Tomáš Vranka (XTB): Při tradingu se chyby projeví rychle, při investování mohou zrát roky
„Vyšší výnos nestojí za bezesné noci,“ říká Tomáš Vranka, head of sales XTB pro Slovensko. V rozhovoru popisuje, kde končí investování a začíná trading, proč jeho výhody vyniknou hlavně v době, kdy trhy nerostou, jaké chyby nejčastěji dělají začínající obchodníci a proč by navzdory nižším valuacím evropských akcií dlouhodobě vsadil na USA.
Tomáš Vranka působí v XTB od roku 2014 a v současnosti zastává pozici Head of Sales pro Slovensko. Dlouhodobě se věnuje tématům investování, akcií a ETF a ve vlastním portfoliu se zaměřuje především na velké technologické společnosti. Zastává názor, že investování může být běžnou součástí života i cestou k systematickému budování majetku s rozumnou mírou rizika.
Kde podle Vás končí investování a začíná trading? Existuje mezi nimi jasná hranice, nebo jde spíše o škálu různých přístupů?
Myslím si, že v této oblasti dokážeme popsat jeden i druhý konec tohoto rozpětí. Pokud někdo nakoupí indexové ETF nebo akcie a drží je desítky let, pak jde o investování. Pokud někdo otevře obchod, například s pákou, a během několika minut ho zavře, pak jde o trading. Logicky tedy musí být někde mezi těmito dvěma extrémy hranice, která ale podle mě není dobře definovatelná. Pro někoho může být tradingem už i to, když někdo drží akcie kratší dobu, pro někoho zase může být tradingem to, pokud někdo drží akcii sice déle, ale s mírnou pákou. V praxi podle mě ale není až tak důležitá samotná definice jako to, že dnešní technologie nám všem umožňují najít si to, co nám vyhovuje.
Má podle Vás smysl kombinovat dlouhodobé investování s aktivnějším tradingem, nebo je lepší si jednu cestu zvolit a držet se jí? Jak může takové spojení v praxi fungovat?
Určitě to smysl má. V posledních letech to tak možná nevypadá, protože máme za sebou dekádu nadprůměrného růstu. Trading ale může dávat smysl zejména v obdobích, kdy jde trh do strany nebo klesá, tehdy se naplno mohou ukázat jeho výhody. Tehdy totiž může obchodník využívat i jiné než růstové pohyby na trhu. Já osobně také znám několik lidí, kteří tyto dvě disciplíny kombinují. Například jeden z kolegů má dlouhodobé investiční portfolio, ale věnuje se i tradingu a zároveň některé akcie obchoduje také swingově. Někoho aktivnější přístup prostě baví, někdo chce mít s investováním co nejméně starostí. Vždy je to tedy o tom, aby se člověk pokoušel dosáhnout co nejvyššího výnosu při zachování rozumné míry rizika a hlavně, aby se cítil psychicky v pohodě. Můžete totiž dosahovat o něco vyššího výnosu, než přináší trh, avšak pokud kvůli tomu člověk nemůže spát, asi to není ideální.
Co by měl umět člověk, který chce vedle dlouhodobého investování začít také aktivně obchodovat?
Tyto dvě věci jsou dost rozdílné. Řekl bych, že investování je obecně časově relativně nenáročné. Samozřejmě to závisí na tom, zda se bavíme o ETF, nebo stock pickingu, ale portfolio se dá například pomocí ETF nastavit tak, že mu věnujete naprosté minimum času.
Dnešní platformy nabízejí možnost investování plně automatizovat. Zvolíte si portfolio, nastavíte trvalý příkaz, periodicitu nákupu a potom se roky nemusíte do aplikace ani podívat.
Na druhé straně většina tradingových strategií vyžaduje neustálý kontakt s trhem, sledování toho, co se děje, řízení rizika a podobně. Na druhé straně ale může člověk hledat příležitosti neustále. Dnes je totiž dostupné velké množství trhů s nízkými poplatky a dobrou dostupností informací. Při investování se také myšlenky a teze mění relativně málo. Pokud si například nastuduji, co dělá Microsoft, tak budu mít pravděpodobně podobný názor i za měsíc. Při tradingu se ale sentiment a narativy mění častěji, a je tedy potřeba být schopen reagovat i na měnící se situaci relativně rychle.
Jaké chyby nejčastěji dělají investoři, kteří se pustí do tradingu, a naopak tradeři, kteří začnou investovat s podobným přístupem jako při tradingu?
Myslím si, že je to v obou případech pouštění se do věcí, kterým dobře nerozumějí, a také nesprávné řízení rizik. Při tradingu se lidé často pustí do obchodování, protože například někde vidí, že ceny ropy rostou. Nevědí však mnoho o tom, jak funguje páka a jaké jsou jiné mechanismy na tomto trhu. Často to může dopadnout dobře, avšak pokud takový člověk netrefí směr, pak někdy začne panikařit, protože otevřel například příliš velkou pozici vzhledem k velikosti svého účtu.
