Jak se dnes stává milionářem? Pravidla bohatnutí se změnila
Ještě před několika desítkami let byla cesta k finančnímu úspěchu poměrně dobře známá. Člověk vystudoval školu, našel si stabilní zaměstnání, pravidelně spořil, koupil si vlastní bydlení a postupně splatil hypotéku. Pokud měl dostatek disciplíny a vydržel několik desetiletí pracovat, mohl se na konci kariéry zařadit mezi majetnější část společnosti.
A tento model fungoval pro miliony lidí a dodnes jej mnoho rodičů předává svým dětem jako osvědčený návod na finanční jistotu. Jenže svět se během posledních dvaceti let změnil rychleji než kdykoliv předtím. Technologie, globalizace, rozvoj kapitálových trhů i nástup umělé inteligence vytvořily úplně nové způsoby, jak budovat majetek. Dnešní milionář proto často nevlastní několik továren ani síť obchodů. Může to být programátor, zakladatel malé firmy, investor nebo člověk, který vybudoval úspěšný internetový projekt.
Co znamená „milionář“?
Ve světových statistikách se za milionáře obvykle považuje člověk, jehož čistý majetek přesahuje jeden milion amerických dolarů. Při současném kurzu jde přibližně o 21 až 22 milionů korun. Tuto metodiku používají například UBS nebo Capgemini, protože umožňuje porovnávat majetek lidí z různých zemí bez ohledu na jejich domácí měnu. V tomto článku proto budeme výraz milionář používat právě v tomto významu.
Možná vás překvapí, že svět dnes nezažívá jen růst počtu bohatých lidí, ale také zásadní proměnu toho, jak bohatství vzniká. Podle nejnovější studie UBS vzrostlo světové soukromé bohatství během roku 2025 o 10,8 %, což představuje nejrychlejší tempo od roku 2017. Jen během jediného roku přibylo téměř milion nových milionářů, tedy více než 2 600 denně. Spojené státy vytvořily přes 440 tisíc nových milionářů, ale výrazný růst zaznamenala také Evropa nebo některé země východní Evropy. Ještě zajímavější než samotná čísla je však skutečnost, že stále větší část těchto lidí nezbohatla tradiční cestou prostřednictvím celoživotní kariéry. Místo toho využili podnikání, vlastnictví firem, akciové trhy, moderní technologie nebo nové obchodní modely. To je zásadní rozdíl oproti předchozím generacím a právě na něj se v tomto článku podíváme podrobněji.
Mzda je příjem spojený především s lidskou prací a časem, ale akcie, podíl ve firmě nebo nemovitost mohou naopak růst na hodnotě i v době, kdy jejich majitel nic dalšího neodpracuje. Data amerického Federálního rezervního systému tento mechanismus dobře ukazují. Čisté jmění amerických domácností a neziskových organizací dosáhlo v 1. čtvrtletí 2026 přibližně 3 857 bilionů korun. Z toho připadalo 64,8 bilionu dolarů, přibližně 1 366 bilionů korun, na přímo i nepřímo držené akcie, zatímco hodnota nemovitostí obývaných vlastníky činila cca 1 026 bilionů korun.
Ještě zajímavější je samotný mechanismus změny majetku. Fed rozlišuje mezi transakcemi, kdy domácnost aktivum skutečně koupí nebo prodá, a takzvaným přeceněním, kdy se změní tržní hodnota aktiva, které už vlastní. V 1. čtvrtletí 2026 například hodnota přímo a nepřímo držených akcií amerických domácností klesla o 1,8 bilionu dolarů, tedy přibližně o 38 bilionů korun, zatímco hodnota nemovitostí vzrostla o 0,8 bilionu dolarů, tedy asi o 17 bilionů korun. Celkové čisté jmění domácností přesto vzrostlo o 0,1 bilionu dolarů, což odpovídá přibližně 2,1 bilionu korun.
Pokračování článku je dostupné pro předplatitele
Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP
V článku se dále dozvíte:
- Jak rostoucí ceny nemovitostí změnily cestu střední třídy k finančnímu bohatství
- Proč akcie a podíly ve firmách získávají větší význam než tradiční vlastnictví domu
- Jak podnikání, technologie a vlastnictví aktiv vytvořily novou generaci milionářů
FOND SHOP newsletter
Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.
Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.
