České státní dluhopisy zkoušené obrannými výdaji, volbami i ČNB

Obrázek: Vytvořeno redakcí pomocí AI (ChatGPT, OpenAI)

Delší české státní dluhopisy nyní tíží vzestup výnosů do splatnosti, zhoršující jejich výkonnost. Za tímto vývojem stojí celoevropské i různé domácí rizikové faktory, spojené s výhledem rozpočtové politiky budoucí české vlády i měnové politiky ČNB. Co můžeme od dluhopisů Česka očekávat v následujících měsících a jaké širší perspektivy se při investování do nich (přes korunové fondy) vyplatí zvážit?

Nedávný článek upozornil na letošní pohnuté dění, které provází delší státní dluhopisy významných západoevropských zemí. Projevuje se převažujícím vzestupem jejich výnosů do splatnosti, dopadajícím negativně na výkonnost. Krátce poté snížila mezinárodní agentura Fitch rating Francie z AA- na A+, tedy o jednu příčku pod úroveň České republiky. Důvodem k horšímu hodnocení úvěrové spolehlivosti je rostoucí zadlužení Francie a její politická nestabilita, která komplikuje potřebnou konsolidaci veřejných financí.

Zvedání trhem požadovaných výnosů však postihuje také české státní dluhopisy delších splatností. Na ně zaměřené korunové dluhopisové fondy pak tíhnou ke kapitálovým ztrátám, které nemusí kompenzovat reinvestování kupónů. Během září 2025 navíc tento trend podstatně zrychlil – výnos do splatnosti 10letého dluhopisu Česka se v druhé polovině měsíce vyšplhal k 4,5 % p.a. a výnos 5letého dluhopisu k 4,0 % p.a.

Graf 1: Výnosy do splatnosti 10letých, 5letých a 2letých státních dluhopisů ČR za posledních 12 měsíců
{}
Zdroj: Investing.com. Data do 23.9.2025

Opačný vývoj cen dluhopisů a jejich výnosů do splatnosti

Vzestup výnosů do splatnosti zvyšuje státům nebo firmám emitujícím dluhopisy výpůjční náklady a obvykle jim komplikuje rozpočtovou bilanci nebo hospodářské výsledky, pokud si dále půjčují na dluhopisovém trhu. Pro investory znamená takový vývoj aktuální ztrátu v podobě cenového poklesu držených dluhopisů, kompenzujícího jejich nižší kupóny. Ten však mohou později vystřídat slušné budoucí zisky, jakmile se růst dluhopisových výnosů zvrátí nebo alespoň zastaví. Když totiž výnosy do splatnosti klesají, zvedá se tím automaticky ocenění dříve emitovaných dluhopisů s vyššími kupóny. Investoři pak mají žně (i díky inkasování kupónů), dokud opět nenastane změna trendu na výnosech. Emitentům otevírá jejich snižování cestu k levnějším novým úvěrům od investorů.


Pokračování článku je dostupné pro předplatitele

Odemkněte si exkluzivní obsah webu FOND SHOP

zbývá ještě 82 % článku
Koupit předplatné Připojte se ještě dnes a získejte:
  • Aktuální a srozumitelné informace z oblasti investování a finančního plánování.
  • Neomezený přístup k obsahu webu, včetně archivních a prémiových článků.
  • Autentický zdroj rad, tipů a know-how pro úspěšné investiční rozhodování.
Už mám předplatné. Přihlášení

FOND SHOP newsletter

Souhrn toho nejdůležitějšího ze světa investování, finančních trhů, investičních instrumentů a sofistikovaného finančního plánování.

Přihlaste se k odběru newsletteru a mějte přehled o čem píše FOND SHOP.

