FOND SHOP

Jak válka v Íránu zdražila peníze a zahýbala dluhopisovými trhy i českými hypotékami

Aleš Vocílka
Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Válka s epicentrem v Íránu a navazující ropný šok zvedly výnosy státních dluhopisů USA, Německa i Česka a současně zdražily české hypotéky. Ačkoliv v delším horizontu není zvýšení výpůjčních nákladů dramatické, z hlediska posledních měsíců jde o citelný pohyb. Nepříznivý vývoj dolehl i na české hypotéky, mezi nimiž podražily hlavně 3leté fixace. I při uklidnění konfliktu bude návrat k nižším dluhopisovým výnosům a úrokovým sazbám spíš pozvolný než rychlý.

Aktuální konflikt na Blízkém východě vysílá do světové ekonomiky typický stagflační šok. Ropa a plyn zdražují, inflační očekávání rostou, zároveň však sílí i obava ze zpomalení růstu HDP. Kombinace těchto tendencí bývá pro dluhopisové trhy nepříjemná, protože investoři požadují zvýšení výnosů do splatnosti a tím i pokles cen dluhopisů. Snaží se totiž získat větší prostor pro reálné zhodnocení nebo rizikovou přirážku.

Negativních dopadů nejsou ušetřeny ani státní dluhopisy, třebaže v dnešní krizi mohou lépe obstát země s menší závislostí na dovozu energií z Perského zálivu a důvěryhodnou měnovou politikou. Komplikace přináší íránská válka také klientům hypoték, kteří si je nyní sjednávají nebo přecházejí na novou fixaci. Prozkoumejme, jak intenzivně zasáhl konflikt státní dluhopisy USA, Německa a Česka i český hypoteční trh. Pokusme se také odpovědět na otázku, zda v případě nastolení míru a plném zprovoznění Hormuzského průlivu existuje šance na návrat k výchozím úrokovým podmínkám.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 89 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Jaké dopady měla válka v Íránu s navazujícím ropným šokem na americké, německé a české státní dluhopisy a zda se mezi nimi projevily významné rozdíly.
  • Jak zareagoval na geopolitickou krizi český hypoteční trh a u kterých fixací došlo k nejvýraznějšímu vzestupu nabízených úrokových sazeb. 
  • Na jak dlouho se hodí fixovat úrokovou sazbu hypotéky v optimistickém a pesimistickém scénáři budoucího vývoje.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Ochrana osobních údajů

Témata

Dluhopisy Ekonomika

Související

Premium

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

Finanční trhy
6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Premium

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

Finanční trhy
6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

Komentáře
7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Premium

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

Názor experta
13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Premium

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

Dlouhé čtení
7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.