Kolik stojí vlastní bydlení? Přehled cen bytů v 5 největších městech ČR

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Dostupnost bydlení se v České republice dlouhodobě zhoršuje. Výrazný růst cen nemovitostí postupně převyšuje růst mezd, což znamená, že pro stále větší část populace je nákup bytu finančně náročnější než kdy dřív. Tento článek přináší srovnání průměrných cen bytů v Praze, Brně, Plzni, Liberci a Ostravě, doplněné o regionální průměrné mzdy a konkrétní příklady extrémnějších cenových úrovní.

K cenám je potřeba dodat, že Praha jako hlavní město přitahuje silnou poptávku nejen od domácích kupujících, ale i od zahraničních investorů, kteří vnímají pražské realitní trhy jako relativně stabilní uložení kapitálu. Tento tlak zvyšuje ceny zejména v lokalitách s dobrou dopravní dostupností a občanskou vybaveností, což paradoxně snižuje relativní hodnotu investice pro běžné kupce vzhledem k mizivému růstu mezd ve srovnání s cenami nemovitostí. 

Praha – nejdražší trh v Česku

Praha dlouhodobě představuje nejdražší trh s rezidenčními nemovitostmi v Česku. Na začátku roku 2026 se průměrná cena bytů v hlavním městě pohybovala přibližně kolem 155 000 Kč za m², přičemž medián je zhruba 145 000 Kč za m².

V praxi to znamená, že standardní byt o velikosti 80 m² stojí přibližně 12–12,5 milionu korun, přičemž v atraktivnějších lokalitách může být cena ještě výrazně vyšší. Praha jako hlavní město přitahuje silnou poptávku nejen od domácích kupujících, ale i od zahraničních investorů, kteří vnímají pražské realitní trhy jako relativně stabilní uložení kapitálu. Tento tlak zvyšuje ceny zejména v lokalitách s dobrou dopravní dostupností a občanskou vybaveností, což paradoxně snižuje relativní hodnotu investice pro běžné kupce vzhledem k pomalému růstu mezd ve srovnání s cenami nemovitostí.

Nejvyšší ceny se objevují v prestižních lokalitách jako Praha 1, Praha 2 nebo Praha 7, kde mohou ceny přesahovat 180 000 až 240 000 Kč za m², v některých prémiových projektech i více. To znamená, že kvalitní byt o velikosti 100 m² může stát 20 až 25 milionů korun, u luxusních projektů i více. Tyto částky výrazně komplikují dostupnost bydlení pro průměrného kupujícího, který nemá výrazné vlastní úspory nebo finanční podporu.

Brno – kompromis mezi cenou a poptávkou

Druhé největší město České republiky, Brno, si dlouhodobě drží vyšší cenu než většina regionálních metropolí, ale stále zůstává výrazně levnější než Praha. Na přelomu let 2025–2026 se průměrná cena bytů pohybovala přibližně kolem 115 000 Kč/m². To znamená, že standardní byt o velikosti 80 m² stojí dnes přibližně 9,2 milionu korun.

Brno díky univerzitnímu charakteru, rostoucímu počtu pracovních příležitostí v technologiích, výzkumu a službách přitahuje mladé profesionály i rodiny. To vede k vyšší poptávce po nájemním bydlení a zároveň tlačí ceny nemovitostí směrem nahoru. Mzdy v regionu tento tlak jen částečně kompenzují. Jihomoravský kraj vykázal v roce 2025 průměrnou hrubou mzdu kolem 51 900 Kč, což je nad celorepublikovým průměrem, ale stále výrazně zaostává za růstem cen nemovitostí. V důsledku toho je pro průměrného kupujícího koupě bytu v Brně stále finančně náročná, i když dostupnost bydlení je ve srovnání s Prahou o něco lepší.

