Slušný kladný výnos konzervativních dluhopisových fondů nestačil na zdivočelou inflaci

V článku se dozvíte,

• jak situace na korunovém peněžním a dluhopisovém trhu nebo v české a evropské ekonomice obecně ovlivnila výkonnost korunových fondů krátkodobých dluhopisů za poslední 3leté období a co od nich můžeme očekávat v nejbližší budoucnosti.
• které fondy z této kategorie sledují vůbec nejkonzervativnější strategie, které připouštějí poněkud delší durace a které se nebojí vyhradit menší část portfolia rizikovějším, ale potenciálně výnosnějším spekulativním dluhopisům.
• jak všech 12 v koruně vedených konzervativních dluhopisových fondů dopadlo z hlediska výkonnosti i volatility během posledních 3 let a který fond se stal jednoznačným vítězem.

Korunové fondy krátkodobých dluhopisů se vyznačují konzervativním rizikově-výnosovým profilem a připadají v úvahu jako investice (části) volných úspor na horizontu do 3 let. Díky svému důrazu na kratší splatnosti, minimalizaci měnového rizika a ratingy investičního stupně dosahují typicky mírnějších výkyvů výkonnosti než duračně neomezené korunové dluhopisové fondy. Ve srovnání s nimi však platí za svou větší konzervativnost zaostáváním v době, kdy se dluhopisovým trhům obecně daří.

Korunové dluhopisové fondy preferující kratší durace sice obvykle přinášejí kladnou výkonnost, avšak dlouhodobě nedokážou pokrýt (českou) inflaci. Navíc u nich nelze v době růstu úrokových sazeb vyloučit mírnou nominální ztrátu. Přesto nabízejí dost rozdílů v prosazovaných investičních strategiích a složení portfolií, které ovlivňují jejich výkonnostní potenciál a volatilitu. V diskutované skupině fondů tak může (konzervativní) investor uplatnit rozmanitější kritéria výběru než třeba u (ne moc dlouho existujících) korunových fondů peněžního trhu, které odvozují svou výkonnost přímo od indexu 2T repo sazby ČNB. Těm se článek věnovat nebude.