Pravidlo 4 % v praxi: Kolik opravdu potřebujete, abyste už nemuseli pracovat?

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Představte si, že máte každý měsíc utratit 40 000 Kč a zároveň nechcete být závislí na výplatě. Na první pohled to znamená 480 000 Kč ročně, takže člověka může napadnout jednoduše vynásobit tuto částku několika desítkami let. Jenže tak se finanční nezávislost počítat zkrátka nemá.

Pokud jsou peníze investované, část výnosu může průběžně pokrývat vaše výdaje a zbytek může dál pracovat. Právě na této myšlence stojí takzvané pravidlo 4 %, jedno z nejznámějších pravidel pro plánování odchodu z práce. Jeho jednoduchost je ovšem zároveň jeho největší slabinou: číslo 4 % není magická hranice a už vůbec neznamená, že každému investorovi stačí mít 25násobek ročních výdajů. Pro českého člověka, který chce přestat pracovat třeba ve čtyřiceti letech a má před sebou dalších padesát let života, je potřeba být výrazně opatrnější. 

Odkud se vlastně čtyři procenta vzala…

Pravidlo 4 % má kořeny ve výzkumu amerického finančního plánovače Williama Bengena z roku 1994. Bengen zkoumal historické výnosy akcií a dluhopisů a sledoval, jak dlouho by portfolio vydrželo při různých počátečních výběrech. Jeho závěr byl překvapivě jednoduchý: při tehdejších historických datech dokázal počáteční výběr kolem 4 % a následné navyšování částky o inflaci udržet portfolio alespoň 30 let i v nepříznivých historických obdobích. Z toho postupně vznikla známá zkratka „pravidlo 4 %“. Důležité je ale pochopit, co pravidlo skutečně říká. Neříká, že portfolio každý rok vydělá 4 %. Říká, že v prvním roce můžete vybrat přibližně 4 % počáteční hodnoty portfolia a v dalších letech upravovat vybíranou částku podle inflace.

Jednoduchý příklad

Pokud máte portfolio 10 milionů Kč, první rok by podle pravidla 4 % připadal na výběr 400 000 Kč, tedy přibližně 33 300 Kč měsíčně. Kdyby byla inflace v následujícím roce například 2 %, výběr by se zvýšil na 408 000 Kč ročně. Neznamená to tedy, že každý rok prodáte přesně 4 % aktuální hodnoty portfolia. To je zásadní rozdíl. Kdyby portfolio během prvního roku kleslo například o 20 %, stále by podle původního principu zůstala částka určená k výběru založena na původních 400 000 Kč, pouze upravených o inflaci. Tato vlastnost dělá pravidlo konzervativnějším, ale současně vytváří problém v letech, kdy trhy výrazně klesají.

Kolik tedy potřebujete?

Výpočet je překvapivě jednoduchý: roční výdaje vydělíte 0,04. Pokud tedy domácnost potřebuje na život 30 000 Kč měsíčně, roční výdaje činí 360 000 Kč a potřebné portfolio podle pravidla 4 % vychází na 9 milionů Kč. Při výdajích 40 000 Kč měsíčně už jde o 12 milionů Kč. A pokud chcete utrácet 50 000 Kč měsíčně, dostáváme se na 15 milionů Kč. Číslo 25, které se často objevuje ve spojení s finanční nezávislostí, tedy není žádná magie: je to jednoduše převrácená hodnota 4 %. Člověk, který utratí za rok 480 000 Kč, potřebuje při tomto předpokladu 12 milionů Kč, protože 480 000 představuje 4 % z 12 milionů.

Měsíční výdajeRoční výdajePortfolio při 4 %
25 000 Kč300 000 Kč7,5 mil. Kč
30 000 Kč360 000 Kč9 mil. Kč
40 000 Kč480 000 Kč12 mil. Kč
50 000 Kč600 000 Kč15 mil. Kč
60 000 Kč720 000 Kč18 mil. Kč

Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 64 % článku
Koupit předplatné

V článku se dále dozvíte:

  • Proč může být padesátiletý horizont finanční nezávislosti výrazně náročnější než běžný třicetiletý důchod.
  • Jak může špatné pořadí výnosů ohrozit portfolio i přes dlouhodobě průměrně dobré zhodnocení.
  • Kolik milionů korun navíc může vyžadovat finanční nezávislost při výběru pouze tří procent ročně.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Témata

Související

Rekord za 16,5 milionu dolarů a fronty před hračkářstvími. Sběratelské karty Pokémonů spustily investiční mánii

5 minut

Kartička s Pikaču se letos v únoru prodala za 16,49 milionu dolarů, tedy zhruba 345 milionů korun, čímž překonala dosavadní rekord celého trhu se sběratelskými kartami. A není to ojedinělá transakce — hodnota nejsledovanějších kusů roste od roku 2020 o stovky až tisíce procent. Firma stojící za značkou vydělává přes tři miliardy dolarů ročně a nové edice mizí z pultů během minut. Co za těmi čísly stojí, kdo dnes karty skupuje a jak na tom můžete vydělat vy?

Jak se dnes stává milionářem? Pravidla bohatnutí se změnila

10 minut

Ještě před několika desítkami let byla cesta k finančnímu úspěchu poměrně dobře známá. Člověk vystudoval školu, našel si stabilní zaměstnání, pravidelně spořil, koupil si vlastní bydlení a postupně splatil hypotéku. Pokud měl dostatek disciplíny a vydržel několik desetiletí pracovat, mohl se na konci kariéry zařadit mezi majetnější část společnosti.