Korejská burza jako varování: Rekordní páka proměnila korekci v lavinu výprodejů
Korejská burza ukázala, co se stane, když se investování změní v kasino. Rekordní využívání páky, miliony margin callů a nucené výprodeje připomněly, že největším rizikem na trzích často není samotná korekce, ale lidé, kteří investují za peníze, které nikdy nevlastnili.
Ještě před pár týdny byla Jižní Korea takřka investičním rájem. Akcie SK Hynix a Samsung letěly vzhůru a umělá inteligence měla být jistotou, na které prostě nešlo prodělat. Sociální sítě zaplavily příběhy lidí, kteří během několika týdnů vydělali násobky svých úspor. Když všechno roste, připadá si totiž každý jako investiční génius. Pak ale přišlo několik horších dní. A rázem se ukázalo, že obrovská část trhu vlastně vůbec neinvestovala. Jen hazardovala s půjčenými penězi.
Když si celý národ začne půjčovat na akcie
Na dění na korejském trhu není „děsivý“ ani tak samotný propad trhu. To je vlastně celkem běžná věc. Ostatně, když vám nějaký národní akciový trh vyskočí za pár měsíců o 100 %, nejde se divit, že bude také podobně rychle korigovat. Mnohem smutnější je to, jak neuvěřitelných rozměrů dosáhlo využívání páky mezi běžnými drobnými investory.
V posledních měsících se totiž z investování (nejen v Koreji) stala téměř společenská posedlost. Vznikala nová dvojnásobně páková ETF na jednotlivé akcie jako SK Hynix a Samsungu, která umožnila vydělávat dvojnásobek denního pohybu. Do těchto produktů během několika týdnů natekly miliardy dolarů a přibližně 92 % jejich držitelů tvořili retailoví investoři. Ano, páková ETF tady byla vždy, a i páková ETF na jednotlivé akcie nejsou (možná bohužel) nic nového. Nicméně rychlost, s jakou je korejští investoři nakupovali, byla poměrně unikátní.
Bohužel ani to mnoha lidem nestačilo. Když má pákové ETF malou páku, nebo vám přijde jako „nuda,“ je tady nakupování akcií na margin, tedy na úvěr. Obchodování na margin tady samozřejmě bylo mnohem dřív než samotná páková ETF a na trhu se využívá už dlouho. Má ovšem jeden problém. Když dáte peníze do pákového ETF, přijdete maximálně o to, co jste investovali. Pokud využijete obchodování na margin, můžete to být i více. Zejména pokud neumíte toto riziko řídit.
Rozsah celé spekulativní horečky dobře ilustrují i samotná čísla. Objem marginových úvěrů na korejském akciovém trhu dosáhl 24. června rekordních 38,63 bilionu wonů (cca 26 miliard dolarů). Ani po následném propadu přitom výrazně neklesl a ještě 15. července činil 34,37 bilionu wonů.
Pokud se započítají i další formy úvěrů používaných k investování, celkové zadlužení investorů už na konci května přesáhlo historicky rekordních 60 bilionů wonů (cca 40,5 miliardy dolarů). Jinými slovy řečeno, korejský akciový trh se proměnil v obrovskou sázku financovanou dluhem. Právě v tomto období se zároveň stal jedním z nejvýkonnějších, ale také nejvolatilnějších akciových trhů na světě.
Když přijde účet
Je těžko říci, jestli první začaly klesat americké polovodičové akcie, nebo ty korejské. Faktem nicméně je, že například Philadelphia Semiconductor Index během jediného obchodního dne odepsal 4,7 %. To sice nebyl příjemný pohled, ale rozhodně nešlo o nic výjimečného. Dokonce i po tomto poklesu zůstával index od začátku roku přibližně o 65 % výše.
Jenže právě tady se ukázal problém. Korejský trh nebyl (minimálně z části) postavený na dlouhodobých investorech, ale na obrovském množství napákovaných spekulací. Běžná jednodenní korekce, která by za normálních okolností znamenala jen vybírání části zisků, spustila lavinu margin callů a nucených výprodejů. Ne proto, že by se dramaticky změnily vyhlídky firem jako SK Hynix nebo Samsung, ale proto, že příliš mnoho lidí investovalo za peníze, které nikdy nevlastnili. Prodávalo se proto, že se prodávat muselo. A právě v ten okamžik přestává fungovat normální trh.
1,2 milionu margin callů během několika dnů
Rozsah celé situace je až absurdní. Podle údajů Goldman Sachs dostalo během několika dnů margin call více než 1,2 milionu obchodních účtů, což odpovídá přibližně jednomu z každých třiceti Korejců v produktivním věku. Jeden člověk ze třiceti. To už není problém několika spekulantů. To je problém daleko větší. Přibližně 320 až 360 tisíc účtů brokeři navíc rovnou zlikvidovali, protože jejich majitelé nedokázali doplnit požadované zajištění.
