Afrika a Jižní Amerika jako nová šachovnice velmocí?
Kdo chce vyrábět baterie, elektromobily nebo zařízení pro ukládání elektřiny, nemůže řešit jen továrny. Musí mít jistotu, že bude mít z čeho vyrábět, proto se dnes stále ostřeji bojuje o přístup k lithiu a kobaltu.
A nejzajímavější střet se odehrává mezi čínským modelem, který si dlouhodobě buduje kontrolu nad celým řetězcem od dolu až po zpracování, a západním přístupem, který se teprve snaží náskok dohnat. Mezinárodní energetická agentura upozorňuje, že koncentrace zpracování strategických surovin se dále zvyšuje. U lithia sice vznikají nové těžební oblasti, ale Čína si zachovává mimořádně silnou pozici zejména ve zpracování. U kobaltu je situace ještě citlivější: samotná těžba je silně spojena s Demokratickou republikou Kongo, zatímco rozhodující část dalšího zpracování kontrolují čínské firmy. Z pohledu Evropy tedy nestačí najít nové ložisko, mnohem důležitější otázka zní: kdo bude vlastnit důl, kdo surovinu zpracuje a kdo nakonec získá materiál pro vlastní průmysl?
Čína nekupuje jen lithium. Buduje celý řetězec
Zásadní rozdíl mezi čínským a západním přístupem spočívá v tom, že Čína často nevnímá důl jako samostatnou investici. Ložisko je pro ni součástí širšího průmyslového systému. Čínská firma může získat těžební práva, financovat infrastrukturu, postavit zpracovatelský závod a následně posílat surovinu do vlastních rafinerií a továren na baterie. Ekonomická hodnota tak nezůstává pouze v zemi, kde se surovina vytěží.
Tento přístup je dobře vidět v Demokratické republice Kongo. Čínské společnosti zde již mají silné postavení v těžbě mědi a kobaltu a nyní se jejich vliv rozšiřuje také na lithium. Čínská společnost Zijin začala v roce 2026 vyvážet lithium z projektu Manono a podle informací Reuters směřují dodávky do Číny. Nejde tedy jen o získání přístupu k africkému ložisku. Důležité je, že surovina se okamžitě napojuje na již existující čínský průmyslový řetězec.
Podobný princip je patrný i v Brazílii. Čínská automobilka BYD získala těžební práva v oblasti známé jako brazilské „lithiové údolí“. To je zajímavé zejména proto, že nejde o tradiční těžařskou společnost. Výrobce elektromobilů se posouvá směrem vzhůru proti proudu výroby a snaží se získat přímější přístup k základní surovině. Pro českého investora je to důležitý signál: boj o lithium už není pouze soubojem těžebních firem. Do hry vstupují výrobci automobilů, baterií i státy.
Co je na čínském modelu tak silné?
Čína má výhodu tehdy, když dokáže propojit čtyři kroky:
- Nález ložiska
- Následná těžba
- Chemické zpracování
- Výroba baterií a dalších výrobků
Pokud západní firma vlastní důl, ale vytěžený materiál musí poslat ke zpracování do Číny, získala sice zdroj suroviny, ale nezískala plnou kontrolu nad dodavatelským řetězcem. Tento rozdíl je zásadní a podle Mezinárodní energetické agentury zůstává Čína dominantním hráčem ve zpracování lithia i kobaltu a její postavení se ani v příštích letech nemá dramaticky oslabit.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
V článku se dále dozvíte:
- Jak koridor Lobito mění západní přístup k africkým strategickým surovinám
- Proč akvizice Arcadium Lithium a projekt Maricunga ukazují nový směr Západu
- Kdo skutečně získává největší hodnotu mezi dolem, rafinerií a výrobou baterií
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
