Slabý japonský jen: Problém pro Američany i finanční trhy, blaho pro cestovatele

Poprvé od asijské měnové krize v roce 1998 zaintervenovaly minulý pátek Spojené státy společně s Japonskem ve prospěch japonského jenu, aby zastavily prudké oslabování měny země vycházejícího slunce. Ta se vůči americkému dolaru propadla na nejslabší úroveň za zhruba čtyři dekády. Američané na příkaz ministra financí Scotta Bessenta prodávali eura z bilance newyorského Fedu a nakupovali japonskou měnu ve snaze tuto posílit. Prezident Trump následně zásah označil za signál přátelství vůči Tokiu a zdůraznil, že Spojené státy chtějí svému dlouholetému spojenci pomoci stabilizovat měnu. Bessent pak dodal, že Washington je připraven akci zopakovat, pokud to bude nutné. 

Příčinou bezprecedentního zásahu je plynulé oslabování jenu, které letos zhoršily rostoucí ceny energií související s válkou v Íránu. Japonsko je totiž silně závislé na dovozu ropy a zemního plynu, takže dražší energie zhoršují obchodní bilanci i inflaci. Slabší měna navíc dovoz ještě více prodražuje, což snižuje kupní sílu domácností a komplikuje hospodářské oživení. To se japonským vládám přitom nedaří nastartovat dlouhodobě, kdy centrální Bank of Japan po dekády udržovala mimořádně nízké či dokonce záporné úrokové sazby a to ve snaze nastarovat ekonomiku z dlouhodobé stagnace a deflace. 

V posledních letech spolu s nástupem jestřábích premiérů Bank of Japan tuto strategii opustila a sazby posunula do normálnějších končin, tyto nicméně stále zůstávají výrazně nižší než ve Spojených státech a tento diferenciál pak nabízí investorům model půjčit si levný jen a investovat do aktiv nabízejících vyšší výnos. Výsledkem je dlouhodobý tlak na oslabování japonské měny.

Což pro Washington znamená problém. Slabý jen se automaticky rovná silnější dolar, což zdražuje americký export a zhoršuje konkurenceschopnost amerických exportérů. Intervence a stabilnější kurz jenu tak lze z perspektivy aktuální americké administrativy interpretovat i jakoi ochranu vlastních ekonomických zájmů. Experti zároveň upozorňují, že Trumpovy/Bessentovy intervence přinesou jen dočasnou úlevu, protože základní příčiny slabosti japonské měny neodstraní a dlouhodobé tlaky na jeho oslabování budou pokračovat.

Kurz jenu zaháčkovaný do celého světa: Američany mohou bolet jeho pohyby oběma směry

Význam hodnoty měny ekonomického gigantu na východní polokouli přitom dalece přesahuje samotné Japonsko. Jedná se totiž o třetí nejvíce obchodovanou měnou na světě po dolaru a euru, přičemž pohyby jeho hodnoty ovlivňují asijské měny i mezinárodní kapitálové toky. Japonsko zároveň patří mezi největší zahraniční investory na světě a jen v USA drží aktiva v hodnotě téměř tří bilionů dolarů. Patří mezi ně více než 1,1 bilionu dolarů v amerických státních dluhopisech, rozsáhlé akciové investice nebo podnikové dluhopisy. A jakákoliv výraznější změna japonské investiční strategie se tak okamžitě propisuje do amerických finančních trhů.