Plzeň – dostupnější, ale stále pod tlakem poptávky

Plzeň patří mezi města s nižší cenou bytů než Praha nebo Brno, ale v posledních letech i zde ceny rostou. Na začátku roku 2026 se průměrná cena bytů pohybovala kolem 85 000 Kč/m², což znamená přibližně 6,8 milionu korun za byt o velikosti 80 m². Plzeňský realitní trh těží z relativně silného průmyslového zázemí, přítomnosti velkých zaměstnavatelů a blízkosti německého trhu práce. Průměrná hrubá mzda v Plzeňském kraji se v roce 2025 držela kolem 45 000–46 000 Kč, což znamená, že koupě bytu je zde relativně dostupnější než v největších metropolích. Přesto i zde nákup nemovitosti pro většinu domácností znamená dlouhodobý závazek ve formě hypotéky.

Liberec – střední segment s rostoucí dynamikou

Liberec nabízí ceny výrazně nižší než velká metropolitní centra. Na začátku roku 2026 se průměrná cena bytů pohybovala přibližně kolem 72 000 Kč/m², což odpovídá ceně asi 5,7 milionu korun za byt o velikosti 80 m². Mzdy v Libereckém kraji patří mezi nižší v rámci republiky – průměrná hrubá mzda se v roce 2025 držela zhruba mezi 44 000 a 47 000 Kč. Díky relativně nižším cenám nemovitostí však zůstává dostupnost bydlení o něco lepší než v Praze nebo Brně. Liberec navíc těží z blízkosti Německa a Polska, což může být atraktivní pro určité skupiny investorů.

Ostrava – nejdostupnější velké město

Ostrava dlouhodobě patří mezi nejdostupnější velká města v České republice. Na začátku roku 2026 se průměrná cena bytů vyhoupla na přibližně 60 000 Kč/m², což znamená asi 4,8 milionu korun za byt o velikosti 80 m². V Moravskoslezském kraji se průměrná hrubá mzda v roce 2025 pohybovala kolem 47 000 Kč měsíčně. Tato kombinace relativně nízkých cen bytů a solidní mzdové úrovně znamená, že pro místní obyvatele je koupě nemovitosti dosažitelnější než v Praze nebo Brně. Pro investory je ostravský trh zajímavý zejména díky relativně vyššímu výnosu z nájmu a nižšímu vstupnímu kapitálu, i když dlouhodobý růst cen bývá pomalejší než v největších metropolích.

Srovnání cen a dostupnosti

Tato tabulka ukazuje, jak se v praxi liší realitní ceny v kombinaci s místními mzdami. Nejvýraznější rozdíl je mezi Prahou a Ostravou: zatímco v Praze musíte investovat výrazně více kapitálu, v Ostravě je vstup na trh dostupnější a výnos z nájmu může být relativně vyšší.

Město

Prům. cena Kč/m²

Byt 80 m² (Kč)

Regionální prům. mzda

Praha~155 000 Kč~12,4 mil. Kč~63 000 Kč
Brno~115 000 Kč~9,2 mil. Kč~51 900 Kč
Plzeň~85 000 Kč~6,8 mil. Kč~45 500 Kč
Liberec~72 000 Kč~5,7 mil. Kč~44–47 tis. Kč
Ostrava~60 000 Kč~4,8 mil. Kč~47 000 Kč

Zajímavosti o dostupnosti bydlení v Česku

  • Česká republika patří mezi nejméně dostupné trhy bydlení v Evropě
    Poměr ceny bydlení k příjmům domácností patří dlouhodobě mezi nejvyšší v Evropě. V Praze může být potřeba více než 15 ročních platů na koupi nového bytu.
  • Praha patří mezi nejdražší trhy ve střední Evropě
    Průměrná cena bytů v roce 2026 přesahuje 150 000 Kč/m², přičemž v centrech města může přesáhnout 230 000 Kč/m².
  • Výstavba bytů v Praze dlouhodobě zaostává za poptávkou
    Pomalé stavební řízení a komplikovaný schvalovací proces výrazně omezují nabídku nových bytů, což vytváří dlouhodobý tlak na růst cen.
  • Češi patří mezi největší vlastníky bydlení v Evropě
    Přibližně 78 % obyvatel České republiky žije ve vlastním bydlení, což je jeden z nejvyšších podílů v Evropské unii.

