Zasedání ČNB: Nízká inflace neříká celý příběh
Česká národní banka na svém srpnovém zasedání rozhodla o ponechání úrokových sazeb na stávající úrovni, dvoutýdenní repo sazba tak i nadále činí 3,75 %. Rozhodnutí bylo jednomyslné, pro ponechání sazeb hlasovalo všech 7 členů bankovní rady.
Jedná se také o první zasedání po červnovém zvýšení sazeb o 25 bazických bodů, které bylo prvním zpřísněním měnové politiky za 4 roky. Rozhodnutí nebylo pro trh překvapením, člen bankovní rady Jakub Seidler se před zasedáním veřejně přiklonil k vyčkání, zatímco Jan Kubíček připouštěl ještě jedno zvýšení sazeb do konce roku, neviděl však potřebu jednat bezprostředně. ČNB také představila letní aktualizaci své prognózy.
Přestože na světovou ekonomiku dopadají silné inflační tlaky plynoucí z napjaté geopolitické situace, celková inflace se v České republice vyvíjí příznivě, tedy pohybuje se poblíž inflačního cíle. V červnu i červenci se v meziročním vyjádření dokonce nacházela pod +2% cílem, konkrétně vzrostly ceny v červnu meziročně o +1,5 % a v červenci o +1,7 %. To je v kontextu vývoje v eurozóně či Spojených státech, kde je inflace nad cílem, dobrý výsledek.
Situaci však nelze vnímat jen touto jednou optikou. Za nízkou celkovou inflací stojí především kolísavé ceny potravin a pohonných hmot. Ceny potravin byly v červnu meziročně nižší o -3,4 % a samy o sobě snížily celkovou inflaci o 0,6 procentního bodu. Pohonné hmoty sice zlevnily proti svému dubnovému vrcholu, ve srovnání s únorem však zůstávaly přibližně o pětinu dražší.
Lepším vodítkem je tak jádrová inflace, která je již 8 měsíců zvýšená a atakuje hranici +3,0 %. A to bez výraznější tendence k poklesu. Právě vývoj jádrové inflace je důvodem, proč Česká národní banka zaujímá spíše jestřábí postoj. Roli sehrává zvýšená úvěrová dynamika, meziroční růst hypotečních úvěrů i úvěrů nefinančním podnikům se v červnu přiblížil k +10 %, či napjatý trh práce vedoucí k rychlému růstu mezd. Nominální mzdy v prvním kvartálu meziročně vzrostly o +8,1 %, nezaměstnanost zůstává nízká a spotřeba domácností pokračuje v růstu.
Dynamický vývoj lze pozorovat také v růstu cen služeb a nemovitostí. Právě služby a bydlení jsou ve větší míře ovlivňovány domácí poptávkou, zmíněným vývojem mezd či dostupností úvěrů. Ceny služeb v červnu vzrostly meziročně o +4,5 %, ceny vlastnického bydlení pak o +5,2 %.
Výhled inflace pro letošní rok ČNB dokonce oproti jarní prognóze zlepšila, pro rok 2027 naopak mírně zhoršila. Zatímco na jaro očekávala průměrný růst cen v letošním roce na +2,2 %, dle aktualizované prognózy počítá s tempem +2,0 %. V roce 2027 by měla zrychlit na +2,5 %, o +0,1 p.b. více, než banka očekávala na jaře. Obdobné tempo by měla inflace zachovat i pro rok 2028 (+2,4 %).
Nižší prognóza pro letošní rok reflektuje zejména současný příznivý vývoj volatilních položek, jejich protiinflační působení však nemusí být trvalé. Na delším horizontu tak podle ČNB opět převáží zvýšená jádrová inflace a domácí cenové tlaky.
Česká ekonomika nadále roste, její dynamika však v první polovině roku mírně zpomalila. Podle předběžného odhadu se HDP ve druhém kvartálu zvýšil meziročně o +2,0 %, zatímco v prvním kvartálu růst činil +2,1 %. ČNB proto snížila výhled letošního růstu ekonomiky z +2,5 % na +2,2 %. V příštím roce by měl růst zrychlit na +2,7 % a v roce 2028 dosáhnout +2,5 %. Hlavním zdrojem růstu zůstává domácí poptávka v čele se spotřebou domácností, zatímco exportní část ekonomiky nadále omezuje slabší výkon některých významných obchodních partnerů v eurozóně.
