MMF: Světová ekonomika ve stínu války. Růst zpomaluje, rizika narůstají a prostor pro chyby se zmenšuje

Světová ekonomika vstupuje podle MMF do roku 2026 ve stavu, který by se dal označit jako paradoxní. Na jedné straně totiž prokázala v posledních letech mimořádnou odolnost – dokázala se vyrovnat s pandemií, inflační vlnou, rychlým růstem úrokových sazeb i geopolitickým napětím. Na straně druhé se ale právě tato série šoků začíná kumulovat a vytváří prostředí, které je strukturálně křehčí, než by naznačoval samotný růst HDP.

Na konci února 2026 se navíc rozhořel konflikt na Blízkém východě, který měl okamžité i zprostředkované dopady. Přímé efekty znamenaly například narušení dopravy, infrastruktury a produkce v regionu. Nepřímé dopady se pak šíří globálně, především přes ceny energií, inflaci a celkový sentiment na finančních trzích.

Zvlášť důležitý je přitom přenos přes ceny komodit. Energie a potraviny totiž patří mezi položky, které mají silný vliv na inflační očekávání a jakmile začnou zdražovat, reagují nejen spotřebitelé, ale i centrální banky. Ty pak často zpřísňují měnovou politiku, což se zase následně promítá do vyšších nákladů financování napříč ekonomikou.

Vedle toho hraje významnou roli takzvaný „risk off“ efekt. Investoři v nejistém prostředí přesouvají kapitál do bezpečnějších aktiv, což může vést k poklesu u cen akcií, růstu výnosů dluhopisů a posilování amerického dolaru. Toho jsme skutečně byli v minulých týdnech svědky, i když debaty o možném příměří trend opět, minimálně dočasně, otočily. Tak či onak tento mechanismus dopadá nejsilněji na rozvíjející se ekonomiky, které jsou citlivější na odliv kapitálu a často zároveň dovážejí drahé energie.

Nejistota přitom zůstává vysoká, i když nedosahuje extrémních hodnot z roku 2025. MMF upozorňuje, že existuje několik potenciálních „zlomových bodů“, které mohou situaci rychle změnit. Patří mezi ně další (nepříznivý) vývoj konfliktu, obchodní politika USA nebo revize klíčových obchodních dohod v roce 2026. Co totiž prezidenta Trumpa zrovna napadne, je poněkud složité odhadovat.

Z makroekonomického pohledu je důležité, že ekonomika zatím drží. Globální růst v závěru roku 2025 dosáhl anualizovaného tempa 3,9 %, což bylo více, než se očekávalo. Tento výsledek však skrývá značné rozdíly mezi regiony a sektory. V Číně růst táhnou exporty, zatímco domácí poptávka zůstává slabá. V USA je zase růst doprovázen relativně slabým trhem práce.

Tato nevyváženost je klíčová. Naznačuje, že ekonomika sice roste, ale její základy nejsou zcela pevné. A právě v prostředí zvýšené nejistoty se tyto slabiny mohou rychle projevit.