Shrnutí

  • Praha je nejméně dostupné město z hlediska poměru cena/mzda, ale nabízí největší likviditu a stabilní poptávku.
  • Brno představuje kompromis: vyšší ceny než v regionech, ale stabilní poptávka a růstová dynamika.
  • Plzeň a Liberec poskytují nižší vstupní ceny a možnost vyššího nájemního výnosu, i když celková kapitalizace není tak silná jako v Praze.
  • Ostrava má nejdostupnější ceny, což je atraktivní pro investory hledající cash‑flow a nižší počáteční kapitál.
  • Investiční strategie se proto musí odvíjet od cílů: stabilní růst hodnoty nemovitosti v Praze vs. vyšší okamžitý nájemní výnos v regionech.

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Ekonomika ve tvaru písmene K: proč se růst rozděluje nerovnoměrně

3 minuty

V posledních letech se v ekonomických analýzách stále častěji objevuje pojem „K-shaped economy“, tedy ekonomika ve tvaru písmene K. Tento koncept popisuje situaci, kdy se hospodářské oživení nebo růst po ekonomickém šoku neprojevuje rovnoměrně. Jedna část ekonomiky pokračuje v růstu a zvyšuje své bohatství. – typicky firmy s vysokou produktivitou, technologické společnosti a lidé s vysokými příjmy.

Když rating promluví: co investorům napoví změny hodnocení států

6 minut

Ratingové agentury pravidelně posuzují schopnost států splácet své dluhy. Jejich rozhodnutí mohou ovlivnit finanční trhy po celém světě, pokud se týkají významných ekonomik. Případy Spojených států, Francie, Itálie a Řecka z posledních let ukazují, že za změnami ratingu jedním či druhým směrem stojí zejména vývoj celkového veřejného dluhu, státního rozpočtu a politické (ne)stability v zemi. Investor by měl revizi kreditní spolehlivosti vnímat jako důležitý signál pro finanční trhy a posuzovat ji i v širším makroekonomickém kontextu.

Panika při propadu: zdaleka nejdražší chyba

5 minut

Když trhy začnou prudce klesat, emocemi řízené reakce jsou nejsilnějším nepřítelem investora. Historie ukazuje, že panika je smrtící pro portfolia dlouhodobých investorů – protože prodáváte za nejhorší cenu a uzavíráte ztráty, které nemusely být trvalé. Během prasknutí technologické bubliny v roce 2000, kdy Nasdaq ztratil zhruba 78 % své hodnoty, mnoho investorů prodalo své pozice právě v okamžiku, kdy se trh propadal nejrychleji, a nikdy se už z toho nevzpamatovali. Nasdaq se totiž na svou předchozí úroveň dostal až po více než deseti letech.

Co letos čekat od Fedu? Nejspíš pomalé snižování úrokových sazeb nebo jejich stabilitu

6 minut

Zápis z posledního lednového zasedání americké centrální banky Fed ukázal rozdílné názory mezi členy měnového výboru ohledně dalšího snižování úrokových sazeb a upozornil na riziko, že zejména jádrová inflace v USA může setrvat vysoko nad cílem 2 %. Hlavní scénář sice stále počítá s uvolněním politiky, avšak nejistotu pro vývoj americké inflace i ekonomiky nyní přidávají právní zvraty kolem Trumpových cel a hrozba nového globálního cla 15 %. Současná situace může Fed přimět, aby v závislosti na příchozích makrodatech zpomalil nebo zastavil očekávané snižování sazeb.

Evropský Green Deal: kdo na něm vydělá a kdo zaplatí účet

5 minut

Green Deal se od svého uvedení v roce 2019 transformoval z ekologického programu na strategický ekonomický a redistribuční nástroj, který mění principy podnikání, alokace kapitálu a konkurenceschopnosti v celé Evropské unii. Zatímco mediální narativ se často soustředí na snižování emisí a ochranu klimatu, realita pro investory je pragmatičtější: Green Deal vyžaduje masivní investice do obnovitelné energie, energetické efektivity, nízkouhlíkové mobility a průmyslové transformace, a tyto náklady se promítají přímo do cen pro koncové spotřebitele.