Proč investoři milují příběhy více než čísla: Když emoce vítězí nad tabulkou

Společnost, která dokáže vyprávět silný příběh o budoucnosti, má často větší šanci přitáhnout peníze než firma s nudnými, ale stabilními výsledky. Investor totiž nekupuje jen současný stav firmy, ale především představu toho, čím by mohla být za pět nebo deset let. Právě proto mohou některé společnosti získat obrovskou hodnotu ještě předtím, než skutečně vydělávají velké peníze. 

Historie finančních trhů opakovaně ukazuje, že příběhy dokážou na určitou dobu překrýt realitu. Ekonom a nositel Nobelovy ceny Robert Shiller tento fenomén popsal jako „ekonomii příběhů“, tedy myšlenku, že příběhy šířící se mezi lidmi mohou ovlivňovat ekonomické rozhodování i ceny aktiv. Pro běžného investora je totiž mnohem jednodušší zapamatovat si větu typu „tato firma změní svět“ než pochopit složitou tabulku s desítkami ukazatelů. Příběh dokáže spojit jednotlivé informace do jednoho jednoduchého obrazu. Investor si řekne: „Tato společnost vyrábí něco, co bude za deset let všude kolem nás, proto její akcie musí růst.“ Tento způsob uvažování není sám o sobě špatný. Bez určité představy o budoucnosti by investování ani nebylo možné, protože cena akcie vždy odráží očekávání budoucích zisků. Problém vzniká ve chvíli, kdy příběh začne úplně nahrazovat čísla. Pokud investor přestane kontrolovat, zda firma skutečně roste, zda vydělává peníze a zda její cena odpovídá očekávání, může se z investice stát spíše sázka na vlastní představivost.

Mozek miluje jednoduché vysvětlení, i když realita je složitější

Lidský mozek není vytvořený pro zpracování tisíců ekonomických údajů. Každý den na nás působí obrovské množství informací a mozek si proto vytváří zkratky. Psychologové Daniel Kahneman a Amos Tversky ukázali, že lidé při rozhodování často nepoužívají čistě racionální výpočty, ale spoléhají na mentální zkratky a emoce. Jejich výzkum položil základy behaviorální ekonomie, která vysvětluje, proč lidé často dělají finanční rozhodnutí, která nejsou z pohledu matematiky optimální. 

Investor například mnohem snadněji uvěří příběhu o společnosti, která „změní svět“, než složitému vysvětlení, proč má firma pouze průměrný růst zisku. Příběh vytváří pocit jistoty v prostředí, kde žádná jistota neexistuje, ale budoucnost akciových trhů je vždy nejistá. Dobrý příběh nám však dává pocit, že ji dokážeme předvídat. Právě tato psychologická vlastnost stojí za mnoha investičními módami posledních desetiletí, internetové firmy na konci devadesátých let, kryptoměny během velkého růstu po roce 2017 nebo společnosti spojené s umělou inteligencí v posledních letech ukazují, jak silný může být vliv příběhu na chování investorů.

Dobře vyprávěný příběh navíc často začíná skutečným problémem. Největší investiční příběhy nebývají úplně vymyšlené, ale stojí na reálném trendu. Lidé skutečně nakupují více přes internet, umělá inteligence skutečně mění způsob práce a stárnutí populace skutečně ovlivní ekonomiku a proto jsou tyto příběhy nebezpečné i zajímavé zároveň. Investor se totiž často nemýlí v tom, že určitý trend existuje, ale může se mýlit v tom, kolik peněz za tento trend zaplatí. Firma může mít skvělou budoucnost, ale její akcie mohou být příliš drahé. To je jeden z největších rozdílů mezi dobrou společností a dobrou investicí. Dobrá společnost nemusí automaticky znamenat dobrou koupi.

Čísla jsou nudná, ale nakonec rozhodují

Jedním z největších omylů investorů je přesvědčení, že příběh a čísla stojí proti sobě. Ve skutečnosti nejlepší investoři používají obojí. Příběh jim pomáhá pochopit, proč by firma mohla růst, ale čísla jim ukazují, zda je tato představa realistická. Americký investor Warren Buffett například dlouhodobě zdůrazňuje, že nekupuje pouze akcie, ale podíly v podnicích. Zajímá ho, zda má firma dlouhodobou konkurenční výhodu, stabilní zisky a schopnost vytvářet hotovost. Jinými slovy, zajímá ho příběh firmy, ale vždy ho kontroluje pomocí finančních výsledků.

Velký problém nastává tehdy, když investor začne věřit pouze budoucnosti a ignoruje současnost. Typickým příkladem jsou firmy, jejichž hodnota prudce roste pouze díky očekávání. Pokud investor platí vysokou cenu za společnost, která ještě nevydělává dost peněz, musí věřit, že budoucí růst bude mimořádný. Stačí malé zklamání a cena akcie může výrazně klesnout. Právě proto se na trzích pravidelně opakuje stejný vzorec: nejprve vznikne nový příběh, poté nadšení investorů, následně vysoké ocenění a nakonec návrat k realitě.

Výzkum společnosti Morningstar dlouhodobě ukazuje, že největší problém investorů často není výběr samotného fondu nebo investice, ale jejich vlastní chování. Podle studie „Mind the Gap“ za deset let do konce roku 2024 investoři v průměru získali přibližně o 1,2 procentního bodu ročně méně než samotné fondy, protože špatně načasovali své nákupy a prodeje. Jinými slovy, příběhy a emoce způsobily, že část investorů nakupovala po růstu a prodávala během poklesů.