Kurz koruny by měl dle nové prognózy zůstat v následujících letech relativně stabilní. ČNB očekává průměrný kurz 24,3 CZK/EUR v letošním roce, 24,4 CZK/EUR v roce 2027 a opět 24,3 CZK/EUR v roce 2028. Stabilní a relativně silná koruna je důležitou součástí restriktivních měnových podmínek, protože tlumí korunové ceny dováženého zboží a energií. Výhled zároveň předpokládá průměrnou cenu ropy Brent 84,7 USD za barel v letošním roce, její následný pokles na 76,2 USD v roce 2027 a 72,9 USD v roce 2028. Další eskalace konfliktu na Blízkém východě by však mohla vést k citelně odlišnému vývoji.
Bankovní rada vyhodnotila celkovou bilanci rizik jako proinflační. Vedle setrvalé jádrové inflace, rychlého růstu mezd, úvěrů a veřejných výdajů bude ČNB nadále sledovat možné sekundární dopady konfliktu na Blízkém východě do domácích cen a inflačních očekávání. Protiinflačně může naopak působit slabý výkon části eurozóny, případná globální korekce cen finančních aktiv či zhoršení světové ekonomiky vlivem obchodních bariér a geopolitické nejistoty.
Co to znamená pro investory
Další postup ČNB bude nadále záviset především na vývoji dvou odlišných zdrojů inflačních tlaků. Prvním jsou vnější faktory spojené zejména s geopolitickou situací a cenami energií, druhým jsou domácí cenové tlaky, jejichž přetrvávání lze pozorovat ve zvýšené jádrové inflaci. Zatímco vliv geopolitiky je velmi obtížně předvídatelný a ve své podstatě domácí měnovou politikou neovlivnitelný (vyšší sazby ČNB ropu na světových trzích nezlevní), právě domácí inflační tlaky může ČNB prostřednictvím přísnějších měnových podmínek již ovlivňovat přímo. Bankovní rada proto ponechává možnost dalšího zvýšení sazeb otevřenou.
Finanční trhy však aktuálně zaceňují výrazně restriktivnější postup, než jaký naznačuje samotná rétorika ČNB. Trh zaceňuje na horizontu 9-12 měsíců (FRA 9x12) růst na úroveň okolo 4,25 %, což odpovídá zacenění přibližně 2 dalších 25bodových zvýšení. Prognóza ČNB i rétorika některých členů bankovní rady je však konzistentní s přibližnou stabilitou krátkodobých tržních sazeb, resp. maximálně jedním 25bodovým zvýšením. Například člen bankovní rady Jan Procházka již před červnovým zasedáním označil tehdejší tržní očekávání výraznějšího zvyšování sazeb za nerealistické.
Tento rozdíl mezi zaceněním trhu a pravděpodobným postupem ČNB vytváří zajímavé prostředí pro korunové dluhopisy. Zejména kratší a střední část křivky aktuálně nabízí atraktivní výnosy a již v sobě zaceňuje poměrně výrazné zpřísnění měnové politiky. Pokud ČNB nakonec sazby zvýší méně, než trh nyní očekává, mohlo by dojít k poklesu tržních výnosů do splatnosti, a tedy k růstu cen dluhopisů. Potenciál pro pokles výnosů na delší části křivky však tlumí uvolněnější fiskální politika a snaha rozvolnit pravidla rozpočtové odpovědnosti, což může zvýšit budoucí emisní potřebu státu a požadovanou rizikovou prémii.
V reakci na dnešní zasedání poklesly výnosy do splatnosti na 2leté i 10leté úrovni o přibližně 5 bazických bodů (k 15:45). Konkrétně činí 10letý výnos 4,73 %, 2letý pak 3,81 %.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
