Kvantové výpočty a finanční trhy: Technologie, která může změnit investice i bezpečnost bank

Další technologická vlna však může mít ještě hlubší dopad. Kvantové výpočty, dlouho vnímané především jako akademická disciplína, se postupně přesouvají do reality finančních institucí, centrálních bank a technologických gigantů. Jejich nástup neznamená jen vyšší výpočetní výkon – přináší také zásadní změny v oblasti bezpečnosti, řízení rizik a investičních strategií.

Kvantová revoluce: více než evoluce

Kvantové počítače představují zásadně odlišný přístup ke zpracování informací. Klasické počítače pracují s bity (0 nebo 1), zatímco kvantové využívají qubity, které mohou díky superpozici existovat ve více stavech současně. To umožňuje některé typy problémů řešit výrazně efektivněji. Pro finanční sektor to znamená nový druh výpočetní kapacity. Podle Banky pro mezinárodní platby (BIS) mají kvantové algoritmy potenciál zefektivnit oblasti, jako jsou oceňování aktiv, zátěžové testy nebo makroekonomické simulace.

Z pohledu bank a investičních společností jde o technologický posun, který může ovlivnit samotné jádro finančních modelů. McKinsey upozorňuje, že finanční instituce již dnes přecházejí od experimentů k prvním praktickým aplikacím, často v podobě hybridních řešení kombinujících klasické a kvantové výpočty.

Budoucnost už není tím, čím bývala.“ – Arthur C. Clarke

Kvantové výpočty však nepřinášejí pouze vyšší výkon, ale také nový způsob řešení problémů. Nejde o univerzální náhradu klasických počítačů, nýbrž o specializovaný nástroj pro úlohy, u nichž počet kombinací a variant exponenciálně roste. Právě v takových případech – typických i pro finanční modely – může být jejich přidaná hodnota zásadní.

Ve finančním světě jde především o úlohy, jako jsou simulace rizika, optimalizace rozsáhlých portfolií nebo oceňování komplexních derivátů. Tyto problémy jsou výpočetně náročné nejen kvůli objemu dat, ale také kvůli počtu možných scénářů. Kvantové algoritmy dokážou některé z nich zpracovat efektivněji, což otevírá prostor pro přesnější modely a rychlejší rozhodování.

Zároveň se ukazuje, že největší přínos nemusí spočívat pouze ve zrychlení existujících výpočtů. Skutečná změna může přijít ve chvíli, kdy kvantové výpočty umožní řešit problémy, kterými se dnes vůbec nezabýváme – jednoduše proto, že jejich výpočetní náročnost je příliš vysoká.

Dvousečná zbraň: riziko pro bezpečnost

Vedle výkonnostního potenciálu představují kvantové výpočty také jednu z největších bezpečnostních hrozeb pro finanční sektor. Základ moderního digitálního světa stojí na kryptografii s veřejným klíčem, například RSA nebo kryptografii založené na eliptických křivkách. Její bezpečnost vychází z předpokladu, že klasické počítače nedokážou efektivně řešit určité matematické problémy.

Kvantové počítače však tento předpoklad mění. Shorův algoritmus, jeden z klíčových kvantových algoritmů, dokáže tyto problémy řešit exponenciálně rychleji. V praxi to znamená, že dostatečně výkonný kvantový počítač by mohl prolomit dnes používané šifrování.

Důsledky by byly zásadní:

• kompromitace bankovních transakcí,
• padělání digitálních podpisů,
• ohrožení komunikace, například TLS nebo SWIFT.

Je přitom důležité si uvědomit, že dopad na bezpečnost nebude rovnoměrný. Kvantové technologie nejvíce ohrožují asymetrickou kryptografii neboli kryptografii s veřejným klíčem, která se používá pro výměnu klíčů a autentizaci. Naopak symetrická kryptografie, například AES, zůstává relativně odolná a její bezpečnost lze zvýšit prodloužením klíčů.

Budoucnost bezpečnosti proto nebude o „jednom velkém prolomení“, ale spíše o postupné transformaci celé infrastruktury. Nejkritičtější jsou právě ty části systému, které dnes zajišťují důvěru – certifikáty, digitální podpisy a autentizace uživatelů.

Tomáš Vranka (XTB): Při tradingu se chyby projeví rychle, při investování mohou zrát roky

Rozhovory

06.08.2026

8 minut

Pro finanční instituce to vytváří nový typ systémového rizika. Nejde pouze o ochranu dat, ale o zachování důvěry v celý digitální finanční ekosystém.

„Store Now, Decrypt Later“: Riziko už dnes

Kvantová hrozba není pouze otázkou budoucnosti. Již dnes existuje scénář označovaný jako „store now, decrypt later“. Útočníci mohou zachytávat a ukládat šifrovaná data s cílem dešifrovat je v budoucnu, až budou kvantové technologie dostatečně vyspělé. Tento model představuje reálné riziko zejména pro data s dlouhodobou hodnotou – například investiční strategie, M&A transakce nebo citlivé smlouvy.

Důležitý posun nastal také v regulaci a bezpečnostním uvažování: nejde už o otázku „zda“, ale „kdy“. Odhady různých institucí pracují s horizontem několika desetiletí, zároveň však zdůrazňují, že příprava musí začít okamžitě.

Riziko je o to významnější, že má výrazný časový rozměr. Hodnota mnoha finančních dat se totiž měří v letech, nikoli ve dnech. Informace o strategiích, kontraktech nebo regulatorních rozhodnutích mohou zůstat citlivé i za deset let. Právě proto se dnes v oblasti kybernetické bezpečnosti mění přístup k řízení rizik. Organizace už neposuzují pouze současnou odolnost šifrování, ale také jeho „životnost“ – tedy jak dlouho musí konkrétní data zůstat bezpečná.

Pokud je tento horizont delší než očekávaná doba do nástupu kvantového průlomu, riziko již dnes překračuje přijatelnou úroveň. I proto začínají centrální banky a regulátoři považovat kvantovou bezpečnost za strategickou prioritu.