U akcií zase lidé často bezhlavě skáčou do akcií, o kterých někde čtou. Mnohdy potom může přijít propad o desítky procent, nedávno se to stalo například u jihokorejských akcií. Tyto situace mají ale společné to, že se lidé nechají strhnout emocemi a nezamyslí se nad tím, co se může stát, pokud směr odhadnou špatně.
Říká se, že během dlouhých býčích trhů mají navrch investoři využívající strategii „kup a drž“, zatímco v plochých nebo klesajících trzích mohou získat více příležitostí tradeři. Souhlasíte?
Ano, to sedí poměrně přesně.
V poslední dekádě jsme byli téměř všichni úžasní investoři a uměním bylo spíše na tomto trhu investováním prodělat než vydělat.
Ty výnosy však byly nadprůměrné a v podstatě jsme zde neměli žádný velký propad, respektive propad, který by trval nějak mimořádně dlouho. Ideální strategií byl tedy pravidelný nákup s tím, že pokud trhy klesly, investor přikoupil. Vzpomeňme si ale na první dekádu tohoto tisíciletí, kdy na trh přišly dva velké propady a trh potřeboval více než dekádu na to, aby se dostal na nová maxima. Mnoho investorů by taková situace odradila, respektive by neměli trpělivost na to, aby takovou situaci přečkali. Právě v takovém období může dávat trading větší smysl, stejně tak ale může dávat smysl, i když trhy rostou. V dnešní době je totiž možné kromě akcií hledat příležitosti také na indexech jako takových, komoditách či forexu.
Jak pozná běžný investor, že se tržní podmínky skutečně změnily a že přístup, který fungoval několik předchozích let, už nemusí být stejně účinný? Které signály sledujete Vy osobně?
To je otázka za milion. Při tradingu se dá strategie vyhodnotit relativně rychle, protože tam obchodník dokáže udělat relativně mnoho obchodů v krátkém čase a vyhodnotit si, co mu funguje.
Při investování je to složitější, tam může trvat opravdu velmi dlouho, než se ukáže, zda byla investiční teze správná, nebo nesprávná. U akcií mám ale dojem, že jejich ceny dříve či později doženou fundament. Pokud nějakou akcii držím, podnikání firmy se daří a přináší to, co chci, pak nemám potřebu s pozicí něco dělat jen proto, že akcie neroste. Mám totiž zkušenost, že v dlouhodobém horizontu se to na ceně odrazí. Pokud se ale podnikání firmy mění nebo se mění prostředí tak, že to má na firmu dopad, pak je pro mě právě toto důvod, proč se nad změnou zamýšlet.
Nakupovat nebo prodávat akcie jen proto, že jejich cena roste nebo klesá, je ve většině případů hloupé. Podle mě je třeba sledovat zejména to, jak funguje firma jako taková.
Evropské akcie přitahují pozornost nižšími valuacemi, rozdílnou sektorovou skladbou i citlivostí na hospodářský a geopolitický vývoj. Je současná Evropa podle Vás spíše trhem pro dlouhodobé investory, nebo pro aktivní tradery?
Aktuálně mám dojem, že z dlouhodobého investičního hlediska není Evropa úplně zajímavá. Ano, valuace jsou nízké a ve střednědobém horizontu mohou akcie růst díky tomu více, mám ale dojem, že Evropa trochu zaspala poslední dvě dekády a obecně zde máme mnohem méně zajímavých firem, než najdeme například v USA či v Číně. Ano, máme zde některé vítěze, například nizozemskou ASML, ale pokud bych si měl například na 20 let zvolit, zda budu kupovat americký, nebo evropský index, pak zvolím USA. Co se týče tradingu, je to samozřejmě jiné. V rámci tradingu totiž může obchodník spekulovat také na krátkodobé pohyby na obě strany, které přinášejí i evropské akcie.
Jakou roli ve Vašem osobním portfoliu hrají dlouhodobé investice a jakou aktivnější obchody? Měníte jejich poměr podle situace na trzích?
Já osobně se věnuji téměř výlučně dlouhodobému investování. Je to přístup, který mi vyhovuje z hlediska psychiky, ale také z hlediska časových možností při práci. Jsem sice celý den v kontaktu s trhy, ale mnohdy vím, že nebudu moci trhy sledovat například dvě hodiny. Přestože se snažím dívat na všechny firmy dlouhodobě, několikrát v životě se mi stalo, že jsem nějakou akcii prodal. V nedávné době to byl například Intel, který jsem roky držel, v průběhu času jsem si uvědomil, že ten jejich příběh obratu bude ještě složitý, a nedávný růst mi dal konečně prostor vystoupit se ziskem.
Také jsem přibližně před měsícem prodal polovinu pozice v ASML. Podle mě jde stále o skvělou společnost, které velmi věřím, avšak ten nedávný růst čipových firem z ní udělal už poměrně drahou firmu. To ocenění mi připadalo už natolik vysoké, že mi z valuačního hlediska firma nepřipadala aktuálně zajímavá a růst na další roky v ní byl započítán. Firma jako taková se mi však velmi líbí, a tak jsem si polovinu pozice ponechal. Něco podobného jsem udělal přibližně před rokem s Palantirem. Já se tedy snažím ke všemu přistupovat dlouhodobě, avšak občas ty názory, teze a myšlenky prostě měním.
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
