalení meziroční inflace v eurozóně na 1,7 % a v Česku na 1,6 % však přeci jen oživilo úvahu, zda letos nevzniká prostor pro další uvolnění měnové politiky. Jaké pro něj existují šance a v čem se přístup obou centrálních bank liší?

Evropská centrální banka (ECB) se rozhodla pokračovat se základní sazbou pro refinanční operace 2,15 % p.a. V současnosti považuje svou měnovou politiku za dobře nastavenou a při dalším rozhodování o ní bude postupovat podle nově příchozích dat. Taktéž Česká národní banka (ČNB) zachovala základní 2T repo sazbu na stávajících 3,5 % p.a. a zdůraznila vyváženost proinflačních a protiinflačních faktorů, hovořících pro stabilitu sazeb v nadcházejících měsících.

Protože se meziroční inflace v obou ekonomikách dostala znatelně pod cílová 2 %, je pravděpodobné, že na příštích zasedáních prodiskutují centrální bankéři možnost letošního snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů. Protichůdným faktorem, který je bude od tohoto kroku odrazovat, však zůstává vyšší jádrová inflace, která se v obou ekonomikách, a zvláště té české, stále drží nad 2 %.

Protože se meziroční inflace v obou ekonomikách dostala znatelně pod cílová 2 %, je pravděpodobné, že na příštích zasedáních prodiskutují centrální bankéři možnost letošního snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů.

Jádrová inflace sleduje změny cen pouze u větší části spotřebitelského koše po vyřazení kolísavých položek, jako jsou energie, paliva, potraviny, alkohol a tabák, respektive v Česku i regulované ceny a prvotní dopady změn nepřímých daní. Díky této úpravě lze odfiltrovat vývoj inflace v dané ekonomice od krátkodobých výkyvů a vystihnout lépe její směřování na delším horizontu 1 až 2 roky, kdy se podle centrálních bank nejsilněji projevují makroekonomické dopady aktuálních změn úrokových sazeb.

Zda pak ECB, a hlavně ČNB, své sazby letos skutečně sníží, zůstává nejisté. Podívejme se na některé argumenty podrobněji.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 77 % článku
Registrujte se Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Fed dostává nečekaný prostor: co přinesla klíčová data k inflaci a trhu práce?

3 minuty

Po dlouhém čekání trhy získaly zásadní data k americkému trhu práce a inflaci. Poslední oficiální statistiky, které v obou případech vychází zpravidla na měsíční bázi, pocházely ze září. Za říjen a listopad nebyly totiž v důsledku shutdownu americké vlády standardně zveřejněny. Investoři či představitelé centrálních bank, kteří byli v tomto období odkázáni na dílčí indikátory a data ze soukromého sektoru, tak nyní získali přesnější představu o aktuálním stavu americké ekonomiky i o pravděpodobném dalším směřování měnové politiky Fedu.

Powell váhá, Fed se štěpí: prosincové zasedání odhalilo hluboké rozpory

5 minut

Fed na svém prosincovém zasedání rozhodl o snížení úrokových sazeb o 25 bazických bodů do pásma 3,50-3,75 %. Jedná se tak již o třetí zasedání v řadě, kdy Fed sazby snížil, a to od září o 75 bazických bodů. Celkově od počátku cyklu snižování sazeb, tedy od září loňského roku, snížil Fed sazby o 1,75 %. Ani v případě tohoto zasedání nebylo hlasování jednotné, proti rozhodnutí hlasovali 3 z 12 členů FOMC, což je nejvíce od roku 2019. Fed také vydal aktualizovanou prognózu, která je oproti té předchozí o něco optimističtější. Po dlouhém období snižování bilance, tedy rozprodeji rezerv, kterým Fed stahoval z trhu likviditu, nyní Fed otočil, a naopak začal bilanci rozšiřovat. To z důvodu lepší kontroly nad udržením sazeb v cílovém pásmu.

Americká inflace zatím odolává Trumpovým clům. Udrží se snad pod 3 %?

7 minut

Nová fáze navýšení amerických dovozních cel během letních měsíců dosud nevyhnala spotřebitelskou inflaci v zámoří nad 3 %, což vítá i akciový trh. Existují však signály delšího rozložení proinflačních dopadů přísnější obchodní politiky USA v čase a brzy může být vše jinak. Jak bude na vzniklou ekonomickou nejistotu reagovat centrální banka Fed, která nyní musí vzít v úvahu i slábnoucí dynamiku trhu práce?

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Svět zaplavují peníze: Globální zásoba míří nad 100 bilionů dolarů

5 minut

Nabídka peněz měřena agregátorem M2 se už v USA, Eurozóně, Číně a Japonsku vyšplhala na téměř 99 bilionů USD. Před deseti lety byla na úrovni 54 bilionů USD. A do konce roku bude zcela jistě pokořena hranice 100 bilionů USD. Pokud bychom použili definici širšího peněžního agregátoru M3, tak ke konci září 2025 byla peněžní zásoba ve světě 142 bilionů USD. Od roku 2000 nastal nárůst o 446 % při průměrném ročním růstu na úrovni 7 %. Zajímavý je i údaj o nabídce peněz v poměru k HDP. Ke konci roku 2024 by tento indikátor na úrovni 141 %. V roce 2000 to bylo 100 % a v roce 1960 to bylo 50 %.