Budoucnost bez hotovosti: kdo získá moc v plně digitální ekonomice?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Postupný ústup hotovosti mění samotnou podstatu peněz a přetváří ekonomiku v nepřetržitý datový tok. V prostředí, kde tradiční mince a bankovky ztrácejí svůj význam, se ohnisko ekonomické moci přesouvá od pouhého vlastnictví kapitálu ke kontrole nad jeho pohybem.

Trh se tak formuje kolem tří klíčových pilířů: globálních platebních sítí, technologických gigantů ovládajících uživatelská rozhraní a centrálních bank s jejich projekty digitálních měn. Kdo nakonec ovládne pověstný „okamžik platby“ a proč se správa finanční infrastruktury stává nejcennějším aktivem digitální éry?

Bezhotovostní ekonomika v Evropě dlouhodobě mění strukturu platebního chování a posouvá peníze do digitální podoby. Evropská centrální banka ve svém výzkumu platebních zvyklostí uvádí, že hotovost stále tvoří významnou část transakcí, ale její podíl systematicky klesá v důsledku digitalizace platebních kanálů. Tento vývoj mění povahu peněz jako takových a přesouvá jejich funkci do digitálních sítí, které transakce zprostředkovávají. 

Česká národní banka dlouhodobě potvrzuje, že růst bezhotovostních plateb zvyšuje efektivitu ekonomiky a posiluje význam digitálních platebních infrastruktur. Každá transakce se tímto způsobem stává datovým záznamem, který lze analyzovat v reálném čase a využívat k řízení ekonomických toků. Vytváří se prostředí, kde hodnota nevzniká jen v samotném zboží, ale také v informaci o jeho pohybu. Platební sítě tak získávají roli infrastruktury, která určuje viditelnost celé ekonomiky. Jen společnost Visa ve svých výročních zprávách popisuje globální rozsah své platební sítě, která zpracovává miliardy transakcí ročně.  Tato infrastruktura přetváří ekonomiku do podoby datového toku, kde rozhodující není vlastnictví peněz, ale kontrola nad jejich pohybem. Tento posun vytváří nový typ ekonomické moci, který stojí mimo tradiční bankovní bilanci.


Pokračování článku je dostupné pro registrované

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 76 % článku
Registrujte se

V článku se dále dozvíte:

  • Jak digitální euro může proměnit vztah mezi centrálními a komerčními bankami
  • Proč se největší ekonomická moc přesouvá k provozovatelům platební infrastruktury
  • Které tři vrstvy institucí rozhodují o pohybu peněz v digitální ekonomice
Už mám registraci. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Léky na hubnutí i odpor k cukru. Dokáže PepsiCo přežít největší hrozbu své historie?

5 minut

Na akciovém trhu existují společnosti, které přitahují pozornost novými technologiemi, revolučními produkty a velkolepými vizemi budoucnosti. A pak existují firmy, které prodávají brambůrky, limonády a ovesné vločky. Právě do druhé skupiny patří PepsiCo. Na první pohled působí obyčejně. Na druhý pohled jde o jeden z nejpozoruhodnějších byznysů moderní ekonomiky.

Akciový souboj dekády: Dokáže AI boom přetlačit energetický šok a drahé peníze?

8 minut

Globální akciové trhy se nacházejí ve střetu dvou protichůdných sil. Na jedné straně stojí technologický optimismus poháněný masivními investicemi do umělé inteligence, na druhé straně makroekonomické potíže v podobě vleklého konfliktu v Íránu, energetického šoku a rizika mírného zvýšení úrokových sazeb centrálních bank ze současných nemalých úrovní. Jak tento souboj ovlivňuje výkonnost růstových a hodnotových akcií, z nichž ty první významně pokrývají novou ekonomiku a ty druhé se více spoléhají na starý fyzický svět?

Michlův jestřábí obrat: Zdrtí ČNB ekonomiku vyššími sazbami, aby zkrotila inflaci?

10 minut

Guvernér ČNB Aleš Michl prohlásil, že je připraven obětovat část růstu české ekonomiky pro dosažení inflačního cíle 2 %. Meziroční inflace v dubnu tuto hladinu přeskočila o půl procentního bodu a její vzestup asi ještě není u konce, když ji tlačí nahoru jak vnější ropný šok z konfliktu mezi USA a Íránem, tak domácí faktory v podobě vytrvalého růstu reálných mezd a uvolněné rozpočtové politiky nové vlády premiéra Andreje Babiše. Chystá se ČNB skutečně letos zvýšit základní úrokovou sazbu na 3,75 % či dokonce 4,00 % a riskovat tím útlum ekonomiky i zhoršení vztahů s vládou?

Největší nákupní horečka za desítky let. Centrální banky míří ke zlatu

5 minut

Centrální banky už nějakou tu dobu mění své dolary na zlato, které tak v současnosti tvoří více jak pětinu jejich světových rezerv. Co to způsobilo? Rychlým výletem do minulosti přijdeme nejen na to, ale jako vždy i na několik zajímavostí. Při pohledu do budoucna se zas nabízí otázka, jakou roli zaujmou centrální banky ke kryptoměnám. Zde nelze nechat bez povšimnutí, že k jejich největším průkopníkům patří právě Česká republika.