Související

Válka, ropa a úrokové sazby: proč ECB ani ČNB nespěchají s utažením své politiky

6 minut

Drahá ropa a zemní plyn kvůli válce na Blízkém východě mohou inflaci v eurozóně i Česku výrazně zrychlit. To ale ještě neznamená, že ECB nebo ČNB brzy zvýší úrokové sazby. Rozhodující bude, v jaké míře se dražší energie přelijí do širší ekonomiky s pozvednutím jádrové inflace, mezd a inflačních očekávání. Teprve tehdy začne jedna či druhá centrální banka uvažovat o zpřísnění měnové politiky.

Iluze všemoci: Proč centrální banky nemají situaci plně pod kontrolou

6 minut

Největší paradox moderní ekonomiky zní jednoduše: čím sofistikovanější jsou centrální banky, tím je jasnější, že ekonomiku neřídí, ale pouze ovlivňují pravděpodobnosti budoucích scénářů. Po finanční krizi 2008, pandemii 2020 a inflační vlně 2021–2023 vznikl dojem, že několik členů bankovní rady, několik modelů a jedna sazba dokážou stabilizovat ceny, růst i finanční systém.

Proč mají lidé pocit, že chudnou navzdory rostoucí ekonomice?

7 minut

Ekonomika se zotavila. Lidé však ne. Česká ekonomika vstoupila do roku 2026 ve výrazně stabilnější fázi než v období inflačního šoku let 2022–2023. Podle dat Českého statistického úřadu (ČSÚ) se meziroční inflace v roce 2025 stabilizovala a na začátku roku 2026 dále osciluje poblíž dvouprocentního cíle České národní banky. Reálné mzdy zároveň druhý rok rostou, přičemž v posledním čtvrtletí roku 2025 dosáhly meziročního zvýšení o 5,1 %.

Metropolitní přežívání: Naráží města na své limity?

13 minut

Problém není cena. Problém je struktura. Debata o nákladech na život ve velkých městech je téměř vždy vedena špatně, protože se soustředí na absolutní čísla místo strukturálních vztahů mezi cenami, příjmy a kapitálem. Ve veřejném prostoru se opakuje jednoduché tvrzení, že Praha je stále „levnější než západ“, což je sice nominálně pravda, ale analyticky zavádějící, protože ignoruje kupní sílu domácností a dynamiku trhu práce.

Nový světový řád: Pět investičních scénářů mezi stabilitou a chaosem

7 minut

Neinvestujme do světa, jaký by měl být, ale do světa, jaký je — hladového po energii, ozbrojeného a možná i rozděleného do sfér vlivu. I takto nějak by mohlo znít motto investování v době hledání mocenské rovnováhy ve světě. V systému, kde se hroutí stará pravidla a hledá se koncert koexistence velmocí, se zlato může zdát jedinou měnou bez státní příslušnosti.

Práce bez hranic: jak digitální nomádi přepisují ekonomiku i daně

5 minut

Ještě před deseti lety byl koncept digitálního nomádství okrajový fenomén spojený s freelancery a technologickými nadšenci. Dnes jde o plnohodnotnou ekonomickou sílu, která přetváří pracovní trh, daňové systémy i geopolitiku. Pandemie COVID-19 tento trend dramaticky urychlila, když firmy po celém světě zjistily, že velká část práce může fungovat na dálku bez zásadní ztráty produktivity. Vznikla tak nová globální třída pracovníků, kteří nejsou vázáni na konkrétní místo, ale zároveň generují vysoké příjmy.

Ropa nad zlato? Velký kontrast mezi aktuální a dlouhodobou ochranou před inflací

6 minut

Březnová eskalace iránské války do širšího blízkovýchodního konfliktu připomněla, že ropa funguje v investičním portfoliu jako spolehlivější protiinflační pojistka než zlato, které nyní naopak propadlo. Lepší ochranu před mohutnou inflací poskytla ropa než zlato i ve stagflačním roce 2022. Dlouhodobě ovšem dokáže žlutý kov produkovat podstatně silnější rizikově vážený reálný výnos v přepočtu do koruny a handicap ropy mohou jen částečně napravit akcie petrochemických společností.