A tady je právě jeden z problémů. Spousta investorů si myslí, že každá změna ceny akcie odráží nové informace o firmě. To není špatná úvaha. Jenže někdy je to zcela jinak. Někdy cena padá prostě proto, že milion lidí dostal margin call. Fundament přestává existovat a rozhoduje jen likvidita. Když broker prodává vaši pozici, protože nemáte peníze na to doplnit margin call, opravdu ho nezajímá, jestli je SK Hynix levný nebo drahý. Prostě prodá za jakoukoli cenu. A právě proto bývají výprodeje způsobené pákou tak brutální.
KOSPI během jediného dne propadl o téměř 9 %, obchodování muselo být opakovaně přerušováno. Pro představu, rok 2026 už přinesl více aktivací tzv. circuit breakerů než předchozích pětadvacet let dohromady. Od roku 2000 byla korejská burza nucena obchodování přerušit třináctkrát, přičemž sedm těchto případů připadá právě na letošní rok. To už celkem naznačuje, že je někde něco špatně.
Jen během července dosáhl objem nucených likvidací nejméně 344 miliard wonů (asi 233 milionů dolarů), přičemž zveřejněná data ještě nezahrnovala zdaleka celou vlnu výprodejů, která probíhá i v době vzniku tohoto textu. 230 milionů dolarů někomu nemusí připadat jak moc. Jenže pro připomenutí, bavíme se o penězích převážně drobných investorů. A za vším stojí konkrétní lidské příběhy. Agentura Reuters například popsala příběh čtyřiadvacetiletého studenta Lee Seung-hoa. Ten si během povinné vojenské služby našetřil přibližně 20 milionů wonů (cca 13 500 USD, nebo asi 285 tisíc korun).
A protože všichni obchodovali a nebáli se toho, tak si doslova pomocí jediného tlačítka ve své investiční aplikaci otevřel možnost obchodovat až s 500% pákou. Dařilo se a během několika týdnů proměnil své úspory v téměř zhodnotil 15tinásobně, na téměř 300 milionů wonů (4,2 miliony korun). O další čtyři týdny později už ale neměl prakticky nic. „Doslova jsem nemohl dýchat,“ popsal Reuters okamžik, kdy mu broker začal nuceně zavírat pozice.
Zajímavé je, že ani po této zkušenosti nechce Lee podle Reuters s pákou přestat. Tvrdí, že jakmile znovu našetří dostatek peněz, začne obchodovat úplně stejně. Důvod je prý prostý. Byt v Soulu dnes stojí přibližně čtrnáct ročních platů mladého člověka. Pro řadu Korejců se tak agresivní obchodování na burze stalo jedinou cestou, minimálně podle nich, jak se vůbec pokusit vytvořit větší majetek. Takový student v Praze nebo Brně na tom nebude o moc lépe.
Regulátor přiznal, že to přehnal
Celá situace zašla tak daleko, že korejský regulátor prakticky přiznal vlastní chybu. Pozastavil totiž schvalování nových pákových ETF na jednotlivé akcie, ztrojnásobil minimální hotovost potřebnou pro jejich obchodování na 30 milionů wonů (přibližně 20 tisíc dolarů) a výrazně zpřísnil pravidla pro jejich prodej i propagaci. A tak to bohužel někdy bývá, požár se hasí až vznikne.
Co si z toho vzít?
Nemyslím si, že skončil příběh umělé inteligence. A ani si nemyslím, že jsou třeba SK Hynix nebo Samsung špatné společnosti. Ovšem Korea znovu připomněla něco, co se na trzích opakuje celkem pravidelně.
Když se dobrý investiční příběh spojí s levnými půjčkami, pákou a přesvědčením, že tentokrát je to jiné, téměř vždy to skončí stejně. Páka totiž nezesiluje jen zisky, páka zesiluje hlavně chyby.
A čím více nezkušených investorů ji používá, tím větší je riziko, že z obyčejné korekce vznikne lavina nucených výprodejů. Páka sama o sobě nemusí být nic špatného, pokud s ní umíte pracovat a používáte ji tam, kde máte. Jenže na to řada drobných investorů v honbě za rychlým bohatstvím zapomíná. Proto bych každému, kdo dnes na sociálních sítích obdivuje screenshoty několikasetprocentních zisků na opcích nebo pákových ETF doporučil jediné, podívat se do Koreje a přečíst si pár textů od těch, co už mají drahou lekci za sebou.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
